VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Hanoj v Litvínově: Vietnamci slavili svůj dětský den

Litvínov /REPORTÁŽ/ – Takový šrumec aula Scholy Humanitas a sál před ní už dlouho nezažily. Kam se hrabe městské zastupitelstvo. Teď se tu neprobírá strategie hlasování ani veřejné zakázky. Kdepak. Tady se od sedmé hodiny večer každý směje a všichni společně čekají, až dají po roce svému potomkovi zase najevo, jak moc je pro ně důležitý.

2.9.2014
SDÍLEJ:
Fotogalerie
10 fotografií

Vietnamský dětský den v Litvínově.Foto: Duong Dat

Přicházím zhruba ve čtvrt na osm. Než najdu svého vietnamského „spojence“, s nímž jsem před pár hodinami telefonovala, dá to fušku. Byť se sebevíc soustředím na vyslovení jeho jména, nikdo mi nerozumí. Asi to říkám moc „počeštěle“. Možná jako kdyby Číňan sháněl nějakého Řehoře.

Kalendář ukázal 15. srpna a na obloze se objevil úplněk. Tedy alespoň ve Vietnamu. „Je to pro nás nejkrásnější noc v roce, proto je věnovaná dětem,“ vysvětluje Thong Lang v aule litvínovské Scholy Humanitas, která se stala dějištěm vietnamských oslav dětského dne.

Kolem mě to žije. Dvě ženy nandávají na tácky speciální rýži a hromady zeleniny, trojice mužů porcuje vietnamskou jitrnici. Pak to odnášejí do auly a pokládají na pospojované stoly s mnoha nápoji. „Dobrý den,“ říká mi krásnou češtinou asi sedmiletá holčička. Ti, kterých se dnešní oslava týká, už nemají s Vietnamem tolik společného. Narodili se tady, chodí tu do školy, čeština je jich hlavní jazyk.

Po půl osmé konečně vidím Thong Langa, na něhož čekám. Je jedním z pořadatelů. „Omlouvám se. Původně jsme měli začít už v sedm, ale všechno se posune, protože všichni moc pracují a své obchody zavírají později,“ vysvětluje mi na začátku našeho krátkého rozhovoru.
V České republice žije bezmála čtyřicet let.

Thong Lang sem přicestoval v rámci takzvaných výměnných pobytů, ke kterým docházelo na základě vzájemného přátelství mezi komunistickým Československem a stejně politicky smýšlejícím Vietnamem. Nejdříve se vyučil, pak vystudoval průmyslovku a začal chodit do práce.

Po revoluci se vrhnul na podnikání. Snad půlka Litvínova ho zná jako „pána, co provozuje ve čtvrti Hamr krámek s oblečením a obuví.“ Dnes je jeho hlavním zdrojem příjmů překladatelství. Malý obchod, který se přesunul do centra města, má na bedrech čistě jen jeho žena. Češka, s níž má dvě děti. Na ty je nesmírně pyšný. „Syn vystudoval vysokou školu, dcera by ji měla dokončit za dva roky. Jsou chytří,“ usmívá se Thong.

Právě děti jsou hnacím motorem téhle generace. Rodiče si pro ně přejí lepší budoucnost. Nechtějí, aby od slunce do slunce jen prodávali po večerkách. „Musím říct, že Vietnamci mají ve školách úspěchy. Vidím to i na dětech mých kamarádů. Dcera jednoho z nich studovala až v Americe,“ pokračuje. Život v Česku se mu líbí. Vadí mu jen vrtochy vlastní komunity. Těch, kteří po skladech pěstují ve velkém marihuanu a hází tak špatné světlo na všechny Vietnamce.

Společně míříme do auly, kde už vrcholí přípravy. „Dětský den slavíme dnes. Ve Vietnamu bude 15. srpna a také úplněk. Je to pro nás nejkrásnější noc v roce, proto je věnovaná dětem,“ vysvětluje mi Thong a přidává lekci pojednávající o složitosti vietnamského kalendáře. Zatímco u nás znamená přestupný rok přidání jednoho dne, ve Vietnamu mají jednou za čtyři roky třináct měsíců místo dvanácti.

"Každý rok slavíme den dětí. Ten se koná 15. srpna dle Lunárního kalendáře. V té době je ve Vietnamu měsíc v úplňku. A v ten den všechny děti po celém světě oslavují den dětí. Tradiční jídlo pro tento den jsou koláče z rýže a uprostřed koláče je vepřové maso. Děti dostanou hvězdici, ve které jsou svíčky a pochodují okolo vesnice… Při této příležitosti přijela z Vietnamu do Evropy skupina „Quan ho Bac Ninh“, která dostala uznání od UNESCO."

Židle u stolů se postupně začínají plnit. Ve čtvrt na devět v aule téměř není k hnutí. Slavnostní večer začíná krátkým proslovem moderátora. „Vy asi nebudete rozumět,“ uchechtává se muž sedící vedle mě. Má pravdu. Mikrofon polyká vietnamská slovíčka a já prostě jen tak poslouchám a tleskám, když tleskají ostatní. „Tady mi prosím napište svoje jméno a název novin,“ žádá mě jeden ze dvou průvodců večerem. Když představí zpěváky, kteří přijeli až z Vietnamu a právě mají jakési turné po Evropě, přijde řada na mě. Vysloví moje jméno, přidá Mostecký deník a desítky přítomných Vietnamců začnou tleskat. Vstanu, ukloním se…, připadám si jako Lucie Bílá.

Prvním bodem večera jsou samozřejmě děti. Moderátor je svolá na pódium, kde dostanou do ruky mávátko a tančí při první písničce. Po ní si rozeberou tašky plné dárků a znovu si zatancují.
„Musíte ochutnat tohle i tohle. To je rýžová placka, hlavně si ji přelijte omáčkou. Počkejte, udělám to,“ říká mi muž z vedlejší židle, když opět dosednu. Mezitím mi stihl do sklenice nalít víno.
Z pódia znějí další typické písně, pod ním se radují děti, u stolů probíhají debaty na různá témata a hoduje se.

Tohle je dlouhá noc patřící komunitě jednoho z nejpracovitějších a nejúslužnějších národů.

Autor: Monika Gordíková

2.9.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lubomír Bystroň nacistický poklad na Budišovsku hledá už více než dvacet let.
DOTYK.CZ
4

Nacistický poklad na Budišovsku: reálná možnost anebo čirá utopie?

S ukradeným autem ujížděl policistům, zastavila ho až svodidla.
4

VIDEO: S ukradeným autem ujížděl policistům, zastavila ho až svodidla

Psychicky nemocný muž se popral s policisty, pak skočil z mostu

Na mělnickém mostě přes Labe se v pondělí odpoledne odehrála scéna, podobná těm, které diváci znají jen z akčních filmů. V sanitce libereckých záchranářů, kteří do beřkovické psychiatrické nemocnice převáželi psychicky nemocného muže z Českolipska, totiž došlo k potyčce. Pacient, který zjevně nechtěl podstoupit léčbu, se ve voze popral s policisty, kteří na něho dohlíželi.

V obchodě už jen s účtenkou. Startuje EET

Malé krámky i velké supermarkety. Řeznictví, pekařství, trafiky nebo třeba prodejny textilu a obuvi. Tam všude už ve středu dostanete – nebo byste alespoň teoreticky měli dostat – povinnou účtenku.

Kdo neumí, ten učí? Může to být ale naopak

Ministerstvo školství chce, aby všude před tabulí stáli kvalitní lidé, kteří rozumějí svému oboru a zároveň mají požadované pedagogické vzdělání. Ne vždy se to potkává s realitou. Kvalifikovaných učitelů matematiky, fyziky a chemie je kupříkladu velký nedostatek. Nejde o planý poplach, neboť zatímco před revolucí třeba obor učitelství fyziky na Matematicko-fyzikální fakultě UK absolvovalo na 150 lidí ročně, v posledních letech je to necelá desítka.

Poslanci ČSSD odmítají spojovat Mládkova nástupce se sjezdem

Poslanci ČSSD odmítají, že by výběr nástupce dnes odvolaného ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) nějak souvisel s nadcházejícím sjezdem strany. Novinářům to dnes řekl místopředseda poslaneckého klubu strany Roman Váňa, podle něhož premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) nemá zapotřebí obchodovat s funkcemi. Předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostů František Laudát naopak uvedl, že se obává, že Sobotka nadřadil své politické zájmy nad zájmy země. Sobotka chce jméno nového ministra oznámit po sjezdu sociální demokracie.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies