Život dítěte, které opustilo Zemi

Co si budeme namlouvat: nejlepší čas pro vydání životopisu přichází poté, co jeho hrdina zemře. Takové knížky v naprosté většině těží z cizího neštěstí a mají velmi nízkou úroveň. To však kupodivu není případ biografie Michael Jackson 1958–2009, kterou z francouzského originálu Michael Jackson: L’homme invincible přeložil známý autor rozhovorů s umělci z frankofonních zemí Jiří Žák. Přestože nejde o žádný literární klenot, nejedná se ani o brak.

A to je v době, kdy mediální supi pořád ještě krouží kolem mrtvého těla jedné z největších hudebních ikon dvacátého století, samo o sobě slušný úspěch.

Dalo se očekávat, že ten, kdo přijde s novým líčením životní pouti Michaela Jacksona, vymáchá ho ve všemožném blátě, nebo nám naopak ukáže jeho veskrze pozitivní obraz.

Kniha francouzského publicisty Davida l’Hermitta se – naštěstí – blíží druhé variantě a autorův pohled není nehorázně nekritický, nýbrž pouze uctivý. Částečně ho zachraňuje fakt, že se zaměřil na hudbu – což by ostatně měli udělat všichni mravokárci v rouše novinářském.

Ať už byl totiž Jackson jakýkoli, o sexuálních přečinech této nešťastně výstřední hvězdy neexistuje jediný důkaz, jenž by mohl myslící člověk považovat za nezvratný, kdežto o jeho pěveckém, skladatelském a pohybovém umění jich máme celá kvanta.

Do nicoty

Už to, že jsou kapitoly nazvány stejně jako Jacksonova alba, nás tak trochu odvádí od senzačních klepů. I když se autor u žádné události příliš nezdržel a jednotlivé etapy zpěvákovy kariéry vzal „letem světem“, přesto se mu podařilo nashromáždit velkou spoustu užitečných, a hlavně přesných informací. Díky tomu si například můžeme připomenout, co všechno Michael vykonal ve svých teenagerských letech, částečně v rámci rodinné skupiny Jackson Five a zčásti i sám. Vždyť jeho úžasná sólová dráha začala už dlouho před rekordmanským albem Thriller.

Z decentně napsané biografie pochopíme, že pod rouškou podivína se skrýval nadprůměrně inteligentní umělec, který v nejdůležitějších momentech rozhodoval o své kariéře sám a uměl si vybrat ty nejlepší spolupracovníky, s nimiž se pak pokoušel vytvářet skutečné hudební milníky. Navenek se zdálo, že se vzchopí k novým písním jen jednou za několik let. Ve skutečnosti však po něm zůstaly desítky nevydaných nahrávek, po kterých by jiní muzikanti okamžitě skočili. On ale nechtěl natáčet běžná alba, a touha překonat komerčně i koncepčně nepřekonatelný Thriller se stala jeho prokletím i hnacím motorem zároveň.

Nebýt vražedného tlaku médií, ponižujících soudů a také úspěšného pokusu šéfa americké pobočky Sony Music bojkotovat Jacksonovo poslední album Invincible, možná by se mu ještě podařilo překročit vlastní stín. Anebo také ne, kdo ví. Třeba by už navěky zůstal tím dítětem, které opustilo Zemi a ztratilo se ve Velké nicotě jako jeho milovaný Peter Pan. Alespoň by se však do ní vydal dobrovolně a o své vlastní vůli.