VYBERTE SI REGION

Jeho životem je ochrana zvířat. Raději by je ale viděl v přírodě

Srdov /FOTOGALERIE/ – Jaro pro něj znamená obavy. Bojí se o životy mláďat srnek a jiné spárkaté zvěře, která lidé v dobré víře coby opuštěná odvedou od jejich matky.

18.4.2013
SDÍLEJ:

DVOULETÁ SRNKA MĚLA ŠTĚSTÍ. Jako opuštěné srnče se dostala do dobrých rukou Michala Fišera. 
Ne vždy je však na místě odnášet opuštěné srnče z místa, kde jej lidé naleznou.Foto: Deník/Karel Pech

Nenápadný muž 
v lesnickém oblečení svůj život zasvětil přírodě. Majitel zoocentra a záchranné stanice v Srdově Michal Fišer se stará o nalezená mláďata i poraněnou zvěř. „K přírodě mě to táhlo vždycky. Splnil jsem si sen," říká.

Jeho záchranná stanice je mu domovem. Doslova. Sousedy mu dělají zachráněná zvířata, která využívají celý jeho pozemek do posledního místa. Žije tu s ním chráněnec Lojza, Maličká, Mimino, Čenda a Valina. S nimi však také jelen, laně, kozy a vodní ptactvo. Každý má své jméno.

Prvního srnce přinesli Michalu Fišerovi před čtyřmi lety. Od té doby již zachránil 
17 mláďat. „Od dětství jsem po tom toužil," vzpomíná. Jeho cesta za životním snem však nebyla vůbec jednoduchá. „Deset let jsem pracoval ve velkém hotelu v Třeboni. Pak následoval velmi těžký úraz, srazilo mě auto. Paradoxně mě však tato závažná nehoda, kdy jsem doslova bojoval o život, vrátila zpět k mému velkému snu. A já ho teď prožívám," dodává Michal Fišer.

Na jaře nastává doba kladení mláďat a to pro záchranáře zvířat znamená pohotovost. Michal Fišer se za dobu své činnosti setkal již s mnoha případy, kdy lidé mládě z jeho hnízda odnesli zcela bezdůvodně.

„Pokud srnče nenaříká, pak je matka jistě někde poblíž. Srnka krmí mláďata každé dvě až tři hodiny 
a mezi tím se musí napást. Aby odlákala predátory, nechá malé ležet osamoceně. Proto skutečně platí – pokud mládě nekřičí, nevolá – nesbírat," upozorňuje Fišer.

Pokud ale lidé uslyší intenzivní volání mláděte, záchrana je na místě. Zachráněné srnky se však do přírody nikdy nevrátí. Jsou natolik zvyklé na člověka, že jim hrozí nebezpečí –  mohou umřít leknutím, nebo pro přílišnou důvěru k lidem.

„Tento týden mi přinesli malého muflona. Bohužel, nepřežil. Někdy se  může stát, že je mládě tak vysílené a bázlivé, že nepřijme náhradní péči, a než by se napilo z lahve, raději umře," vysvětluje Michal Fišer. „Někdy to není 
jednoduché. Paradoxně jsem však teď nejšťastnější, co jsem kdy byl," uzavírá.

Autor: Anna Hrochová Mgr.

18.4.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies