VYBERTE SI REGION

Cyklista z Chomutova pomůže svou jízdou čtyřem lidem s postižením

Chomutov - Sportovec se inspiroval Cestou proti bolesti mladého Jirkovana Milana Dzuriaka.

23.6.2016
SDÍLEJ:

Lubomír Kučera.Foto: Deník/Mirka Šebestová

Na jízdu napříč Českem, která přesáhne dva tisíce kilometrů, se v srpnu vydá Chomutovan Lubomír Kučera. Charitativní jízda je podporovaná městem a má usnadnit život hned čtyřem místním lidem se zdravotním postižením. Jízda nazvaná „Chomutov pomáhá" je inspirována „Cestou proti bolesti", kterou loni uskutečnil Jirkovan Milan Dzuriak.

Lubomír Kučera z Chomutova se od útlého věku věnuje sportu: zbožňuje hokej, stolní tenis a cyklistiku. Teprve s nastupující padesátkou sport využije také jako nástroj, který usnadní situaci potřebným. „Říká se, že když je člověku padesát, teprve začíná žít, tak jsem to takto pojal. Chtěl jsem začít jako bych se znovu narodil a měl před sebou příjemné věci, které lidi potěší," míní pan Kučera. „A není nic lepšího, než abych potěšil lidi, kteří jsou potřební," věří.

Vybral si proto tři děti a jednoho dospělého muže z Chomutovska, kteří musejí žít s handicapem, a chystá se jim cyklojízdou vydělat na speciální pomůcky.

Charitativní cyklojízdu podpořilo město Chomutov, které nechalo zřídit transparentní účet, kam mohou dárci přispívat: 9090217/ 0100. Příspěvky bude možné vhazovat také do kasiček umístěných na akcích města s označením „Chomutov pomáhá".

Cyklojízda odstartuje 8. srpna z náměstí 1. máje v Chomutově. Skončí o 21 dní později na stejném místě.

Komu pomůžePetr V. (44 let), nevidomý.
Na zakoupení speciálního mobilního telefonu pro nevidomé.

Radim Z. (11 let), vrozená vada páteře, Arnoldův-Chiariho syndrom, vrozený hydrocefalus a další diagnózy s tímto související.
Na zakoupení příslušenství k invalidnímu vozíku, které nehradí pojišťovna.

Kateřina Š. (7 let), DMO, kvadruspasticita, Westův syndrom - epilepsie, centrální postižení zraku, těžká mentální retardace, subluxace kyčlí, špatná imunita.
Na zakoupení mobilní klimatizace, plovacího límce, video chůvičky, perličkové koupele do vany, čelního teploměru.

Mattias R. (6 let), svalová dystrofie. Na zakoupení dětského tabletu.

ROZHOVOR S LUBOMÍREM KUČEROU

„Vím, že to postižený člověk nemá vůbec jednoduché"

Co vás přimělo, abyste naplánoval dobročinnou cyklojízdu?

Chtěl jsem udělat nějaký záslužný čin, který by se za mnou odrazil v tom dobrém slova smyslu. Něco, co by mě potěšilo na duši a čím bych někomu prospěl. Prvotním impulsem byla cesta Jirkováka Milana Dzuriaka, který podobnou cestu absolvoval loni.

Velkou váhu ale měla také zkušenost s tím, že má maminka přišla v mých sedmi letech po těžkém úrazu o pravou ruku a protože nemá rameno, nemohla mít ani protézu nebylo ji jak uchytit. Vychovala mě a mou sestru a při částečném invalidním důchodu celý život pracovala, dnes je jí 71 let. Vím, že to postižený člověk nemá vůbec jednoduché.

Jak dlouho ve vás rozhodnutí zrálo?

Na přelomu roku jsem se dozvěděl o jízdě Milana Dzuriaka, kdy se mi do ruky dostaly noviny s předáváním darů a tak nějak jsem o tom začal víc přemýšlet. Upoutalo mě Milanovo uvažování, které není pro dvacetiletého kluka typické. Protože vím, že jeho zdravotní stav není úplně dobrý, myslel jsem, že bych mohl na jeho cestu navázat a třeba mu při dalším ročníku ulevit. Jirkov jako takový už s ním ale má na tento rok nějaké plány, tak jsem od toho nakonec ustoupil a rozjel jsem to s Chomutovem. Na druhou stranu je to tak dobře, protože Chomutov je moje srdeční záležitost. Narodil jsem se tu a budu ho moct do jisté míry propagovat.

Vybral jste si čtyři lidi, které chcete obdarovat. Jak jste se s nimi poznal?

Na dvě z dětí jsem dostal tip a od nich pak ještě na třetí. Když jsem pak navštívil primátora a začal z Chomutova cítit, že by tady ta podpora mohla být, začlenil jsem ještě dalšího jediného dospělého, nevidomého Petra V. Chodím k němu už nějaký pátek na masáže a vím, že to nemá jednoduché. Má za sebou transplantaci ledvin, slinivky, od 33 je slepý a navíc mu oslepl i vodící pes. Je to docela osud.

Vážím si toho, stejně jako v případě mé maminky, že i když je těžce zdravotně postižený, neleží doma na gauči a nebere podporu, snaží se. Dokonce pracuje každý den od pondělí do neděle, i když to není soustavně, protože pracuje na objednávky. Přesto je to docela řehole.

Proč nepořádáte jízdu na vlastní pěst, ale obrátil jste se na město?

Protože je tu cestu možné využít nejen ve prospěch postižených, ale i jako propagaci mého milovaného města. Chomutov mám rád, máme moc krásný věci. Na takové Kamencové jezero nedám dopustit, to samé Bezručovo údolí. Rád bych sem přivedl turisty, kterým by se tu mohlo zalíbit a mohli by to poslat dál.

Jak jste si naplánoval jízdu?

Zkontaktoval jsem se nejdřív s Milanem Dzuriakem, abych zjistil nějaké technické záležitosti. Třeba co zhruba na tu cestu potřeboval, čím se vybavil, jestli se mu podařilo píchnou. Zajímaly mě technické věci, abych věděl, jakým způsobem se k tomu postavit, abych neudělal chybu, která by mě třeba mohla mrzet.

Jak dlouhá bude vaše cesta?

Délku jsem symbolicky naplánoval na 2016 km, takže se rovná letošnímu roku, aby se to dobře pamatovalo. Potrvá 21 dní, protože žijeme v 21. století.

Očekáváte, že se k vám cestou někdo přidá, nebo máte už nějaké indicie, že nepojedete sám?

Protože jsem výpravčí, dělal jsem rozhovor do jednoho nádražáckého čtrnáctideníku a pan šéfredaktor říkal, že by mě možná doprovodil přes Prahu. Další indicie nemám, ale možná se cestou někdo namane. Bylo by to milé, kdyby se mnou pár lidiček nějakých pár kilometrů strávilo.

Už jste se někdy věnoval charitě?

Tímto způsobem určitě ne. Občas dá člověk někde tu korunu, ale dnes je těch košíčků kolem marketů tolik, že se v tom člověk přestává orientovat a žel bohu ani nevíme, kam ty peníze mohou směřovat.

V tomto případě byl účet zřízen transparentně městem a z toho důvodu se nikdo nemusí obávat, že peníze půjdou někam vniveč. Nakoupí se za ně konkrétní pomůcky, které předáme potřebným.

Autor: Miroslava Šebestová

23.6.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

„Autobusák" zpříjemnil spoustě lidí jeden den. Nápad ocenil i ředitel DPO

Neobvyklá středeční oslava 27. narozenin šoféra Dopravního podniku Ostrava (DPO) vyvolala nebývalý ohlas. Informace o Martinu Plačkovi, jenž pasažérům ve voze rozvěšel bonbony, oslovila do včerejšího poledne jen na facebooku Deníku 222 tisíc čtenářů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies