VYBERTE SI REGION

Kde selhal stát, tam Klokánek podrželi Chomutované

Chomutov - Sotva dýchá. Stát mu legislativně ubírá možnosti a krátí finance. Přesto se Klokánek nevzdává a stále se s nasazením stará o děti v ohrožení.

6.1.2016
SDÍLEJ:

PROČ MÁŠ TEN FOŤÁK? Víc než pastelky a papíry děti na chvíli zaujal fotoaparát. Dopoledne jsou zvyklé trávit v mateřské škole přímo v Klokánku na Kamenném Vrchu. Slouží jim jako herna v době, kdy jsou ostatní děti ve škole.Foto: Deník/ Mirka Šebestová

Tomu chomutovskému se daří držet nad vodou také díky podpoře a pomoci Chomutovanů.

„Poslední léta mohu klidně spát díky tomu, že máme podporu lidí. Vždycky nad námi drželi ochrannou ruku a pomáhali, ať už šlo o soukromé firmy, město nebo jednotlivce," uvádí s povděkem vedoucí chomutovského Klokánku Karin Sobotková. „Díky lidem, kteří nám sem nosí vyřazené oblečení po dětech, nemusíme koupit ani tričko, máme dodavatele, od kterého máme každý den pečivo zdarma, z magistrátu dostáváme vyřazený nábytek, když potřebujeme něco opravit či přestavit, jsou tu firmy, na které se za léta spolupráce můžeme s důvěrou obrátit a ony pomohou," vypočítává některé z řady dobrodinců Sobotková.

Zařízení spadá do sítě Klokánků, spravované celorepublikově Fondem ohrožených dětí. Ten se dostal kvůli nové legislativě do finančních problémů, které nyní zatěžují provoz všech poboček Klokánku. Některé prodávají majetek, jiné musely skončit, chomutovská zatím přežívá díky tomu, že okleštila některé výdaje. V létě propustila terénní sociální pracovníky, kteří vyhledávali děti v problematickém prostředí, a to ačkoli šlo o činnost, na které Klokánek před lety vše vystavěl.

„Zbavíme se také části pronajímané budovy na Kamenném Vrchu, kterou nevyužíváme a od února budeme díky rozhodnutí chomutovského magistrátu platit nižší nájem," vypočítává vedoucí pobočky.

Dosud platil 32 tisíc korun měsíčně, nově to bude 16 tisíc korun. „Tímto chceme neziskové organizaci pomoci a snížit finanční zatížení," uvedl primátor Daniel Černý.

Tety, které se v pobočce na Kamenném Vrchu starají o čtrnáct dětí, dostávají plat z Fondu ohrožených dětí s měsíčním zpožděním. „Už bylo ale hůř, platili nám se zpožděním tři měsíce," konstatuje vedoucí pobočky. „Jsou to ale ženy, které svou práci vnímají jako poslání, a tak stále ještě zůstávají. Bez nich by to nešlo," je přesvědčená. Dvě dokonce dojíždějí z Kroměříže, kde byl nedávno Klokánek uzavřen.

Děti v Klokánku mají i přes tyto nesnáze vše, co potřebují: plnohodnotné jídlo, ošacení i potřebné pomůcky. Žijí ve třech bytech, kde se o ně střídavě stará šest tet. Jedná se o zanedbávané, týrané či opuštěné děti  - většinou předškoláky. Nejmladšímu z nich jsou tři roky.

Dva roky za mříží postýlky, polévka z podlahy se psem…Někdy se lidé podivují, proč se Klokánek s takovým nasazením věnuje dětem na okraji společnosti. Míní, že se jedná o rodiče, kteří je tam odloží, aby se nemuseli starat.
„Nehledě na to, že to není pravda, veřejnost nemá nejmenší tušení, z jakého prostředí ty děti pocházejí," vysvětluje Karin Sobotková. „Některé neměly vlastní postel, byly zvyklé spát na papírových krabicích, neměly víc než jedno oblečení a neznají normální jídlo. Poznaly hlavně bití, hlad a strach…" Tohle jsou reálné příběhy dětí z chomutovského Klokánku:

- Tříleté dítě zvyklé jen na mléko z lahve či párek v rohlíku. Bylo stále na plenkách, neumělo mluvit.
- Maminka nekoupila svému synovi tři roky boty. Uhnily mu palce na nohou. Zjistili to až v Klokánku, protože zoufale plakal při přezouvání. Stačilo stáhnout ponožky a bylo jasné proč.
- Dvouletý chlapec strávil celý život za mřížemi své postýlky, kam mu házeli piškoty. Když se mu narodil další sourozenec, rodiče ho odložili trvale.

- Patnáctiletou dívku Klokánek přijímal už těhotnou. Tři roky ji tety učily péči o dítě a rodinu, kterou u otce alkoholika neměla. V osmnácti letech jí pomohly vymalovat a uklidit byt, který jí po náhle zesnulém otci zůstal. V něm dnes vychovává své tři děti. K velkému potěšení Klokánku je dobrou maminkou, která se o své děti řádně stará.
- Pro dva chlapce ve věku 3 a 7 let si pracovníci Klokánku přišli spolu s policisty. Děti jedly polévku z hrnce na podlaze spolu se psem, všude se válely výkaly. Později se ukázalo, že je matka za trest polévala vařící vodou, nyní je ve výkonu trestu pro týrání svěřené osoby. Bráškové v chomutovském Klokánku pookřáli a po čase si je odvedli pěstounští rodiče. „Byla to láska na první pohled," s radostí vzpomíná Karin Sobotková. „Vyhlédli si je v tom houfu dětí a kluci jimi byli nadšení. Získali novou rodinu."

Ve spolupráci se sociálním odborem je Klokánek schopen na zavolání vyzvednout opuštěné dítě na ulici a hodinu nato ho umyté a nakrmené tety ukládají do postele. To je mnohdy výkon, protože děti bývají zubožené, špinavé, zavšivené a také vystrašené. Stává se, že neumějí mluvit, ačkoli na to mají věk. Tety obstarávají vše, co nedokážou nefunkční rodiny dětí: vaří jim, čtou pohádky, hrají si s nimi, učí základním návykům, vodí je do školky a školy. Tři poslední děti, sourozence ve věku od tří do pěti let, Klokánek přijímal 23. prosince. Na poslední chvíli jim zaměstnanci sháněli vánoční dárky, oblečení a boty. Vánoční stromek zjevně viděly poprvé.

Pokud je to možné, Klokánek se snaží vracet děti zpět do rodiny, aby nemusely do neosobních dětských domovů. Pochopitelně se jedná o případy, kdy rodiče z nějakých důvodů nemohli o dítě pečovat, například kvůli nenadálé životní události. Jindy, když je prokázáno zanedbávání a týrání je lepší, když si děti odvádí vhodní pěstouni. „Znám za ta léta praxe takové, u kterých by člověk sám nejraději bydlel," usmívá se Karin Sobotková.

Chomutovský Klokánek vznikl před dvanácti lety a dosud jím prošlo 174 dětí. Původně sídlil v budově dnešního Kamínku na Kamenné, poté si pronajal další budovu na Kamenném Vrchu a rozšířil počet bytů. Nyní sídlí pouze v budově na Kamenném Vrchu, kde děti obývají tři z pěti bytů. Mají tam i vlastní školku, kde si přes den hraje drobotina, kterou z nějakého důvodu není možné přijmout do běžné mateřinky.

Klokánek se snaží dětem vtisknout představu funkční rodiny. Jak totiž odborníci zjistili, mladiství delikventi se rekrutují především z rozvrácených a nefunkčních rodin, které jsou sociálně neukotvené. Sami později nebývají schopni přistupovat k vlastním dětem lépe. „Když nic nedostanete, neumíte dávat," vysvětlila Karin Sobotková. Proto má tato práce smysl a stejně tak i podpora, kterou jí Chomutovští věnují.



Autor: Miroslava Šebestová

6.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

POHLEDEM DENÍKU: Zeman a jeho lidé. Co se děje na Hradě?

Odchod vrchního protokoláře Jindřicha Forejta spustil lavinu otázek ohledně toho, jak to vlastně na Pražském hradě chodí.

Zastánci tradičních Vánoc zase bojují proti Santa Clausovi

Praha - Tradiční podobu českých Vánoc před anglosaskými vlivy obhajuje iniciativa Zachraňte Ježíška. Na sociálních sítích ji letos podpořilo už přes 55.000 lidí. Její zastánci brojí především proti všude přítomné reklamě a postavě Santa Clause spojené v počátcích s propagací jednoho výrobku. Míní, že dekorace spojené s touto podobou Vánoc ničí v dětech fantazii, a i když doma dárky třeba dále nosí Ježíšek, představují si ho stále více jako dědu v červeném plášti, což vede k postupnému zapomínání na české tradice a přebírání vzorů z ciziny.

Polská medvědice rozbila skrytou kameru, která ji natáčela

Varšava - Se zjevným potěšením se medvědice válela v čerstvě napadlém sněhu v pohoří Bieszczady na jihovýchodě Polska - než si všimla, že ji při dovádění natáčí skrytá kamera. Fotopast vzápětí rozbila.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies