Na stromy jsou lidé hákliví. Většinou se bouří a sepisují petice, když má dojít ke kácení. V Kadani zažili přesný opak. Část obyvatel sídliště A sepsala petici, která byla vyjádřením nesouhlasu s „megalomanskou výsadbou stromů". Odbor životního prostředí nechal na jejich žádost třetinu vysazených stromů zase odstranit.

„To jsme ještě nezažili. Nejdřív jsme dostali petici, ve které lidé nesouhlasí s ,megalomanskou výsadbou stromů´ a pak nám na úřad začaly chodit maily typu: ,zastavte ty fanatiky a ,vyzýváme vás, abyste okamžitě zastavili tuto mánii´," podělil se o originální kauzu starosta Kadaně Jiří Kulhánek.

Petici i maily na úřad směřovali někteří z obyvatel sídliště A, kterým vadilo, že pracovníci odboru životního prostředí na trávníku ve vnitrobloku vysázeli 14 stromů. Zelenou plochu v sousedství dětského hřiště, která je ze všech čtyř stran sevřená nízkopodlažními paneláky, osázeli třemi řadami mladých stromků, především habrů, ale také okrasných jabloní, hrušní a třešní.

Co mohlo lidem na zeleni vadit? „Obávali se alergenů a také toho, že se koruny stromů rozrostou a budou jim stínit do oken," vysvětlil starosta.

Hospodyňky se také obávaly toho, že ve stínu stromů nebude dobře schnout prádlo na venkovní šňůře a rodiny s dětmi poukazovaly na to, že drobotině zbude málo místa na hraní a pobíhání.

Problém se po vzájemné dohodě odboru a předsedů společenství vlastníků jednotek vyřešil kompromisem. Stromy, většinou habry, po obvodu trávníku zůstaly. Prostřední řada, kde bylo pět okrasných stromů, ale musela zmizet.

V tu chvíli se ozval druhý tábor obyvatel s tím, že chce odebrané stromy zpět. Věci už ale zůstanou tak, jak jsou.

Přes veškeré komplikace jeví starosta s postoji obyvatel domů pochopení. „Nemám to těm lidem za zlé," uvedl. Chybu spatřuje spíš na straně odboru, který to měl s lidmi podle jeho slov probrat a předejít nedorozumění.

Stromy vysazené v jednom z vnitrobloků na sídlišti A byly náhradní výsadbou za pokácené stromy.

„Na základně znaleckého posudku jsme na sídlišti nechali odstranit padesát topolů, které jsou hlavními alergeny a jak nám ukládá zákon, stejný počet stromů jsme měli zase vysadit," vysvětlil Miroslav Jancák z odboru životního prostředí.

Veškerá nová výsadba byla prostá alergenů a ani nebylo potřeba se obávat, že stromy příliš vyrostou. „Zvolili jsme kultivary, které krásně kvetou a přitom neprodukují alergenní pyly a nemají plody. Habry se navíc dají zastřihovat podobně jako živé ploty, takže není potřeba se bát, že by příliš vyrostly," vysvětlil Jancák.

Jakmile stromy zesílí, poskytnou navíc do jisté míry zástěnu, která zabrání, aby si lidé vzájemně koukali do oken.