Nejen výstava, ale také divadlo
„Studenti Intermediálního ateliéru nejsou jen sochaři či malíři, ale lidé širšího talentu, kteří mají k dispozici široké spektrum médií. A více než o tom jakou to bude technikou, přemýšlejí o tom, co chtějí vyjádřit,“ podotkl v úvodním slovu Milan Knížák.
Idea uspořádat tuto výstavu vznikla zhruba před rokem, konkrétní obrysy pak začala získávat na počátku roku. „Profesora Knížáka jsme navštívili v jeho ateliéru na Akademii výtvarných umění během jarních měsíců. Spolu s naší kurátorkou Paulinou Skavovou, která byla jeho studentkou v posledním ročníku a jejíž práce je zde také předvedena. Kromě samotné výstavy jsme domluvili i provedení divadelní hry Orbis Pictus aneb putování politika, kterou Milan Knížák napsal a spolu se svými studenty nazkoušel. Její inscenace proběhne 22. září,“ uvedl ředitel společenského centra Uffo Libor Kasík.
Studenti se volně pohybují mezi médii
Intermediální školu na Akademii výtvarných umění v Praze založil prof. Knížák při rekonstrukci akademie na začátku roku 1990. „Intermedialitu jsem pro potřebu mého ateliéru definoval jako volný pohyb mezi médii. V žádném případě se nekryje s multimediálností, která je chápána jako propojení různých médií v jednom díle. Studenti mohou tvořit instalace (a to i z velmi netradičních prvků), mohou jako regulérní součást studia používat i literární, hudební či divadelní formy, mohou uvažovat o architektuře, mohou samozřejmě tvořit i multimediální projekty a podobně. To znamená, že všechny známé i neznámé oblasti jsou jim rovnocenně otevřeny a jsou rovnocenně akceptovány,“ vysvětlil Knížák.