VYBERTE SI REGION

Konec stavebních paskvilů?

Liberec - Liberec chce dělat na velké stavební projekty architektonické soutěže.

29.6.2016
SDÍLEJ:

Autobusové nádraží v Liberci.Foto: Deník

První vlaštovka po hodně dlouhé době. Úředníci magistrátu už si moc nepamatují, kdy naposledy vypsalo město architektonickou soutěž. Rozhodně je to víc než před deseti lety. Teď by se architektonická soutěž měla vypsat na novou podobu autobusového nádraží. To ostatně sklízí kritiku za svoji podobu už léta letoucí. A nejde jen o proslulé stavební buňky nahrazující odjezdovou halu. „To nádraží obecně je zbytečně veliké, stačilo by třetinové. Je tu spousta volné asfaltové plochy, na které jen parkují autobusy. Každé rozumné město to řeší tak, že autobusy odstaví jinde a ty pak jen přijedou podle jízdního řádu, naloží cestující a odjedou," říká Jan Mach, architekt z ateliéru Mjölk. Právě na Mjölk se radnice obrátila, aby byl nápomocen s vypsáním architektonické soutěže, která by nádraží pozdvihla na odpovídající úroveň. A nemělo by jít o jedinou soutěž tohoto typu.

„Musíme architektonické soutěže otevřít, aby město získalo u každé významné investice to nejlepší řešení. Zkušenosti odjinud ukazují, že to je správná cesta, a nemůže nás odradit ani to, že je časově náročnější. Většina staveb, které takto vzniknou, zde totiž bude stát desítky let. Nejde přitom jen o vnější podobu, ale i o funkčnost a co největší komfort pro budoucí uživatele," zmínil náměstek primátora pro strategický rozvoj Jan Korytář.

„Řadu zakázek teď vyhrávají jen firmy, u kterých se posuzuje nejnižší cena a ne to, jak bude výsledná realizace vypadat." Pavel Šubrt, projektant.

„Díky soutěži dostává investor více názorů na stejné zadání, ze kterých lze vybrat ten nejlepší. Pro město je tento způsob zadávání návrhu stavby transparentnější, a pokud se jedná o soutěž veřejnou, mají příležitost účastnit se soutěže všichni architekti," uvedla architektka a členka Výboru pro rozvoj a územní plánování Jana Janďourková Medlíková.

Podle České komory architektů je ale veřejná architektonická soutěž v Čechách stále ještě popelkou. Dokazuje to ostatně i letošní soutěž o Českou cenu za architekturu, kde u 63 vybraných projektů předcházela architektonická soutěž jen u šesti z nich. Nejde přitom o žádnou vymoženost současné doby, známé jsou už z dob starověkého Řecka nebo renesanční Florencie. „Určitě to vítám, řadu zakázek teď vyhrávají jen firmy, u kterých se posuzuje nejnižší cena a ne to, jak bude výsledná realizace vypadat, jestli je kvalitní a přínosná," uvedl projektant Pavel Šubrt. Otázkou ale zůstává, kolik toho město bude stavět, aby podobné soutěže mohlo vypsat.

Autor: Jana Pavlíčková

29.6.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Co bylo cílem razie armády a policie na skládce u Lovosic? Šlo o bifenyly

Lovosice – Na začátku listopadu jsme čtenáře Deníku informovali o zátahu, který probíhal na skládce patřící firmě Ladeo u Lukavce. Na místě zasahovali policisté, pyrotechnici, vojenské síly, ale také Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), která skládku prověřovala několik dní. Kriminalisté si od Městského úřadu dokonce k prověření vyžádali dokumentaci o skladování odpadu. Nyní má celá situace rozuzlení.

Pošta vypsala tendr na vedoucího inspekce, hlásí se prý i Laube

Praha - Česká pošta vypsala výběrové řízení na funkci vedoucího odboru inspekce. Odbor inspekce má na starosti záležitosti spojené s ochranou České pošty před trestnou činností. Potvrdil to mluvčí podniku Matyáš Vitík. Podle Lidových novin se na místo, které v září opustil Jiří Brázda, přihlásilo pět uchyzečů, mezi nimi i bývalý náměstek policejního prezidenta Zdeněk Laube, uvedl server lidovky.cz.

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies