Čerstvé důkazy najdeme v Litoměřicích, které se můžou pyšnit barokními kašnami a několika pítky, jež právě v tropických vedrech jsou osvěžující oázou.

Mluvčí města Eva Břeňová informovala, že tři ukradené trysky jsou důvodem, proč nefunguje pítko v Jiráskových sadech. Pítko v parku Václava Havla zase ucpali ti, co do něj naházeli písek. Zatímco v prvním případě se čeká na dodávku náhradních trysek atypického charakteru, druhý vodní prvek již byl vyčištěn a opraven.

„Je nám líto, že někteří lidé svým nevhodným chováním znemožní ostatním občerstvit se a zchladit se obzvláště v parných letních dnech," posteskla si pracovnice odboru životního prostředí městského úřadu Lenka Brožová.

Zatímco pítka se v parcích potýkají s vandalismem, výpadky dalších vodních prvků v Jiráskových sadech z provozu způsobují technické problémy.

„Vodní střiky jsou v současné době funkční. Problémy působí výpadky elektroniky, která řídí střiky a vodní hranol. V současné době je toto předmětem reklamačního řízení," vysvětlila Lenka Brožová.

Problémy jsou i s technologií u kašny na západní části Mírového náměstí. Spravit se podařilo přívod elektřiny, nyní se řeší dodávka vody do chrličů. Město Litoměřice má hned několik vodních prvků, z nichž část je historicky cenná. Na Mírovém náměstí jsou dvě barokní kašny, z nichž ta na západní straně je originálem, druhá kopií.

„První byla postavena v roce 1715 na místě zničené dřevěné kašny z roku 1541. Obě kašny na Mírovém náměstí byly postavené v souvislosti se zřícením dřevěného vodovodu. Voda do chrličů není jen tak nějaká, je čerpána z hlubokých studní a původně sloužila i pro potřebu litoměřický pivovar. Kašna dolní byla kamenná, poškozená za třicetileté války a obnovena až v polovině 19. století. Obě díla prošla několika restaurátorskými opravami Čestmíra Mudruňky a Libora Piskláka," říká litoměřický historik Oldřich Doskočil.

Lidé obdivují i malou empírovou kašničku v Krajské ulici, která stojí v místě původního portálu bývalého klášterního kostela sv. Michala. Ta je vybavena zvláštním chrličem ve tvaru maskaronu, což je plasticky vyzdobený motiv v podobě stylizované lidské tváře. Tato kašna je jediné místo v Litoměřicích spojené se starobylou pověstí o slepci a jeho věrném psu, který zachránil krále Václava IV. před otravou.

Čtvrtá litoměřická kašna je moderní, vznikla na Kostelním náměstí v roce 2007 a je dílem litoměřického architekta Jiřího Jarkovského a akademického sochaře Libora Piskláka. S nimi spolupracoval Ivan Hruška a kovolitecká dílna bratrů Horáků z Podkrkonoší.

Pítko v Dlouhé ulici vzniklo v 90. letech minulého století při rekonstrukci ulice, ale tehdy jako jednoduchý litinový prvek. Teprve v roce 2012 bylo nahrazeno bronzovou sochou děvčátka s proutkem z dílny Libora Piskláka.

„U tohoto objektu z roku 1931 bych rád připomněl vedlejší funkcionalistický dům, který nyní obývá VZP. Ten je dílem Vladimíra Karlíka, šéfprojektanta Baťovy projekční kanceláře a jednoho z nejvýznamnějších architektů nové doby. Dům i pítko, ač je od sebe dělí 80 let, jako by vznikly ve stejný čas a patří odjakživa k sobě," dodává historik.