VYBERTE SI REGION

Zemřel architekt Hubáček, autor hotelu na Ještědu

Praha - Ve věku 87 let zemřel ve středu významný český architekt, autor hotelu s vysílačem na Ještědu Karel Hubáček. Řekla to architektova manželka Jaroslava Hubáčková. Hubáček patřil k zakladatelům slavného ateliéru Sial, který dokázal za normalizace reagovat na nejmodernější evropskou architekturu. Stavba na Ještědu získala pro svoji eleganci a praktické využití moderních technologií v roce 1969 prestižní Perretovu cenu Mezinárodní unie architektů.

26.11.2011
SDÍLEJ:

Jeden z nejvýznamnějších českých architektů Karel Hubáček.Foto: ČTK/Myšková Marta

„Karel byl jednou z nejvýraznějších osobností české architektury. Byl architektem světového významu a velmi laskavým člověkem,“ řekl Hubáčkův dlouholetý přítel a kolega Miroslav Masák.

Architekt světového významu

Hubáčkův někdejší spolupracovník, proděkan Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci Jiří Suchomel výše než jeho stavby klade to, čím ovlivnil řadu svých kolegů. „Po něm zůstala spousta lidí, spousta architektů, kteří mu vděčí za velkou část svého následného osobního úspěchu. A to je na Karlu Hubáčkovi jedinečné. On totiž, jak se dnes říká, ‚nehrabal pod sebe‘,“ poznamenal Suchomel.

Svou kancelář totiž Hubáček nebral jako soukromý podnik, ale naopak jako prostředí pro práci dalších. „To je něco, co bylo naprosto výjimečné za takzvaného socialismu a je to naprosto výjimečné i dnes,“ doplnil Suchomel.

Nejslavnější zůstává Ještěd

Hubáček se narodil 23. února 1924. Jako autor je podepsán pod řadou staveb, jeho nejúspěšnějším a nejznámějším dílem je ale televizní vysílač a horský hotel Ještěd. Pozoruhodné je, že když ještě ani ne pětatřicetiletý začínal s kreslením ještědského vysílače, neváhal jít do rizika a ignoroval zadání soutěže, jež počítala na vrcholu hory se dvěma oddělenými stavbami hotelu a vysílače.

Pro srovnání do podobného rizika se v nedávné době pustil jiný český významný architekt Jan Kaplický, který v soutěži na návrh nové budovy Národní knihovny nesplnil podmínku zadání, tedy umístění národního konzervačního fondu nad zemí. Vysloužil si za to převážně kritiku.

Ještěd si už bez Hubáčkovy stavby nedovedeme představit

Stavba na Ještědu, realizovaná v letech 1966 až 1973, má tvar rotačního hyperboloidu a přirozeně navazuje na tvar hory Ještěd. Vedle ocenění od Mezinárodní unie architektů se honosí i titulem nejvýznamnější česká stavba 20. století, který jí udělili tuzemští odborníci v anketě uspořádané v roce 2000.

Jediný architekt v elitní desítce

Sám Hubáček se v hlasování o nejvýznamnější osobnost české architektury minulého století umístil na čtvrtém místě, do elitní desítky se přitom dostal jako jediný žijící architekt. V roce 2005 mu byla udělena Pocta České komory architektů (ČKA).

Karel Hubáček se narodil v Praze, kde vystudoval Fakultu architektury a pozemního stavitelství ČVUT. Svou profesní dráhou je však spojen se severočeským Libercem, kam v roce 1951 nastoupil do tehdejšího Stavoprojektu.

V roce 1969 založil s kolegou Masákem ateliér SIAL, známý též jako Školka SIAL. Ateliér si získal světové renomé a z této školy pak vyšlo několik generací uznávaných českých architektů. Tvorba ateliéru byla jako jedna z mála v 70. a 80. letech často publikována v zahraničních prestižních časopisech.

Mezi další realizované stavby Hubáčka patří již zbourané obchodní středisko Ještěd v Liberci, Vodárenská vyrovnávací věž v Praze – Dívčích hradech a meteorologické věže v Praze – Libuši. Jeho poslední realizací byla podle informací ČKA dostavba a rekonstrukce budovy DAMU v Praze (1996 až 1999), na které spolupracoval s architektem s Jiřím Hakulínem.

Poslední rozloučení s ikonou české moderní architektury se bude konat v pátek 2. prosince od 14:00 v libereckém krematoriu.

Doc. Ing. arch. Karel Hubáček, Dr. h. c., byl mimořádnou osobností české architektury 20. století. Narodil se 23. 2. 1924 v Praze. V Praze vystudoval i Fakultu architektury a pozemního stavitelství ČVUT (1945–49). Svou profesní dráhou je však spojen s Libercem, kam v roce 1951 nastoupil do tehdejšího Stavoprojektu. Po řadě raných projektů výrobních závodů, škol, obytných souborů a dalších staveb, mezi nimiž zaujme především budova kina v Doksech (1958–64, s V. Boháčem a V. Kolářem), získal mezinárodní věhlas svým návrhem televizního vysílače na Ještědu (1963–71, spolu se Z. Zachařem a Z. Patrmanem). Ještě před jeho dokončením za něj v r. 1969 obdržel Perretovu cenu Mezinárodní unie architektů (UIA). Stavba, jež zahrnuje i hotel s restaurací, vyniká originálním technickým řešením, které reagovalo na extrémní povětrnostní podmínky místa i na specifické požadavky vysílacích zařízení. Její elegantní aerodynamický tvar, plynule navazující na siluetu horského vrchu, však byl zároveň citlivou odpovědí na charakter krajiny. Jako nová dominanta kraje se stavba záhy stala jeho symbolem.

Hubáčkova úzká spolupráce s vynikajícími konstruktéry byla určující pro práci ateliéru SIAL, který v r. 1969 spolu s dalšími architekty založil a sám vedl. (Po zrušení v 70. letech byl znovu obnoven v r. 1990, nakrátko opět pod jeho vedením.) Konstrukčně vynalézavé jsou i Hubáčkovy další vysílače, které v 70. letech postavil v Súdánu a v Jemenu, i vyrovnávací vodárenská věž v Praze na Dívčích hradech (1972–77) či meteorologická věž v Praze-Libuši (1973–79, obojí se Z. Patrmanem). Za druhý vrchol Hubáčkovy tvorby je však třeba považovat budovu s koncertní síní v Teplicích (1977–86, kolonáda O. Binar), záměrně jednoduše působící stavbu, čerpající zejména ve ztvárnění interiéru podněty tentokrát z požadavků na akustiku. I tato realizace získala mezinárodní ocenění: Grand Prix bienále Interarch v Sofii v r. 1989. Kulturnímu poslání slouží i jeho poslední realizace – dostavba a rekonstrukce budovy DAMU v Praze (1996–99, s J. Hakulínem).

Vedle těchto klíčových děl je autorem řady dalších realizací jako jejich hlavní autor – např. Malé scény divadla F. X. Šaldy (1986–89) a Komerční banky (1992–94) v Liberci – nebo jako spolupracovník svých kolegů: na projektu obchodního střediska Ještěd v Liberci (1968–71, hl. autor M. Masák) nebo při dokončení divadla Husa na provázku v Brně (1985–93, hl. autor V. Králíček).

Karel Hubáček, muž jiskřivého ducha a širokého kulturního rozhledu, vynikal vždy invenčností svých návrhů a neústupností při prosazování skutečné architektury i v dobách, které jí vůbec nepřály. I díky tomu tvorba ateliéru SIAL svým ohlasem přesáhla české hranice a jako jedna z mála byla i v 70. a 80. letech často publikována v zahraničních prestižních časopisech. Jeho osobní renomé i příklad Ještědu k němu do Liberce přitahovaly řadu mladých architektů, kterým ve svém ateliéru poskytoval mimořádně svobodné a inspirativní prostředí.

V tzv. Školce SIAL, již spolu s M. Masákem založil v r. 1969, vychoval několik generací architektů, kteří později významně zasáhli do vývoje české architektury nebo se uplatnili v zahraničí. Ve výchovném působení pokračoval i po r. 1989 na nově založené Fakultě architektury v Liberci. Za svou tvorbu Karel Hubáček obdržel – vedle již zmíněných cen – i cenu Obce architektů za celoživotní dílo, Herderovu cenu a čestný doktorát ČVUT. Oceněním je jistě i to, že stavba na Ještědu byla v několika anketách vyhlášena českou stavbou 20. století.

Text z odůvodnění udělení Pocty České komory architektů 2005

Autor: ČTK

26.11.2011
SDÍLEJ:

POHLEDEM DENÍKU: Zeman a jeho lidé. Co se děje na Hradě?

Odchod vrchního protokoláře Jindřicha Forejta spustil lavinu otázek ohledně toho, jak to vlastně na Pražském hradě chodí.

Mikuláše, anděla a čerta na Slovensku zadržela policie

Bratislava - Tři sourozence převlečené za Mikuláše, anděla a čerta zadržela v západoslovenské Skalici policie. Bratr a jeho dvě sestry v kostýmech měli neobvykle rozdělené role: zatímco Mikuláš koledoval, anděl kradl, informovala slovenská média.

Šedesátiletá řidička smetla před semafory dítě, je těžce zraněné

Česká Třebová - Vážná nehoda se stala ještě za bílého dne uprostřed České Třebové. Auto zde srazilo dítě.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies