VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Cesta stoletím od Josefa Sudka k Janu Saudkovi

Bonn - Výstava české fotografie 20. století v Německu objevuje i sbližuje.

16.3.2009
SDÍLEJ:

Česká fotografie v Bonnu. František Drtikol, Vlna z roku 1925.Foto: Repro:©Uměleckoprůmyslové museum v Praze

Díky tomu, že následníka trůnu arcivévodu Františka Ferdinanda d’Este sledoval na jeho osudné cestě roku 1914 do Sarajeva fotograf Rudolf Bruner-Dvořák, je možné dnes spatřit reportážní snímek trosek vozu zničeného atentátníkem.

Nejen poklady české fotografie 20. století, ale zároveň i osobitý obraz doby uprostřed Evropy představuje v Bonnu reprezentativní výstava otevřená v tamní Umělecké a výstavní síni SRN. Pro tuto renomovanou galerii připravili kurátoři Vladimír Birgus a Jan Mlčoch pozoruhodné uspořádání či přímo konstelaci objevů (téměř 450 exponátů převážně z pražského UMPRUM musea). A to nejen pro německého, nýbrž i českého návštěvníka, pokud si udělá do Bonnu výlet – vždyť to není daleko.

Sblížení s malířstvím

Na samém počátku století stojí taková slavná jména jako Alfons Mucha či František Drtikol, která představují počátky umělecké fotografie

v duchu tzv. piktorialismu, kdy se fotografie ještě chtěla vyrovnat malířskému mění a používala k tomu nejrůznějších, často i náročných prostředků, jako byl třeba gumotisk, pigmentový tisk či experimenty s barvou.

Nicméně už v prvních desetiletích se uplatnil i dokumentární a reportážní žánr. Je zřejmé, že výstava poskytuje divákovi přinejmenším dvojí zážitek. Jeden je estetický a umožňuje nahlédnout do proměny zájmů, témat a forem fotografického umění během celého století od zmíněného piktorialismu přes sbližování s avantgardní abstrakcí, užitým uměním a zájmem o tzv. novou věcnost, přes objev koláže až po uplatňování barevné fotografie. Expozice se nevyhýbá ani trapné epizodě socialistického realismu, s níž se fotografové vyrovnávali po svém, třeba i určitou vnitřní emigrací do uzavřeného intimního světa jako v případě slavného Josefa Sudka.

Pohled na historii

Druhý zážitek je sledování historického vývoje, který je ovšem patrný nejen v syrovosti fotografického dokumentu, ať už jde o světové války, sociální motivy, důlní katastrofu, o dobovou propagandu, o sovětskou okupaci v roce 1968, ale i ve svědectví bezděčném. Německý návštěvník výstavy bude zřejmě překvapen, že v Praze tvořili významní němečtí autoři jako John Heartfield či Raoul Hausmann, kteří v předválečném demokratickém Československu našli azyl před německým nacismem. A vzájemných kontaktů a svědectví (často i krutých) tu může najít víc. Hlediskem pro volbu autorů totiž nebyl pouze český původ, ale skutečnost, že vybraní umělci byli po významné období s českým prostředím spjati, že v Čechách vytvořili významná díla. Zejména v první polovině 20. století byly totiž Čechy dramatickým jevištěm středoevropských o­sudů.

Avantgarda i reportáž

Kromě jmenovaných tvůrců stojí za připomenutí avantgardní tvorba Jaromíra Funkeho, Jaroslava Rösslera, Štyrského a Toyen, ať už šlo o směřování k abstrakci či k objevu koláže, vlivům poetismu a surrealismu. Z pozdější doby pak třeba slavného melantrišského reportéra Karla Hájka a četné další, jako byl Jaroslav Jíra či Ladislav Sitenský. Válečné i těsně poválečné krutosti zaznamenali např. Zdenek Tmej, Svatopluk Sova či Jindřich Marco.

