VYBERTE SI REGION

FOTO: Vodní prvky mají problémy kvůli vandalům a technice

Litoměřice - Voda je základ života, a přestože je stále vzácnější, lidé si jí příliš naváží. Plýtvají s ní, znečišťují ji a ničí zařízení, kterými je přiváděna přímo pod jejich nos, nebo spíše ústa.

14.7.2016
SDÍLEJ:
Fotogalerie
5 fotografií
 Centrum ale nezdobí jen historické kašny. Například na Kostelním náměstí je moderní kašna od Libora Piskláka.

Centrum ale nezdobí jen historické kašny. Například na Kostelním náměstí je moderní kašna od Libora Piskláka.Foto: Deník/Karel Pech

Čerstvé důkazy najdeme v Litoměřicích, které se můžou pyšnit barokními kašnami a několika pítky, jež právě v tropických vedrech jsou osvěžující oázou.

Mluvčí města Eva Břeňová informovala, že tři ukradené trysky jsou důvodem, proč nefunguje pítko v Jiráskových sadech. Pítko v parku Václava Havla zase ucpali ti, co do něj naházeli písek. Zatímco v prvním případě se čeká na dodávku náhradních trysek atypického charakteru, druhý vodní prvek již byl vyčištěn a opraven.

„Je nám líto, že někteří lidé svým nevhodným chováním znemožní ostatním občerstvit se a zchladit se obzvláště v parných letních dnech," posteskla si pracovnice odboru životního prostředí městského úřadu Lenka Brožová.

Zatímco pítka se v parcích potýkají s vandalismem, výpadky dalších vodních prvků v Jiráskových sadech z provozu způsobují technické problémy.

„Vodní střiky jsou v současné době funkční. Problémy působí výpadky elektroniky, která řídí střiky a vodní hranol. V současné době je toto předmětem reklamačního řízení," vysvětlila Lenka Brožová.

Problémy jsou i s technologií u kašny na západní části Mírového náměstí. Spravit se podařilo přívod elektřiny, nyní se řeší dodávka vody do chrličů. Město Litoměřice má hned několik vodních prvků, z nichž část je historicky cenná. Na Mírovém náměstí jsou dvě barokní kašny, z nichž ta na západní straně je originálem, druhá kopií.

„První byla postavena v roce 1715 na místě zničené dřevěné kašny z roku 1541. Obě kašny na Mírovém náměstí byly postavené v souvislosti se zřícením dřevěného vodovodu. Voda do chrličů není jen tak nějaká, je čerpána z hlubokých studní a původně sloužila i pro potřebu litoměřický pivovar. Kašna dolní byla kamenná, poškozená za třicetileté války a obnovena až v polovině 19. století. Obě díla prošla několika restaurátorskými opravami Čestmíra Mudruňky a Libora Piskláka," říká litoměřický historik Oldřich Doskočil.

Lidé obdivují i malou empírovou kašničku v Krajské ulici, která stojí v místě původního portálu bývalého klášterního kostela sv. Michala. Ta je vybavena zvláštním chrličem ve tvaru maskaronu, což je plasticky vyzdobený motiv v podobě stylizované lidské tváře. Tato kašna je jediné místo v Litoměřicích spojené se starobylou pověstí o slepci a jeho věrném psu, který zachránil krále Václava IV. před otravou.

Čtvrtá litoměřická kašna je moderní, vznikla na Kostelním náměstí v roce 2007 a je dílem litoměřického architekta Jiřího Jarkovského a akademického sochaře Libora Piskláka. S nimi spolupracoval Ivan Hruška a kovolitecká dílna bratrů Horáků z Podkrkonoší.

Pítko v Dlouhé ulici vzniklo v 90. letech minulého století při rekonstrukci ulice, ale tehdy jako jednoduchý litinový prvek. Teprve v roce 2012 bylo nahrazeno bronzovou sochou děvčátka s proutkem z dílny Libora Piskláka.

„U tohoto objektu z roku 1931 bych rád připomněl vedlejší funkcionalistický dům, který nyní obývá VZP. Ten je dílem Vladimíra Karlíka, šéfprojektanta Baťovy projekční kanceláře a jednoho z nejvýznamnějších architektů nové doby. Dům i pítko, ač je od sebe dělí 80 let, jako by vznikly ve stejný čas a patří odjakživa k sobě," dodává historik.

Autor: Václav Sedlák

14.7.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

děti na základní škole
14

Stát bude platit školy asi podle počtu odučených hodin, ne žáků

Europoslanec Pavel Telička.
15 9

Telička se stal místopředsedou Evropského parlamentu

AKTUALIZOVÁNO

Itálii postihla série silných zemětřesení

Řím - Střední Itálii dnes postihla série silných zemětřesení. Podle seismologického střediska EMSC měly sílu od 5,3 do 5,7 stupně. Informace o případných obětech zatím nejsou k dispozici, první menší škody ale hlásí město Amatrice, které ničivé zemětřesení o síle 6,2 stupně postihlo loni v srpnu.

Poláci o olympiádě v Krkonoších: Velká šance, jakkoli se to může zdát bláznivé

Vášnivé diskuse rozpoutalo prohlášení polských měst Karpacz a Szklarska Poreba uspořádat zimní olympijské hry 2030 v Krkonoších, společně s českými středisky.

Miliardy za bahno. Opravdu lidem pomáhá?

Ani pití, ani lék. Do jaké škatulky patří lázeňské prameny, doposud nikdo v Česku nerozlouskl. Neví se ani, jestli a jak fungují. Pojišťovny přitom posílají na léčbu minerální vodou a rašelinou miliardy. Což se jim nelíbí. „Nejradši bychom výdaje na lázeňství škrtli," přiznal šéf Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. To by se ale mohlo brzy změnit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies