To je nová filozofická fakulta v kampusu, kterou včera dopoledne slavnostně otvírala Univerzita J. E. Purkyně.

Její stavba trvala od přípravy projektu po dokončení v loňském roce přibližně čtyři roky a přišla na necelých 197 milionů korun. Pro dokončení projektu musela fakulta vyhlásit celkem 25 veřejných zakázek.

Jak vysvětlila vedoucí projektu Michaela Hrubá, pýchou nové fakulty je zejména Centrum pro dokumentaci a digitalizaci kulturního dědictví. Toto vědecké pracoviště snese srovnání s předními evropskými pracovišti, ať už svým přístrojovým vybavením nebo projekty, na kterých pracuje.

„Centrum provádělo například kompletní dokumentaci kostela sv. Floriána," přiblížila docentka Hrubá.

Špičková technika

Nově byl dále pořízen například knižní skener pro digitalizaci písemných památek, jakými jsou kupř. městské knihy, které fakulta zpracovává v projektu Libri Civitatis. Díky jejich převedení do digitální podoby ve vysokém rozlišení lze historické prameny snadno zpřístupnit odborné veřejnosti na internetu.

Za zmínku dále stojí spektrometr či ruční optické skenery pro tvorbu 3D modelů v terénu. Špičkové učebny, studovny, případně knihovna jsou samozřejmostí, včetně zázemí pro studenty nebo vyučující.

Fakulta vznikla rekonstrukcí a propojením dvou někdejších nemocničních budov F1 a F2. Jejich stavba započala v první polovině minulého století. Jedna sloužila zprvu jako sanatorium pro pacienty s tuberkulózou a druhá jako infekční oddělení.

Odpor ředitele

„Ve stejnou dobu stavělo Ústí i gymnázium v dnešní ulici České mládeže a jeho první ředitel Jaroslav Kubista proti stavbě infekčního pavilonu bojoval, měl obavy z nákazy. Nakonec se mu ale stavbu zastavit nepodařilo," líčila Michaela Hrubá.

Podle Kateřiny Šuchové, která se také na projektu podílela, fakulta obdržela na stavbu dotaci z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace.

„Rekonstrukce zahrnovala kromě vybavení a budov samotných i okolí, například rekonstrukci části silnice v Mendělejevově ulici," dodala Šuchová.