Působivé jsou černobílé začátky Jiřího Saudka z šedesátých let. Filmový dokument Od Sudka k Saudkovi k výstavě vysílala německá stanice Kabel 3 a chystá se k uvedení i v dalších televizích. I na výstavě samotné lze vidět filmové dokumenty nepřetržitě promítané na monitorech.

Jedním z těžišť výstavy jsou práce současného fotografa Jindřicha Štreita (osobně byl na zahájení výstavy přítomen) s jeho citlivou tvrdošíjností v zobrazování nepřikrášleného venkovského života a osobitě viděných sociálních motivů. Je tu zastoupen také světoznámý Josef Koudelka (cyklus Invaze, 1968) či rovněž proslulý Antonín Kratochvíl, ale i kurátor, pedagog a fotograf Vladimír Birgus, nechybí ani Tono Stano, Jiří David či z mladších Dita Pepe (1973).

Pro německou výtvarnou scénu se výstava bezpochyby stala významnou událostí, jíž se Česká republika v době svého předsednictví skutečně důstojně reprezentuje, a to přímo v bývalém hlavním městě SRN. O výstavě také ihned referovaly německé listy. Místní Bonner Rundschau mj. napsal, že tu není „ani minuta nudy, dokonce ani tam, kde jsou historické obrázky malé a poněkud zažloutlé“. Autoři výstavy totiž důsledně vystavují originály (pokud jsou dostupné), a to samozřejmě v původní velikosti.

Česká fotografie 20. století
Kurátoři výstavy Vladimír Birgus a Jan Mlčoch
Kunst- und Ausstellunghalle BRD, Bonn
Otevřeno do 26. června 2009
v úterý a ve středu 10–21, od čtvrtka do neděle 10–19 hod.
Vstupné 8, snížené 5, rodinné 14 €.
Informace o Bonnu: www.bonn-region.de

Autor: Petr Kovařík

16.3.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Premiér Bohuslav Sobotka během rozhovoru Deníku.
AKTUALIZUJEME
11

Teroristé nás nezastraší, řekl Sobotka k londýnskému atentátu, Zeman vyčkává

Plzeňský forvard Michael Krmenčík
35

FOTO: Ústecká premiéra se povedla. Repre dala Litvě trojku

Lukašenkův režim přitvrzuje: KGB zatkla nejméně 11 lidí

V Bělorusku dnes zadrželi agenti tajné policie KGB nejméně jedenáct příslušníků organizace Bílá legie, kterou opozice označuje za vlasteneckou a režim za extremistickou. Podle vládních médií je razie namířena proti osobám usilujícím o destabilizaci země. Zatýkání se údajně nevyhnulo ani příslušníkům bezpečnostních složek a pohraniční stráže. Informovala o tom agentura BelaPAN.

Češka žijící v Londýně: Lidé se spíše diví, že se to nestalo dřív

Příbram/Londýn - Středeční teroristický útok v Londýně otřásl celým světem. Situaci v Londýně popsala Deníku Martina Stromková z Příbramska, která v Anglii žije zhruba deset let.

Ukrajinci zakázali ruské zpěvačce cestu na Eurovizi v Kyjevě

Ukrajinská tajná služba SBU zakázala vstup do země ruské zpěvačce Juliji Samojlovové, která měla Rusko reprezentovat v květnové soutěži Eurovize v Kyjevě. "Nežádoucí osobou" se stala tím, že porušila ukrajinské zákony návštěvou anektovaného poloostrova Krym. Neobvyklý krok oznámila televize 112 s odvoláním na mluvčí SBU. Zákaz má platit po tři roky.

Spejbl, Hurvínek a Mánička nemají "maminku". Zemřela loutkoherečka Štáchová

Ve věku 72 let zemřela v noci na dnešek loutkoherečka, scenáristka, režisérka, dabérka, interpretka Máničky a Bábinky a od roku 1996 ředitelka Divadla Spejbla a Hurvínka Helena Štáchová. Zemřela doma, uprostřed své rodiny. Oznámila to její dcera Denisa Kirschnerová.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies