VYBERTE SI REGION

Hornické památky míří do UNESCO, na Chomutovsku vrch Mědník a vápenka

Chomutovsko - Německo-česká žádost o zápis hornické kulturní krajiny Erzgebirge/Krušnohoří do seznamu světového dědictví UNESCO už posuzuje mezivládní výbor v Centru světového dědictví v Paříži.

21.2.2014
SDÍLEJ:

Na Mědníku je v současnosti pro veřejnost otevřena prohlídková štola Země zaslíbená, kterou provozuje občanské sdružení Historické rudné doly Mědník.Foto: Krajský úřad Ústeckého kraje

Zpečetěno podpisem

Umožnil to lednový podpis nominační dokumentace k žádosti českým ministrem kultury a saským ministrem vnitra. Na saské straně Krušných hor vybrali autoři projektu 500 objektů vztahujících se k důlní činnosti, na české straně pak 23 objektů. Většina z nich se nachází v Karlovarském kraji. Ústecký kraj reprezentuje hornická kulturní krajina Krupka a dvě lokality na Chomutovsku: oblast vrchu Mědník a vápenka v Háji u Loučné pod Klínovcem.

Podpora ministerstva

Oprávněnost nominace území Háj - Kovářská - Mědník potvrdilo i ministerstvo kultury. Lokalita představuje podle odborníků prvořadou báňskou památku evropského významu, utvářenou mnohasetletou hornickou činností při dobývání železných a měděných rud.

Vrch Mědník

Na svazích Mědníku, poprvé zmiňovaného v letech 1446 až 1449, se nachází jedinečné množství historických štol a šachet, dodnes dobře patrných z množství propadlin a odvalů. Terén zbavený vyšších porostů umožňuje volný přístup k památkám a sledování jednotlivých etap odkrývání ložisek od drobných odkopů až po dobývky a štoly. K nejdůležitějším štolám v lokalitě patří Marie Pomocná a Země zaslíbená, která je od loňského roku částečně zpřístupněna veřejnosti. Štolu Marie Pomocná tvoří rozsáhlý komplex chodeb s unikátními ručně raženými partiemi ze 16. až 17. století. Štola Země zaslíbená, založená patrně v 16. století, se vyznačuje zachovanými úseky raženými sázením ohně a částmi zavezenými hlušinou ve formě suchých zdí.

Nejstarší vápenka

Vápenka v Háji nedaleko obce Kovářská je nejstarší svého druhu v Česku. Provoz nechal postavit v první polovině 19. století majitel panství hrabě Burquoy, který vlastnil i nedaleké lomy. Odtud se vápenitý dolomit dovážel po visuté dráze, z níž se sypal přímo do pecí. Jako palivo sloužilo výhradně dřevo z okolních lesů. Pálené vápno se používalo zejména ke stavebním účelům, na hnojeni a do místních hutních provozů.

Podle Olgy Bukovičové z odboru kultury a památkové péče ústeckého krajského úřadu ale nelze vyloučit ani starší období vzniku vápenky.

Až do třicátých let

Dvojice šachetních pecí vápenky pracovala až do roku 1924 a v omezené míře ještě ve 30. letech minulého století. Stavba názorně vypovídá o technické úrovni zpracování vápence ve střední Evropě v polovině 19. století. Dodnes se zachovala jedna polygonální pec a torzo druhé, pozůstatky dalších budov a lomů, v nichž se dobývaly dolomitové vápence. Bohužel, vápenka byla postupně devastována, před deseti lety se zřítila jedna z šachtových věži.

Výstava o hornictví

Ústecký kraj má i další projekt zaměřený na důlní činnost, jehož součástí je putovní výstava Sláva krušnohorského hornictví. Jejím cílem je přiblížit obyvatelům Krušných hor hornickou historii. Panelová výstava popisuje právě jednotlivé lokality nominované do UNESCA, včetně podrobných prezentací vrchu Mědník a vápenky v Háji.

Historie a krajina

Druhá část výstavy s názvem Historie odkazuje na počátky těžby v Krušnohoří. Obsahuje například panely o středověkém hornickém oděvu a rozmanitých činnostech v dole. Část Sláva pojednává o výjimečných aspektech působení hornické činnosti na krajinu a životě obyvatel Krušných hor, ať již v oblasti umění, objevů či krušnohorského hornického práva.

Jirkovská galerie

Od 3. března mohou zájemci zhlédnout výstavu v Městské galerii Jirkov. Slavnostní zahájení se uskuteční v 15:00 hodin, k vidění bude do 28. března.

Autor: Jan Foukal Mgr.

21.2.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies