Nájemce, který restauraci Lovoš roky provozoval, vypověděl smlouvu. Nového město už začalo hledat. Zatím neúspěšně. „Za socialismu byla ta hospoda plná, v poslední době u stolu usrkávalo pivo kolem šesti lidí. Předchozí nájemce smlouvu vypověděl sám, pravděpodobně z ekonomických důvodů. Naše představa je taková, že se přihlásí někdo s vizí, jak by chtěl prostory využívat, a pokud se nám tato vize bude líbit, město prostory znovu pronajme," popsal starosta Lovosic Milan Dian.

Nabízený prostor má podle již zveřejněného záměru pronájmu výměru přes 316 metrů čtverečních, z toho 202,5 metru tvoří restaurace, jídelna, herna a kuchyň. Vedlejší prostory o výměře 114 metrů zahrnují chodby, sklady a toalety. Za pronájem hlavních prostor chce město 1250 korun za metr a rok, u vedlejších prostor cena činí 650 korun.

Pokud se nového nájemce radnici nepodaří najít, je podle starosty přípustná i varianta, že by město do úprav prostor samo investovalo. Inspirací by se pak mohla stát například kinokavárna fungující při litoměřickém kině Máj.

„Zřejmě bychom oslovili architekty, kteří by nám pomohli s tím, jak hospodu proměnit v multifunkční prostor s restaurací, případně kavárnou, malým pódiem nebo prostorem pro promítání," uvedl starosta Dian.

Nápad na vybudování malého kina s barem nebo kinokavárny v přízemních prostorách restaurace přitom existuje už od roku 2002, kdy město soukromníkovi prodalo budovu velkého kina s tím, že nepožadovalo, aby v ní tato funkce zůstala nadále zachována.

Podle usnesení z 30. července téhož roku se zastupitelé navíc zavázali peníze z prodeje kina (1,7 milionu korun) rezervovat pro zpracování studie rekonstrukce a multifunkčního využití areálu KS Lovoš pro kulturní účely. Až do letošního roku ovšem zůstala v přízemí budovy restaurace, spíše pivnice.

Podle informací Jiřího Skalského zaznamenaných v knize Krčmy, hospody a restauranty aneb Průvodce po starých pohostinstvích v Lovosicích a okolí tu hostinec býval alespoň od roku 1850, kdy patřil hoteliérovi Wokatschovi. V roce 1879 jej vystřídal Josef Krug a poté vlastník čížkovického panství Emmanuel Karsch.

„Patrně od roku 1908 se stali majiteli celého objektu manželé Eberhard a Hedvika Kuehne, rovněž majitelé čížkovického panství. Hedvika Kuehne poté celý dvojdům včetně restaurace, hotelu a galeriového sálu prodala v roce 1943 městu Lovosice za 105,5 tisíce říšských marek," napsal v publikaci Jiří Skalský.

Protože byl podnik dlouhá léta spjatý s čížkovickým panstvím, čepovalo se v něm čížkovické pivo. Podle ceníku z roku 1892 stál půllitr ležáku 7 krejcarů, snídaně 12 krejcarů a oběd s polévkou, hovězí pečení se zeleninou a chlebem 40 krejcarů. Nabízené byly i přírodní likéry nebo vína od lhoteckého vinaře Kunerta.

Původní název hotelu byl Zur Eisenbahn, Čechy překládaný jako U Dráhy. Po osvobození se ho ujal národní správce Jaroslav Hájek, v roce 1951 hotel spadl pod komunální podnik a byl zařazen do tzv. kategorie C. V roce 1957 v něm byla zřízena kavárna Lovoš, po které následně dostal jméno celý podnik. Po Hájkovi, již v rámci podniku Restaurace a jídelny, do restaurace nastoupil vedoucí Řehák s vrchním číšníkem Motlem. Objekt patří městu dodnes.