Od začátku července probíhá záchranný archeologický výzkum na stavbě vodovodu ve Stekníku na Žatecku. Provádí jej archeologové z mosteckého Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech. Lidé v této malebné chmelařské vesničce s výstavným barokním zámkem na přivedení pitné vody čekají již léta, nakonec se výkopem připojí ke stávajícímu traktu v sousední vsi Hradiště.

Stekník se nachází v úrodné oblasti při toku Ohře, která je kontinuálně osídlena již od doby kamenné. Při výkopových pracích na takovém území je třeba počítat i s provedením záchranného archeologického výzkumu, což je zakotveno i v zákonu o státní památkové péči.

Tři kilometry náhledu do minulosti

Záchranný archeologický výzkum na stavbě vodovodu ve Stekníku na ŽateckuArcheologové pak sledují tři kilometry dlouhý výkop, který odkrývá unikátní informace o vývoji osídlení kulturní krajiny Poohří. Jejich prioritou je zachytit, zdokumentovat a ovzorkovat maximum archeologických situací a v žádném případě nezdržet postup stavby.

V případě Stekníku jsme věděli, že vstupujeme na lokalitu, která byla intenzivně osídlena. Ze starších výzkumů známe pohřebiště ze starší doby bronzové a raného středověku, ukrývající se pod budovami zdejšího statku, které bylo zkoumáno v 50. letech 20. století.

Během našeho výzkumu, který doposud probíhá, byly odkryty sídlištní situace, které oproti nálezům hrobovým dokumentují zástavbu, řemeslnou výrobu a zemědělskou činnost provozovanou našimi předky v pravěku a především vrcholném středověku. Nejstarší jsou dvě pravěké sídlištní jámy obsahující zlomky keramických nádob a zvířecí kosti z únětické kultury doby bronzové (2300 až 1600 př. n. l.). Nicméně nejzásadnější nálezy pochází z počátku vrcholného středověku, které se podařilo zjistit na samotné návsi.

Stekník se v písemných pramenech objevuje až roku 1389, ale objev dvou objektů z přelomu 13. a 14. století historii obce posunul takřka o sto let do minulosti. Jednalo se o dvě tzv. odpadní jímky, kam tehdejší obyvatelé vsi vyhazovali domovní odpad, a to jak organické zbytky, tak keramické a skleněné nádoby.

Jedinečný nález skla

A právě nález skla dodává tomuto nálezu určitou jedinečnost, neboť z celých Čech je známo naprosté minimum takto starých odpadních jímek ve vesnickém prostředí (častější je jejich výskyt ve městech a na hradech), ve kterých se sklo podařilo objevit. Vedle odpadních jam bylo zjištěno i zahloubené ohniště, které interpretujme jako kovářskou výheň.

Zajímavé je, že doklady středověkých aktivit se vyskytují pouze v západní polovině návsi, proto předpokládáme, že pravidelnému půdorysu návsi pocházejícímu ze závěru 14. století mohl předcházet menší dvorec.

Výzkum na návsi byl minulý týden dokončen, výkopy jsou zasypané a v současné době se soustředíme na sledování výkopu přípojky vodovodu z vedlejšího Hradiště. V tomto prostoru předpokládáme výskyt pravěkých archeologických situací.

Výzkum ve Stekníku probíhá za zvýšeného zájmu místních obyvatel, zaměstnanců statku a návštěvníků zámku. Jeden z místních sedláků nám dokonce přinesl krásný kamenný sekeromlat z pozdní doby kamenné (4500 2300 př. n.l.), který před lety vyoral v sousední vesnici.

Martin Volf,
Vojtěch Peksa
(autoři jsou archeologové z mosteckého Ústavu archeologické památkové péče, kteří ve Stekníku průzkum provádějí)