VYBERTE SI REGION

Měla jsem víc lhát, říká Vendula Svobodová

Blond holka s rovnátky, která si vzala o 33 let staršího muže, kterou mediálně proslavila smrt a která má pořád „kapku naděje“ – Vendula Svobodová.

10.1.2008 6
SDÍLEJ:

Vendula SvobodováFoto: DENÍK/Vít Šimánek

Vendulu Svobodovou jsem potkala hned v začátku její známosti s Karlem Svobodou. Zaujala mě tehdy, protože byla bezprostřední a Karel Svoboda mi o ní řekl: „Je z vojenské rodiny a je hned se vším hotová!“ A pak dodal: „A to se mi líbí, protože já jsem zas pořád plný pochyb…“

Vendulo, co si myslíš o rčení, „Co tě nezabije, to tě posílí?“

To je naprostá pravda. Ale kdybych si mohla vybrat, tak bych byla radši slabá jak třtina než silná jak skála…

Je začátek nového roku, hodně se bilancuje, tys prožila hodně zlé chvíle…

Loni v lednu se zabil Karel, pak mi umřel táta. Novináři na mě uspořádali hon. Během té štvanice jsem si musela najít nový domov, starat se o syna, o mámu, o nadaci a nezbláznit se…

Byli jste s Karlem šťastní?

Určitě. Hodně jsme se smáli. Pochopitelně, že jsem se asi změnila v průběhu našeho manželství víc než on. Když jsem založila nadaci, tak ani ze začátku vůbec nevěřil, a pak nadace opravdu začla vydělávat a Karel ji začal respektovat. A vlastně došlo k jakési rovnováze, protože, když náhodou Karel měl míň nabídek, tak jsem je zase dostala já…

Nenesl to naopak Karel těžce?

Karel možná nesl těžce, že pole showbyznysu se hodně změnilo. Že se mu začal trochu vzdalovat. Ne že by měl menší úspěchy, ale cítil, že je jinde.

Objevila se spousta neznámých hodně mladých tváří…

Karel byl fakt umělec. Duší i srdcem. Takže reagoval vždycky bouřlivě na jakoukoli změnu. Jednou jsem ho viděla, že kvůli své práci i plakal.

Proč? Nešlo mu to?

Byl pod tlakem.

Kdo pomohl tobě, když jsi byla pod tlakem?

Hodně mně pomohly kamarádky. Úžasné holky, které se mnou prožívaly každou chvilku, pomohly mi s Jakoubkem, hlídaly mě a nutily mě, abych se dokázala i zasmát… Taky mi pomohlo, že jsem odjela ke své známé rodině do Řecka a tam jsem jim pomáhala v restauraci. Myla jsem talíře a čistila si tím hlavu…

Nevytěsnily tvé špatné vzpomínky ty krásné?

Ne. Zrovna teď, když jsem mluvila o tom Řecku, jsem si vzpomněla, jak jsme byli s Karlem na Maledivách. Byla noc a my jsme šli po pláži a moře se úžasně lesklo, protože byl úplněk…

Kde teď vlastně bydlíš?

Mám pronajatý domek v Říčanech. Má velké světlé místnosti a příjemnou atmosféru. A to mám zatím všude nepořádek, krabice a krámy, s kterými ani nevím, co budu dělat. Včera jsem měla v ruce Karlův oblek. Nebylo mi z toho dobře…

Co umíš a málokdo to ví?

Strašně ráda vařím. A prý dobře. Karel dával přednost české kuchyni. Měl rád omáčky – svíčkovou, španělské ptáčky…

Bojíš se něčeho?

Samoty.

Kdybys mohla, co bys v životě udělala jinak?

Neříkala bych tolik pravdy do očí.

Co tě nejvíc baví?

Žít.

Rozhovor a další zajímavé čtení najdete v novém vydání časopisu Glanc. Právě teď v prodeji!

10.1.2008 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Před brněnskými strážníky ujížděl řidič, který předtím úmyslně zaparkoval na chodníku před ředitelstvím městské policie ve Štefánikově ulici a odmítal auto odstranit.
1

Rychle a zběsile v Brně. Provokoval strážníky, pak ujížděl i na červenou

Poslední rozloučení s bývalým politickým vězněm a skautským činovníkem Jiřím Navrátilem proběhlo 22. ledna v Praze.
16

Skauti a přátelé se rozloučili s Jiřím Navrátilem

Po útoku kormoránů tekla Ostravicí „krvavá voda"

Doslova masakr ryb způsobila obrovská hejna kormoránů v řece Ostravici v místech, kde se do této řeky vlévá Lučina. Uvedl to jednatel Českého rybářského svazu pro severní Moravu a Slezsko Přemysl Jaroň.

AKTUALIZOVÁNO

Dívenka, která vylétla ze sjezdovky, v nemocnici podlehla vážným zraněním

Dolní Morava – Teprve jedenáctiletá lyžařka se v sobotu 21. ledna dopoledne velmi těžce zranila ve skiareálu na Dolní Moravě. Přes veškerou lékařskou péči dívenka svým zraněním v nemocnici podlehla.

Ředitel psychiatrické nemocnice: Pacienti jsou na prvním místě. Nejsme vězení

Brno /ROZHOVOR/ – Asi šest tisíc lidí ročně podstoupí léčbu v psychiatrické nemocnici v brněnských Černovicích. Podle jejího ředitele Marka Radimského si na péči v ní stěžuje jen minimum z nich. „Personál se snaží pro pacienty dělat, co může. Kdyby na psychiatrii zaměstnanci pracovat nechtěli, už tu nejsou," míní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies