VYBERTE SI REGION

Ivan Trojan: Krev mi pijí politici a teroristé

Ústí nad Labem - Má doma České lvy i cenu Thálie, manželku a dvě děti. On a jeho bratr Ondřej, filmový producent, jsou synové herce Ladislava Trojana.

4.10.2008
SDÍLEJ:

Ivan TrojanFoto: DENÍK/Ladislav Vaindl

Herec se s kolegy z Dejvického divadla, v němž působí, představil publiku v Ústí v Příbězích obyčejného šílenství. Ty nadchly i producenty, kteří jej před třemi lety převedli na filmové plátno. Nadšeno bylo i publikum Severočeského divadla opery a baletu, které hru uvedlo v rámci Týdnů pro duševní zdraví 08.

Trojana známe z rolí anděla (Anděl Páně), nedávno točil na severu Čech film Dívka a kouzelník. Nás ale nejdříve zajímaly Příběhy…

Bylo zfilmování Příběhů Petrem Zelenkou ku prospěchu věci?

To, co funguje na divadle, nemusí fungovat ve filmu v tom smyslu, že film má být realističtější a že je někdy zapotřebí postavy lépe ukotvit. Ve film má Petr zaměstnání. Rozdíl je také v tom, že některé figury vypadly.Petrovi se zdálo, že by ve filmu nefungovaly. A samozřejmě poté byla ve filmu herecká obměna. Jeden příklad za všechny - ve filmu je figurína pravá, ale ve hře je to herečka.

S Klárou Pollertovou-Trojanovou, svou manželkou, tvoříte herecký pár. Jak jste se seznámili?

Párkrát jsme se potkali na ulici. Věděl jsem, že byla dětská herečka, a když pak navštěvovala DAMU, už jsem ji registroval víc. Tenkrát chodila s klukem, také hercem, kterého jsem znal. Osobně jsme se pak potkali, když jsme spolu hráli Sen noci svatojánské na Pražském hradě.

Hrála v Ústí v Činoherním studiu. Viděl jste některé její představení?

Jasně, do Ústí jsem na ně dojížděl. Pamatuji si skoro celý jejich ročník, moc mě ta představení bavila. Zvlášť ve hře Procitnutí jara se mi líbila.

Máte syny ve věku 7 a 9 let. Nemají už sklony k herectví? Či je vedete k basketbalu, který jste hrál?

Odpovídat na to je ještě brzy. Ani táta nechtěl, abych se stal hercem – a nevyšlo mu to. Ale myslím si, že jablko nemá padat daleko od stromu… takže uvidíme. Jeden půjde určitě uměleckým směrem, ale neříkám, že se musí vrhnout zrovna na herectví.

Ve filmu Jedna ruka netleská jste bravurně zahrál „českého Hitlera“. Bylo těžké vcítit se do té role?

Půjčil jsem si čtyři kazety s dokumenty o Adolfu Hitlerovi a z nich jsem se snažil vystudovat hlavně jeho vnější podobu. A protože ta postava, kterou jsem ve filmu hrál, se projektuje do Hitlera, snažil jsem se v drobných gestech připravit se na pasáž, kde mám projev.

Ondřej v Samotářích, Zdeněk ve filmu Jedna ruka netleská, Václav ve Václavovi, Petr v Příbězích obyčejného šílenství. Všechny tyto postavy, které jste ztvárnil, jsou psychicky trochu „narušené“. Proč si myslíte, že je režiséři nabízejí vám? A vyhovuje vám to?

Rozhodně je v těchto čtyřech rolích co hrát. Jedna ruka netleská je černá komedie, Samotáři jsou víc realističtí. Petr Zelenka mi roli v Samotářích napsal podle skutečných předloh, takže se to může lidem v normálním životě kdykoliv přihodit. Svou postavu Petra z Příběhů ale nepovažuji za „narušenou“. Je to jen výjimečný člověk odlišující se od ostatních. Ve Václavovi jsem zase mírně retardovaný člověk, který musel za závažný trestný čin do vězení.

Jak se vám točí s režiséry Ondříčkem (Samotáři, Jedna ruka netleská) a Zelenkou (Karamazovi, Příběhy obyčejného šílenství)?

Jsou to velmi vstřícní lidé, se kterými se dá mluvit o textu. Na druhou stranu oba vyžadují spolupráci s herci, konzultují s nimi jejich role. Prostě ideální spolupráce.

Dabujete (legendární dabing nemluvněte v Kdopak to mluví i Merlina v Nemovi), jste „dvorní“ dabér Kiefera Sutherlanda. Je lehčí dabovat člověka než zvíře?

Není. Naopak bych řekl, že je to těžší. Nema dělalo studio Pixar a Američané si na dabing potrpí. Je dobré říct, že český dabing u Nema režíroval Jiří Strach, i s ním se dobře spolupracuje. Dělali jsme to velmi pečlivě. Bylo na tom hodně práce, ale nelituji. S Kiefrem jsem spojen díky u nás dost populárnímu seriálu 24 hodin. Právě dabuji čtvrtou a pátou sérii. Ale jinak se za dabéra nepovažuji. I když v dobách, kdy jsem netočil, mě dabing a hlavně rádio, kterého si jako disciplíny vážím, v podstatě živily.

V létě jste točil v Žatci válečné drama Dívka a kouzelník. O čem je?

Film režiséra Juraje Herze vypráví o kočovném kouzelníkovi, který najde za války židovskou dívku, jež se schovává. Vezme ji k sobě, naučí ji kouzlit… ale samozřejmě tam nastane problém. A na zbytek se příští rok můžete podívat.

Na snímcích z natáčení spíše než kouzelníka připomínáte upíra. Kdo vám poslední dobou pije nejvíc krev?

Teroristé… a politici. Myslím si, že politická scéna začíná být v této zemi velký problém. Dříve to bylo k smíchu, ale teď už je to opravdu hodně hloupé až nebezpečné.

Co říkáte, jako člen Bohemky, na situaci kolem Ďolíčku, hřiště klokanů. Klubu hrozí, že budou hrát na stadionu Slavie a na pozemku ve Vršovicích vzniknou moderní byty. Dá se tomu zabránit? Přece jen klub z Vršovic má více než stoletou tradici… To je velký problém, že?

Řekl bych, že zásadní! Nevím, jestli se dá něco udělat. Ale my, jako fanoušci, se určitě budeme snažit něco proti tomu dělat. Ideální by bylo, kdyby Bohemka zůstala v Ďolíčku, aby se stadion podařilo zrekonstruovat tak, že se tam bude moci hrát podle pravidel a regulí.

Rozumíte tomu, co se děje?

Chápu majitele, chápu všechny, kteří se na tom podílejí, že je to nesnadný úkol a stojí to a bude stát spoustu peněz. Ale pořád se nemůžu zbavit dojmu, že od majitelů, kteří se rozhodli nedávno Bohemku zachránit, již kdysi byl nějaký kalkul s pozemky; nějaká domluva – a že tohle už je výsledek. Já bych se pragmatické variantě bránil, co nejdéle to půjde. Pokud totiž půjde Bohemka z Ďolíčku pryč a Ďolíček zanikne, tak se velmi bojím, že zanikne i Bohemka… ta pravá Bohemka.

Autor: Vít Hnízdil

4.10.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Při náletech v syrské provincii Idlib zahynulo nejméně 46 lidí

Damašek - Při několika náletech v syrské provincii Idlib, ovládané z velké části povstalci, zahynulo dnes nejméně 46 lidí. Většina mrtvých jsou civilisté, uvedli opoziční aktivisté ze Syrské organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci v zemi monitoruje z Británie.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies