VYBERTE SI REGION

Vaculík: Psaním bojuji s tím, co mě štve

BRNO - Peníze vládnou nade vším. Lidstvo se žene do záhuby a nikdo na tom nic nezmění. Takový skeptický postoj vůči současnému světu zastává spisovatel, fejetonista a publicista Ludvík Vaculík.

27.10.2007
SDÍLEJ:

Ludvík VaculíkFoto: Jiří Salik Sláma

Před nedávnem vydal svou novou knihu Hodiny klavíru a u této příležitosti se v rozhovoru pro Brněnský deník rozpovídal o současné české literatuře, ale i o tom, co jej trápí na současné společnosti.

„Nejpalčivější je pro mě to, že úplně nade vším dnes vítězí peníze. A že názor nebo slovo třeba i milionu lidí nemá žádnou váhu proti penězům,“ říká jedenaosmdesátiletý autor manifestu Dva tisíce slov a signatář Charty 77.

* Co v současné době dělá Ludvík Vaculík?
Pořád něco píšu. Zčásti to, co chci psát sám, zčásti věci, ke kterým mě nutí okolnosti, okolí a přátelé. Pravidelně píšu do Lidových novin a občas do Literárních novin. Ao sobotách a nedělích děláme se ženou na zahradě.

* Na záložce nové knihy Hodiny klavíru píšete: psaní je jediný způsob, jak může člověk zvítězit nad něčím, nad čím ve skutečnosti zvítězit nemůže. S čím v knize bojujete?
Každý má svůj problém. Netrpívám depresemi, trpívám spíše vztekem. Psaním se vyrovnávám s něčím, s čím nemůžu hnout, co mě štve. A myslím si, že když jsem to napsal, tak jsem to psychicky pro sebe vyřídil. A to jsou běžné věci politické. Se soukromými věcmi takového druhu, ráže a významu potíže nemám.

* Hrajete na klavír?

Ta kniha je o tom, jak jsem začal v těchto svých letech chodit na klavír. Už jsou to tak čtyři roky.

* V jakých chvílích na klavír hrajete?

Když se mi nic nechce dělat. Hra na klavír je něco úplně jiného než cokoliv, co jsem dosud v životě dělal. Takže hraji, když chci dělat něco úplně jiného. Když manželka není doma, zavřu dveře, aby mě neslyšeli u sousedů, a pak hraji.

* Jakou hudbu máte nejraději?

Nejradši mám lidovou hudbu, lidové písničky. Jinak mámrád klasiku, barokní hudbu, a to, co hraji, je barokní hudba.

* Co vás v této době štve nejvíc?

Nejpalčivější je proměto, že nad vším, ať je to cokoliv, vítězí peníze. Aže názor nebo slovo ani milionu lidí nemá žádnou váhu proti penězům.

* Co považujete za nejhorší hříchy současnosti?

Za společenské zlo považuji neskromnost a touhu mít co nejvíc. Užít co nejvíc, spotřebovávat co nejvíc, protože se mi zdá, že se tím připravuje zhouba zeměkoule. Prostě se bojím, že jestli se ten takzvaný růst růstu nezastaví, skončí všechno katastrofálně.

* Jak v kontextu tohoto růstu konzumace spojeného s možná nevratnými změnami klimatu vidíte roli českého prezidenta Václava Klause, který nedávno ve Spojených státech amerických zpochybňoval vliv člověka na globální oteplování?

Co se týká jeho názoru na klima, tak mně na tom vadí to, že Václav Klaus nemá pro svůj názor žádné důvody a důkazy. Klaus jen říká, že ti, co to říkají, nemají dost důkazů. Postrádá dostatek důkazů, a proto vlivu člověka na globální oteplování nevěří.Ale víc než věcí poznání je to u něj věcí životního postoje. Neodsuzuji to, beru ho vážně, slyším to a přemýšlím o tom. Ale zajímalo by mě, o co by chtěl prezident tenhle svůj skeptický názor opřít.

* Najde lidstvo ze současného „katastrofického vývoje“ cestu?

Nenajde. Nenajde a zhroutí se. To máte tak - lidi, kteří vědí a znají, nikdy nedostanou tu moc. Nemají většinu. A ani se tento postoj nestane programem politické strany, protože ta strana by potom určitě nevyhrála.

* Myslíte si, že novinář-fejetonista může svými sloupky něco změnit?

Nezmění nic. Nad tím přemýšlím často. Jediný vliv je ten, že lidé, kteří mají ten stejný názor, se cítí povzbuzeni. A že se do společenského vědomí pomalu dostávají určité postoje. Ono to tak bývalo vždycky, že nějaké ideje a myšlenky musely být určitou dobu mezi lidmi, než se to zmaterializovalo v nějakou sílu. Čili význam to má.

* Jak vnímáte současnou českou literaturu?

To není jeden pojem. Vnímám ji spíš podle autorů. Na nejmladší literatuře mi vadí, že pěstuje kult ošklivosti. Že píšou o něčem škaredém a myslí si, že to je společenská kritika nebo že je to originální a napínavé.

* Existuje dnes současná generace mladých spisovatelů, kteří se vymezují proti současnému režimu tak, jako se od šedesátých let vymezovala vaše generace?
To právě ne. Tehdy si autor myslel, že se musí politicky k něčemu stavět. Dnes se literatura vrátila k tomu, že vypráví lidské příběhy. Takže povinnost politické či společenské kritiky v tom dnes není znát, leda mimoděk. Kladným příkladem je spisovatelka Markéta Hejkalová. Napsala román Slepičí lásky, který se zabývá citovým životem mnoha lidí, ale to, co se těm lidem děje, je kritikou současného života a společnosti.

27.10.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Při náletech v syrské provincii Idlib zahynulo nejméně 46 lidí

Damašek - Při několika náletech v syrské provincii Idlib, ovládané z velké části povstalci, zahynulo dnes nejméně 46 lidí. Většina mrtvých jsou civilisté, uvedli opoziční aktivisté ze Syrské organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci v zemi monitoruje z Británie.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies