Scházejí se tu každý týden. Jde o lidi, kteří se ocitli v těžké životní situaci, často jim chybí střecha nad hlavou, jiní přežívají v zahradních domkách nebo ve squattech. Terénní pracovníci neziskové organizace Naděje jim na smluvené místo pravidelně vozí něco k snědku a nově i zdravotnici, která základní pomoc či ošetření poskytuje za skládacím paravánem přímo na ulici.

„Zdravotnice klientům může pomoci s ošetřením drobných poranění, popálenin, zkrátka s tím, co je trápí, ale současně zajišťuje prevenci či konzultace. Lze tak lépe předcházet chorobám, máme tu ale například i klientky, které jsou těhotné," popisuje náplň práce zdravotní sestry vedoucí terénního programu v Litoměřicích Robert Krejčí.

„Jsem sestra, takže možností, jak pomoct, zase není tolik. V zásadě se jedná o ošetření oděrek, odřenin, defektů, které ti lidé mají, protože žijí, jak žijí. Chodí ale třeba i s bolestí zad, s potížemi s pohybovým ústrojím," dodává sama Lenka Straková. Jako voják má za sebou dvě zahraniční mise, zkušenosti jí nechybí.

„Tohle mi připomíná Kosovo," směje se, když v chladném počasí, které panuje, obvazuje muži sedícímu na rozkládací židli poraněnou nohu.

Lidé bez domova si často neplatí zdravotní pojištění a lékaře nenavštěvují. Ke zdravotnici ale mají důvěru a zůstávají tak alespoň pod odborným dohledem. „Chodím se sem sestřičky ptát. Mám domek, ale ten je ve špatném stavu, takže teď, když jsem těhotná, bydlím v domově pro matky s dětmi," říká žena, která si nepřeje uvést své jméno.

Potraviny, které se tu rozdávají, slouží hlavně jako nástroj pomoci. Terénní pracovníci díky nim zůstávají s klienty v kontaktu a dál se s nimi mohou domlouvat na schůzkách a poradenství.