VYBERTE SI REGION

Legenda avantgardy, Karel Teige, se dočkal výstavy

Praha - Galerie hlavního města Prahy připravila mimořádnou výstavu - průřez tvorbou mnohostranného tvůr­ce, Karla Teigeho, jehož jméno je takřka synonymem české avantgardy.

5.9.2009
SDÍLEJ:

Dílo Karla TeigehoFoto: Archiv

Na začátku to vypadalo jen jako hravost dobově souznějící s poetismem v literatuře. Tehdy, roku 1922, se Karel Teige podílel s Jaroslavem Seifertem na úpravě prvního sborníku Děvětsilu.

Období Devětsilu

Následovaly dnes už legendární úpravy prvních sbírek básníků, jako byli Jaroslav Seifert, Vítězslav Nezval, Konstantin Biebl. Pokud jde o Nezvala, vyšla v nakladatelství Borový celá řada básníkových sbírek v Teigeho úpravě, někdy i s jeho fotografickými kolážemi.

Z Karla Teigeho se stal nejen teoretický mluvčí Děvětsilu, ale i poetismu a posléze i surrealismu. Plodně zasáhl do moderní architektury, fotografie, výtvarného umění a zejména dal zcela novou tvář knižní úpravě, jíž se věnoval soustavně po celý, i když nedlouhý život.


Únor 1948: Skeptický umělec

Při pohledu na Teigeho tvorbu vyniká nejen neobyčejná invence vstřebávající výboje světové tvorby a odrážející zároveň charakter doby, ale také jeho důsledné hledání, úsilí o naplnění vlastních teoretických ideálů a hlavně neobyčejná pracovitost. Dodnes se jeho úpravy knih poznají na první pohled. Přestože Teige od počátků souzněl s levicovým hnutím v kultuře, po únoru 1948 propadá skepsi. Jeho poslední období bylo velmi těžké a uspíšilo jeho smrt na infarkt v pouhých padesáti letech (1950).

Právě typografie byla Teigemu jedním z hlavních výrazových prostředků moderní doby, životního rytmu, nové harmonie a nového estetického vnímání. Jak říká autorka koncepce současné výstavy v pražském Domě U Zlatého prstenu Lenka Bydžovská, „typografie měla splynout s jízdním řádem, vlakovou a lodní signalizací, s Morseovou abecedou. Byla zbavena všeho přebytečného a ornamentálního, ilustrační kresby byly nahrazeny fotografiemi“.

Knihy s jeho úpravami jsou cenné

Expozice, kterou připravila Galerie hlavního města Prahy, se soustřeďuje právě na Teigeho typografickou tvorbu, ať už je prezentována avantgardními básníky, či slavnou Dášeňkou Karla Čapka či poválečným projektem spisů F. X. Šaldy v nakladatelství Melantrich. Důležitým přínosem výstavy je osobité architektonické pojetí mladého umělce Zbyňka Baladrána. Právě jeho instalace jen zdůrazňuje trvalou inspirativnost díla Karla Teigeho. Po právu je Teigeho dílo oceňováno v zahraničí a knihy v jeho úpravě se stávají cennými a vyhledávanými uměleckými artefakty.


Informace o výstavě

Galerie hlavního města Prahy, Dům U Zlatého prstenu, Týnská 6, Praha 1-Ungelt.
Kurátor výstavy Karel Srp, autorka koncepce Lenka Bydžovská, architekt a grafik Zbyněk Baladrán.

Otevřeno od 4. 9. do 1. 11. denně kromě pondělí od 10 do 20 hodin.

Autor: Petr Kovařík

5.9.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Před brněnskými strážníky ujížděl řidič, který předtím úmyslně zaparkoval na chodníku před ředitelstvím městské policie ve Štefánikově ulici a odmítal auto odstranit.
1

Rychle a zběsile v Brně. Provokoval strážníky, pak ujížděl i na červenou

Poslední rozloučení s bývalým politickým vězněm a skautským činovníkem Jiřím Navrátilem proběhlo 22. ledna v Praze.
16

Skauti a přátelé se rozloučili s Jiřím Navrátilem

Po útoku kormoránů tekla Ostravicí „krvavá voda"

Doslova masakr ryb způsobila obrovská hejna kormoránů v řece Ostravici v místech, kde se do této řeky vlévá Lučina. Uvedl to jednatel Českého rybářského svazu pro severní Moravu a Slezsko Přemysl Jaroň.

AKTUALIZOVÁNO

Dívenka, která vylétla ze sjezdovky, v nemocnici podlehla vážným zraněním

Dolní Morava – Teprve jedenáctiletá lyžařka se v sobotu 21. ledna dopoledne velmi těžce zranila ve skiareálu na Dolní Moravě. Přes veškerou lékařskou péči dívenka svým zraněním v nemocnici podlehla.

Ředitel psychiatrické nemocnice: Pacienti jsou na prvním místě. Nejsme vězení

Brno /ROZHOVOR/ – Asi šest tisíc lidí ročně podstoupí léčbu v psychiatrické nemocnici v brněnských Černovicích. Podle jejího ředitele Marka Radimského si na péči v ní stěžuje jen minimum z nich. „Personál se snaží pro pacienty dělat, co může. Kdyby na psychiatrii zaměstnanci pracovat nechtěli, už tu nejsou," míní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies