VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vlasta Fišrová: Mám ráda, když se stromy odrážejí v hladině vody

Chomutov /EXKLUZIVNÍ ROZHOVOR/ – V Oblastním muzeu (na radnici) začíná výstava meditativních fotografií Vlasty Fišrové „Chomutov mýma očima“. Vernisáž výstavy je ve čtvrtek 8. dubna od 16.00 hodin. Chomutovská umělkyně nám prozradila, jak její díla vznikají a co jí dávají.

7.4.2010
SDÍLEJ:

Doteky křídel - fotografie Vlasty FišrovéFoto: stránky umělkyně

Proč právě název Chomutov mýma očima? Jaký způsob nazírání na něj máte?

Chomutovem procházím dnes a denně, ráda chodím pěšky do práce a dívám se kolem sebe. Všímám si toho krásnějšího, to mě zajímá, to ráda přibližuji i ostatním lidem. Ráda nacházím poezii i v místech zdánlivě všedních, kdy stačí pouze najít určitý úhel pohledu a ukáže se něco našim smyslům příjemného.

Co mohou návštěvníci vidět na výstavě v Chomutově? Co „skrývají“ nebo „prozrazují“ vaše díla?

Na současné výstavě představuji s pomocí fotografie zejména krásné chomutovské stromy a jejich detaily. Vytvořila jsem i několik fotografií, kde je zachycena některá z architektonických historických dominant a to poněkud jinak, než známe z turistických prospektů. Můj pohled bývá označován za zasněný…

Vlasta Fišrová při prípravě své výstavy

Jak dlouho se věnujete fotografování a malbě? Kdo vás k tomu dovedl?

K výtvarné tvorbě mě vedla již maminka, která kupovala výtvarné monografie. Také mě poslala do Lidové školy umění, kde pedagogicky působil akad. malíř Kamil Sopko. Velmi se mi líbila atmosféra jeho malířského ateliéru, kterou jsem poznala. S osobností pana Sopka jsem se pak opět setkala na gymnáziu. Byl to on, kdo mi ukázal krásu surrealismu. Po absolvování gymnázia jsem se vdala a stala se matkou, s výtvarnem jsem se potkávala pak už spíše pasivně a to zejména díky ilustracím v knížkách.

Prozraďte něco o vašich fotografiích? Jak probíhaly začátky?

První mé fotografie byly čistě amatérské, vzpomněla jsem si tedy na výtvarné základy z dětství a také mě nasměrovalo to, že jsem se začala seznamovat s tvorbou uměleckých fotografů, kteří tvořili na černobílý klasický materiál. Nadchlo mě umění pana Josefa Sudka či Emily Medkové. Mé pokusy o něco obdobného se však příliš nedařily, a tak jsem si po určité době našla svůj způsob tvorby a to s pomocí digitálního fotoaparátu. Začaly se mi dařit snímky, na nichž se odráží stromy na hladinách vody, toto téma je dodnes mé nejoblíbenější. Podařilo se mi vyfotografovat i strom, který zlatě září zpod vody na břehu Kamencového jezera – tato fotografie je zařazená i v knižní sbírce To světlo, kde spolu s poezií Michala Čagánka představuji můj pohled na svět.

Co dalšího vás inspiruje?

Mnohé krásné pohledy nacházím též v jezírku v městském parku či na rybníku zvaném „Hřebíkárna“. Fotografuji samozřejmě i všude na cestách po české krajině, přesto fotografie právě z Chomutova jsou v mé tvorbě stěžejní… V městském parku nacházím krásné záběry téměř vždy, kdy je dostatek světla. Světlo působí proměnlivě v nejrůznější denní i roční dobu a je to krásné dobrodružství při hledání a nacházení zajímavých fotozáběrů.

A co malování? Kdy jste s tvorbou začala a jak vzniká?

Malování se věnuji ve volném čase asi tak poslední tři roky, kdy jsem si dodala odvahy zkusit ztvárnit stromy, světlo a hvězdy i tímto způsobem. Přišla jsem na to, že nejlepší je, když pracuji čistě intuitivně, pak se pod mýma rukama objevují světelné obrazy. Na tuto tvorbu se musím vždy dobře naladit, aby výsledek působil pozitivně a měl co dobrého předat.. Vnímám to i u ostatních výtvarníků, dokonce to považuji za nejdůležitější, v jakém rozpoložení malují, které své emoce pak předávávají divákům… nejčistší je předávat lásku. Ta má i léčivé účinky.

Jak díla vnikají, jak je tvoříte?

Ráda používán různé optické pomůcky, kterými docílím zjemnění obrazu, zobrazované objekty pak nemají přesné kontury, rozpíjejí se v barvách a oblých tvarech. Mám velmi ráda světelné odlesky a třpyt, takový pohled na vodní hladinu rozzářenou sluncem je pro mě tím nejúchvatnějším obrazem. Fotografií se vlastně snažím přiblížit malířskému pohledu na věci nejen viděné, ale i tušené… Cíleně pracuji i s barvou, kterou podle nálady přidávám a to i díky různým sklíčkům. Občas při fotografování používám i kaleidoskop.

Vyšla kniha, kde se spojila poezie a vaše fotografie jako ilustrace. Popište ji čtenářům.

Knížka nese název To světlo, v Chomutově jsem jí na autogramiádě představila už v loňském roce, teď bude k dostání také v muzeu. Dále se mi podařilo spolupracovat s pražským nakladatelstvím Maitrea na knížce Od lilie k růži od autorky Táni Smolkové. Obě knížky mají nádherný text, duchovně laděný, a je mi velkou ctí, že jsem mohla právě takováto sdělení doplnit mými fotoobrazy.

Kde všude jsou vaše díla k vidění?

Menší stálou výstavu fotografií a obrazů mám v penzionu Ranč u Matěje v Blatně, spolupracuji také s majitelkou nově otevřeného květinářství v Táboritské ulici v Chomutově. Vše pak najdete na mých internetových stránkách www.najdisvoudusi.blog.cz, podílím se na několika pozitivně laděných projektech na internetu. Zastoupená jsem též v galerii Art na radnici.

Jací umělci z Chomutova a okolí se vám líbí? Které obdivujete?

Cením si každého tvůrčího člověka, vím, co za tím je, kolik času a práce, než se začne něco dařit. A pak je třeba v sobě najít odvahu a představit svou tvorbu veřejně. V tom mi pomohl Roman Křelina, který mě před několika lety pozval k účasti na bolebořském sympoziu, kde jsem pak již dostala nabídky k samostatnému vystavování. Z místních autorů je mi blízká také Marie Svobodová a další.

A plány na brzkou budoucnost?

Teď mám v plánu vystavovat společně s manželem Zdeňkem, kterého také chytlo malování, společně se představíme v měsíci září v chomutovské kavárně Rouge.

Autor: Karolína Hubálková

7.4.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto
2

Ze soboty na neděli se mění čas. Na posun jsou citliví lidé i zvířata

Bohuslav Sobotka na setkání lídrů států Evropské unie.
4 6

Sobotka po summitu EU: Deklarace obsahuje priority České republiky

Ceny Thálie pro Vránovou či Kňažka. V muzikálu uspěl Vojtek

Herečka Alena Vránová převzala dnes večer v Praze za dlouhotrvajícího potlesku zaplněného hlediště české první scény prestižní Cenu Thálie za celoživotní činoherní mistrovství. Na jevišti historické budovy Národního divadla v Praze stála už před devíti lety, kdy přebírala prestižní pohár za výkon v inscenaci Bouřlivé jaro v Divadle Ungelt, které je už téměř 20 let jejím druhým domovem.

Dominik Feri: Lajknutí neznamená hlas v urně. A to je výzva i pro mě

/ROZHOVOR/ Sešli jsme se v restauraci, která podle Dominika Feriho (TOP 09) změnila prostředí v Praze. Ráno tu lidé snídají, odpoledne studenti píší seminární práce a v létě se tady sedí na okenních parapetech a pije pivo. Přesně to vystihuje atmosféru, kterou má nejmladší radní nejen v Teplicích, ale v celé české historii, rád – uvolněnou, plnou života, diskusí a plánů. Ty má Dominik Feri velké. 

Sivok před San Marinem: Vpředu máme hladové kluky, věřím jim

/ROZHOVOR od zvláštního zpravodaje Deníku/ Od českého národního týmu se zítra v San Marinu očekává čisté konto. Podle kapitána Tomáše Sivoka však právě první pohled klame, svěřence Karla Jarolíma, a speciálně obránce, nečeká jednoduchá práce. 

Návštěva interiéru: petrolejová modř

Vydejme se do bytu mladého muže, úspěšného muže, fanouška dobrého umění, fotografie a modré barvy ve všech jejích odstínech. Pojďme se podívat do bytu s petrolejovou modří.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies