VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Cesta stoletím od Josefa Sudka k Janu Saudkovi

Bonn - Výstava české fotografie 20. století v Německu objevuje i sbližuje.

16.3.2009
SDÍLEJ:

Česká fotografie v Bonnu. František Drtikol, Vlna z roku 1925.Foto: Repro:©Uměleckoprůmyslové museum v Praze

Díky tomu, že následníka trůnu arcivévodu Františka Ferdinanda d’Este sledoval na jeho osudné cestě roku 1914 do Sarajeva fotograf Rudolf Bruner-Dvořák, je možné dnes spatřit reportážní snímek trosek vozu zničeného atentátníkem.

Nejen poklady české fotografie 20. století, ale zároveň i osobitý obraz doby uprostřed Evropy představuje v Bonnu reprezentativní výstava otevřená v tamní Umělecké a výstavní síni SRN. Pro tuto renomovanou galerii připravili kurátoři Vladimír Birgus a Jan Mlčoch pozoruhodné uspořádání či přímo konstelaci objevů (téměř 450 exponátů převážně z pražského UMPRUM musea). A to nejen pro německého, nýbrž i českého návštěvníka, pokud si udělá do Bonnu výlet – vždyť to není daleko.

Sblížení s malířstvím

Na samém počátku století stojí taková slavná jména jako Alfons Mucha či František Drtikol, která představují počátky umělecké fotografie

v duchu tzv. piktorialismu, kdy se fotografie ještě chtěla vyrovnat malířskému mění a používala k tomu nejrůznějších, často i náročných prostředků, jako byl třeba gumotisk, pigmentový tisk či experimenty s barvou.

Nicméně už v prvních desetiletích se uplatnil i dokumentární a reportážní žánr. Je zřejmé, že výstava poskytuje divákovi přinejmenším dvojí zážitek. Jeden je estetický a umožňuje nahlédnout do proměny zájmů, témat a forem fotografického umění během celého století od zmíněného piktorialismu přes sbližování s avantgardní abstrakcí, užitým uměním a zájmem o tzv. novou věcnost, přes objev koláže až po uplatňování barevné fotografie. Expozice se nevyhýbá ani trapné epizodě socialistického realismu, s níž se fotografové vyrovnávali po svém, třeba i určitou vnitřní emigrací do uzavřeného intimního světa jako v případě slavného Josefa Sudka.

Pohled na historii

Druhý zážitek je sledování historického vývoje, který je ovšem patrný nejen v syrovosti fotografického dokumentu, ať už jde o světové války, sociální motivy, důlní katastrofu, o dobovou propagandu, o sovětskou okupaci v roce 1968, ale i ve svědectví bezděčném. Německý návštěvník výstavy bude zřejmě překvapen, že v Praze tvořili významní němečtí autoři jako John Heartfield či Raoul Hausmann, kteří v předválečném demokratickém Československu našli azyl před německým nacismem. A vzájemných kontaktů a svědectví (často i krutých) tu může najít víc. Hlediskem pro volbu autorů totiž nebyl pouze český původ, ale skutečnost, že vybraní umělci byli po významné období s českým prostředím spjati, že v Čechách vytvořili významná díla. Zejména v první polovině 20. století byly totiž Čechy dramatickým jevištěm středoevropských o­sudů.

Avantgarda i reportáž

Kromě jmenovaných tvůrců stojí za připomenutí avantgardní tvorba Jaromíra Funkeho, Jaroslava Rösslera, Štyrského a Toyen, ať už šlo o směřování k abstrakci či k objevu koláže, vlivům poetismu a surrealismu. Z pozdější doby pak třeba slavného melantrišského reportéra Karla Hájka a četné další, jako byl Jaroslav Jíra či Ladislav Sitenský. Válečné i těsně poválečné krutosti zaznamenali např. Zdenek Tmej, Svatopluk Sova či Jindřich Marco.

Působivé jsou černobílé začátky Jiřího Saudka z šedesátých let. Filmový dokument Od Sudka k Saudkovi k výstavě vysílala německá stanice Kabel 3 a chystá se k uvedení i v dalších televizích. I na výstavě samotné lze vidět filmové dokumenty nepřetržitě promítané na monitorech.

Jedním z těžišť výstavy jsou práce současného fotografa Jindřicha Štreita (osobně byl na zahájení výstavy přítomen) s jeho citlivou tvrdošíjností v zobrazování nepřikrášleného venkovského života a osobitě viděných sociálních motivů. Je tu zastoupen také světoznámý Josef Koudelka (cyklus Invaze, 1968) či rovněž proslulý Antonín Kratochvíl, ale i kurátor, pedagog a fotograf Vladimír Birgus, nechybí ani Tono Stano, Jiří David či z mladších Dita Pepe (1973).

Pro německou výtvarnou scénu se výstava bezpochyby stala významnou událostí, jíž se Česká republika v době svého předsednictví skutečně důstojně reprezentuje, a to přímo v bývalém hlavním městě SRN. O výstavě také ihned referovaly německé listy. Místní Bonner Rundschau mj. napsal, že tu není „ani minuta nudy, dokonce ani tam, kde jsou historické obrázky malé a poněkud zažloutlé“. Autoři výstavy totiž důsledně vystavují originály (pokud jsou dostupné), a to samozřejmě v původní velikosti.

Česká fotografie 20. století
Kurátoři výstavy Vladimír Birgus a Jan Mlčoch
Kunst- und Ausstellunghalle BRD, Bonn
Otevřeno do 26. června 2009
v úterý a ve středu 10–21, od čtvrtka do neděle 10–19 hod.
Vstupné 8, snížené 5, rodinné 14 €.
Informace o Bonnu: www.bonn-region.de

Autor: Petr Kovařík

16.3.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Andrej Babiš
DOTYK.CZ

Jste zloděj formátu, jaký tu nikdy nebyl, uslyšel Babiš na svém mítinku

Kybernetický útok, ilustrační foto
AKTUALIZOVÁNO
12 8

Ukrajina hlásí kyberútok. Nebezpečný email se šíří světem, zasáhl i Česko

Stříbrný tým z Eura pohledem vedoucího: Pohodář, srdcař i dva mimozemšťané

Je to takový renesanční muž českého reprezentačního áčka v malém fotbale. Stará se o chod týmu jako jeho vedoucí, trénuje gólmany, do toho na mistrovství Evropy v Brně zajištoval komunikaci se zahraničními účastníky.

Pohledem Stanislava Šulce: Kouzelný bankomat

Bankomat slaví abrahámoviny. Podle různých anket jde o jeden z nejdůležitějších vynálezů minulého století a dodejme, že také jeden z nejkouzelnějších. Krom toho, že definitivně odtrhnul člověka od nutnosti mít peníze doma ve štrozoku, kouzelný je také proto, že se za těch pět desítek let takřka nezměnil.

Záhadná smrt bezdomovce Indiána: viděl jsem, jak ho surově mlátí, tvrdí svědek

Smrt ústeckého bezdomovce Jaroslava Dvořáka začala šetřit krajská kriminálka. Přihlásil se jí mladík, který viděl, jakým způsobem bývalý hokejista zemřel. Redaktor Deníku mluvil se svědkem, ještě než se přihlásil na policii.

AUTOMIX.CZ

Teď umřu... Richard Hammond se konečně vyjádřil k nehodě, co přesně se stalo?

Jsou to už více než dva týdny, co moderátor Richard Hammond ošklivě boural ve Švýcarsku s elektromobilem Rimac Concept One. Na konci vrchařské trati vyletěl ze silnice, a urazil 300 metrů dolů z kopce, než se auto zastavilo a shořelo.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies