VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Východ Čech se proměnil na Jižní Ameriku s indiány

Rychnov nad Kněžnou /FOTOGALERIE/ - Jako v dobrodružném filmu o dobývání Jižní Ameriky si mohli ve středu připadat ti, kteří zavítali na Staré náměstí v Rychnově. Ve stínu u kašny zde totiž vystupovali Ernesto a Victor z Peru a Bolívie, kteří svým hudebním programem baví diváky po celé České republice.

24.7.2009
SDÍLEJ:
Fotogalerie
19 fotografií

Indiáni z jihoamerického Peru a Bolívie vystoupili na Starém náměstí v Rychnově nad Kněžnou. Foto: DENÍK/Eva Zerzánová

Pravé jihoamerické kostýmy

Od časného dopoledne až do večera bavili tito dva sympatičtí indiáni hudbou, tancem a svými u nás nevídanými indiánskými kostýmy. Rychnovským vystoupením pobyt těchto dvou hudebníků v regionu nekončí, kdo jejich hraní na náměstí zmeškal, může je vidět o víkendu na rokytnické Anenské pouti.

„Ačkoli my už toho s původními obyvateli Ameriky tolik společného nemáme, ty kostýmy opravdu originály jsou, přesně takové nosili a stále nosí jihoameričtí indiáni. Většinu lidí nejvíc z celého kostýmu pochopitelně zaujmou čelenky, pravé tobas,“ vysvětluje celkem slušnou češtinou snědý Ernesto.

Domorodé hudební nástroje

Téměř nepřetržité celodenní představení těchto dvou umělců sestává převážně ze hry na typické domorodé dechové nástroje – toyos, zampoñas, quenu a quenacho – vyrobené z dutých stonků bambusu.

S nahrávkou pomáhali přátelé

Svoji hudbu nejen živě hrají, ale také prodávají na několika CD, která nahráli vlastními silami. „Když vystupujeme, tak skoro vždy hrajeme jen ve dvou s Victorem,“ říká Ernesto, „ale s nahráváním nám pomáhalo několik dalších kamarádů, ve více lidech to totiž lépe zní.“

Na své si přijdou i milovníci šperků různých druhů v indiánském „obchůdku“, dřevěné náramky a náhrdelníky vyrábí Victor s Ernestem také sami.

Hrají až do Vánoc

Vystoupení mohou fanoušci jihoamerické kultury a etnické hudby vidět v českých městech prakticky celoročně, indiánská dvojice hraje od jara do podzimu, i když předem má málokdy jasno, kde budou zítra.

„Možná by se dokonce dalo říct, že hrajeme celoročně, jen přes zimu totiž míváme krátkou přestávku, kdy nás většinou živí různé brigády,“ vysvětluje Victor.

V České republice žijí již deset let, předtím ale kočovali také po jiných evropských zemích - Německu, Rakousku a Francii. „Proč jsme nakonec zůstali v Česku? Tady u vás je to klidnější, není tu tolik shonu,“ směje se Ernesto.

FILIP BALCAR

24.7.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Fanoušci brněnské Komety slaví gól. Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO
31

Vztek fanoušků Komety. Za lístek zaplatí o 280 korun víc než příznivci Hradce

Jaroslav Faltýnek a Andrej Babiš
24

Za střet zájmů by měl platit Agrofert, vzkazují soukromí zemědělci

Brečet nebudu, říká sprejer, který poničil hradby

Na místo činu se o víkendu vrátili sprejeři, kteří ve čtvrtek 16. března pomalovali historické hradby a další místa v Klatovech, a způsobili tak škodu za zhruba 45 tisíc korun. Odstraňovali nápisy, které nastříkali. Lítost by u nich ale člověk hledal jen stěží.

Vinni! Policisté, co zasahovali proti útočnici ze Smíchova, vyslechli trest

Obvodní soud pro Prahu 1 uznal ve čtvrtek vinnými dva policisty, kteří zasahovali proti Michelle Sudků poté, co chtěla zabíjet v kavárně na pražském Újezdě. Potrestal je trestním příkazem. Informaci České televize v úterý potvrdila mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1. Konkrétní druh ani výši trestu soud nezveřejní, dokud nebude výsledek sdělen účastníkům řízení. Oba policisté mohou proti rozhodnutí podat odpor, v tom případě by soudkyně musela nařídit hlavní líčení.

AKTUALIZOVÁNO

Valachová ocenila in memoriam šikanovanou učitelku z Třebešína

Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) dnes v Senátu in memoriam ocenila šikanovanou učitelku Ludmilu Vernerovou ze Střední průmyslové školy Na Třebešíně v Praze, která zemřela loni v lednu. Plaketu Františky Plamínkové převzala její dcera Kateřina. Valachová tak chce dát symbolicky najevo své odhodlání bojovat se šikanou a přispět k bezpečnějšímu prostředí ve školách.

Azylová loterie v Německu? V Berlíně uspěje jen čtvrtina žadatelů

Jestli běženec v Německu dostane azyl či nikoli, nezáleží jen na jeho individuálním osudu, ale také na tom, ve které spolkové zemi o ochranný status požádá. Vyplývá to ze studie univerzity v jihoněmecké Kostnici. Zatímco v západoněmeckém Sársku v letech 2010 až 2015 uznaly úřady až 70 procent žádostí o azyl, v Berlíně to byla jen asi čtvrtina.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies