VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Bude stavba jezu protiprávní? Ekologové tvrdí, že možná ano

Děčín – Ekologové ve čtvrtek v Děčíně upozornili na to, že plánovaná stavba jezu na Labi může být protiprávní. Vycházejí z rozsudku Soudního dvora EU, který se týká nutnosti nezhoršit stavbou životní prostředí. Připomněli, že objem nákladní dopravy neustále klesá a zvyšuje se počet dní, kdy na řece panují nízké stavy. Právě tento problém by částečně měl podle zastánců stavby jezu vyřešit plavební stupeň v Děčíně.

10.7.2015 3
SDÍLEJ:

Arnika uspořádala v Děčíně k jezu tiskovou konferenci. Foto: Karel Pech

Česká republika usiluje 
o vybudování plavebního stupně kvůli zajištění přístupu do severomořských přístavů jako je například Hamburg. Pomocí kanálů se pak mohou lodě 
s českým zbožím, případně lodě dovážející zboží, dostat i dále na západ.

Právnička Franziska Hessová uvedla, že podle výkladu rozsudku stavba nemůže zhoršit stav životního prostředí tam, kde je prováděna.

„Nelze přitom vyloučit, že vybudováním jezu dojde ke zhoršení životního prostředí na české i německé straně," řekla Hessová, která se ve čtvrtek vydala s dalšími ekology a politiky na plavbu z Děčína do Bad Schandau nazvanou Dialog na lodi.

Podle ekologů neexistuje žádný právní závazek, aby byla plavební hloubka po většinu roku alespoň 160 centimetrů, jak požadují především čeští rejdaři.

KOLIK PENĚZ UŽ JEZ STÁL ČTĚTE ZDE…

Zástupce Svazu dopravy Jiří Aster na setkání připomněl dohodu mezi českou a německou stranou z roku 2006, kdy se Němci zavázali, že splavní Labe regulací toku a zajistí minimální plavební hloubku 160 centimetrů. Tu požaduje také sousední spolková země Sasko a také Sasko – Anhaltsko ležící dále po proudu řeky.

„Na Labi nikdy nemáte stále 160 centimetrů, někdy máte dva metry, někdy jedete na dva a půl. Ale 160 centimetrů je minimum pro to, aby říční plavba byla ekonomicky smysluplná," říká Jiří Aster s tím, že příčná stavba nemusí znamenat takové ohrožení životního prostředí jako dříve. Právě vliv plavebního stupně v Děčíně na životní prostředí nyní posoudí ministerstvo životního prostředí.

Vizualizace jezu.Podle českých zastánců stavby jezu nelze využít podobné způsoby zajištění splavnosti po určitý počet dní v roce jako v Německu. Na českém území teče Labe výrazně prudčeji než v Německu, proto vidí jako jediné možné řešení právě stavbu příčných překážek v toku, tedy jezů.

Ve čtvrtek, kdy se setkání pod děčínským zámkem konalo, přitom bylo v Labi extrémně málo vody. Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu byla v Děčíně hladina řeky pod jedním metrem. Za takového stavu není možné provozovat prakticky žádnou lodní dopravu, ani tu osobní. Omezení provozu se dotkla i přívozu v Dolním Žlebu, který již několik dní nemůže převážet auta a motocykly.

Stavbu plavebního stupně může zablokovat kromě neúspěchu při posuzování vlivu stavby na životní prostředí také zařazení do systému soustavy chráněných území Natura 2000.

Děčín ale s takovým rozšířením nesouhlasí, výrazně by to totiž zasáhlo do rozvoje města. Kromě jiného by s největší pravděpodobností znemožnilo výstavbu plavebního stupně na Labi – jezu.

Rozšíření evropsky významné lokality se připravuje již řadu let. Vyžaduje si ho to-tiž směrnice Evropské unie, 
a ochránci přírody tak o její rozšíření museli požádat.

„Bylo potřeba doplnit dva druhy modrásků a rozšířit území ochrany v rámci systému Natura 2000. Směrnice nařizuje určité kvóty a druhy, při kterých je nutné danou lokalitu rozšířit," vysvětluje zástupce vedoucího oddělení sledování stavu biodiverzity Jiří Bělohoubek ze Správy CHKO Labské pískovce.

Jez na Labi

Stavební stupeň na Labi pod Děčínem by měl podle jeho zastánců pomoci se splavněním části úseku Labe mezi Děčínem a Ústím nad Labem, vzdutí z plánovaného jezu ale nedosáhne na celý problematický úsek. V místě vzdutí by měl zajistit takovou hladinu, aby se rejdařům vyplatilo provozovat nákladní vodní dopravu. V současné době je tento druh na českém území nerentabilní, navíc je velmi nespolehlivý. Rejdaři si kvůli nestálé hladině vody nemohou nasmlouvat dlouhodobé kontrakty. Přípravné práce na stavbě vodního stupně doposud spolkly přibližně 800 milionů korun. A to i přesto, že samotné stavební práce ještě vůbec nezačaly.

Autor: Alexandr Vanžura

10.7.2015 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

První ministryně Skotska (premiérka) Nicola Sturgeonová chce bránit místo, které má Skotsko v Evropské unii, a bude usilovat o to, aby Skotové mohli mít po odchodu Británie z unie i nadále přístup k evropskému jednotnému trhu.

Skotský parlament souhlasí s novým referendem o nezávislosti

Izraelský rabín - ilustrační foto

Soud v Soči vyhostil ze země amerického rabína, důvody neuvedl

Brečet nebudu, říká sprejer, který poničil hradby

Na místo činu se o víkendu vrátili sprejeři, kteří ve čtvrtek 16. března pomalovali historické hradby a další místa v Klatovech, a způsobili tak škodu za zhruba 45 tisíc korun. Odstraňovali nápisy, které nastříkali. Lítost by u nich ale člověk hledal jen stěží.

Vinni! Policisté, co zasahovali proti útočnici ze Smíchova, vyslechli trest

Obvodní soud pro Prahu 1 uznal ve čtvrtek vinnými dva policisty, kteří zasahovali proti Michelle Sudků poté, co chtěla zabíjet v kavárně na pražském Újezdě. Potrestal je trestním příkazem. Informaci České televize v úterý potvrdila mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1. Konkrétní druh ani výši trestu soud nezveřejní, dokud nebude výsledek sdělen účastníkům řízení. Oba policisté mohou proti rozhodnutí podat odpor, v tom případě by soudkyně musela nařídit hlavní líčení.

Se zpěvačkou Špinarovou se příznivci rozloučí 1. dubna v Ostravě

Se zpěvačkou Věrou Špinarovou, která náhle zemřela v neděli ve věku 65 let, se její příznivci mohou rozloučit dopoledne 1. dubna v Ostravě. Smuteční síň krematoria ve Slezské Ostravě jim bude zpřístupněna od 09:00 do 12:00. Odpoledne se poslední rozloučení uskuteční pouze v kruhu rodiny a přátel. ČTK o tom dnes informoval Adam Pavlík, syn Věry Špinarové a vedoucí její doprovodné kapely.

Divoká prasata terorizují lázně i města

Nejsou to hony za dobrodružstvím, ale na vztek. Odstřel divokých prasat, která v nájezdech terorizují parky v Karlových Varech a dalších městech, ale nepohrdnou ani zahradami soukromníků, nyní zaměstnává myslivce i pracovníky Správy lázeňských parků. Ačkoliv na čekanou vyrážejí prakticky každou noc, od začátku letošního roku se jim podařilo ulovit jeden kus.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies