VYBERTE SI REGION

Lidská paměť potřebuje infuzi, aneb povodně po deseti letech

Ústí nad Labem /ROZHOVOR/ - Deník je partnerem knihy „Viděl jsem … po 10 letech". Rozhovor o knize s Petrem Berounským a Pavlem Mészárosem.

6.5.2012
SDÍLEJ:

Fotograf Petr BerounskýFoto: DENÍK/Karel Pech

Rok 2002 přinesl boží dopuštění. Náhle, den ze dne, přišla potopa světa. Našeho světa. Světa, kterým jsme den co den chodili. Zmizely v tomto světě náhle dlážděné ulice, chodníky, zmizela tráva a schody. Tisíce lidí musely přes noc opustit domovy. Když voda opadla, vznikla kniha fotografií Petra Berounského „Viděl jsem", mapující situaci v Ústí během povodní v roce 2002.

Podívejte se také na fotogalerii: Pamatujete? Je 10 let od povodní

Tehdy bylo vydáno 1000 číslovaných obrazových plnobarevných publikací prostřednictvím nakladatelství AOS Publishing. Podobná kniha se objeví letos znovu, s letopočtem 2012. Půjde-li vše podle plánu, křtít by se mohla, stejně jako tehdy, labskou vodou, a to 16. srpna, v den kulminace.

Na svět ji mimo ostatních členů redakčního týmu přivádějí opět fotograf Petr Berounský a nakladatel Pavel Mészáros. Ústecký deník je mediálním partnerem této knihy, jejíž výtěžek půjde na dobročinné účely.

Proč jste se rozhodli knihu opět stvořit?
Berounský: Lidská paměť potřebuje čas od času infuzi informací, protože lidé strašně rychle zapomínají. V roce 2002 se během několika dnů objevily desítky tisíc fotografií, obrázků povodně byly plné noviny, časopisy, od rána do večera povodeň tekla z obrazovek televizí a také ze slz postižených lidí. Ale sešel se rok s rokem a začalo velké zapomínání. Fotografie zmizely. Zůstaly jen vzpomínky těch, kterých se povodeň bytostně dotkla. Tomu jsme chtěli předejít.
Mészáros: Vytvořit knihu znamená vytvořit překážku. Kniha nezmizí, „překáží", člověk ji musí někde položit, občas ji zahlédne. A pokud ji zahlédne, opět ji občas vezme do ruky. A nepotřebuje na to elektřinu jako na internet. Kniha mu připomene to, na co již pomalu zapomíná. Proto jsem rád pomohl s tvorbou knihy dokumentu o velkém mokrém neštěstí.

Podle čeho byly vybírány fotografie dokumentující srpnovou povodeň roku 2002?
Berounský: Výběr jsem neprováděl úplně sám, nechal jsem rozhodnutí na grafikovi, protože jsem už nad těmi fotografiemi ztrácel soudnost. Byl jsem toho stále plný.

Když tehdy první kniha vznikla, jak se prodávala?
Mészáros: Velmi dobře. Základní filozofií bylo, že projekt bude striktně neziskový a že nikomu ze zúčastněných členů tvůrčího týmu autor, grafik, tiskárna, nakladatel, apod., z něho nebude plynout jakýkoli profit. Naopak finanční prostředky, získané prodejem byly beze zbytku převedeny na opravu činoherního studia. O knihy byl tehdy mezi Ústečany velký zájem, kniha byla rozebrána zhruba během měsíce. Ona každá kniha je vlastně unikát, má své číslo a druhé vydání se již nikdy nebude opakovat…

A máme tu rok 2012, a chcete vytvořit o povodních knihu novou, jakési ohlédnutí. Proč?
Berounský: Prostě proto, že se za těch 10 let hodně změnilo. A to bude vlastně smysl nové knihy: nejenom si připomenout dobu před deseti lety, ale zkusit porovnat dnešní stav s tím, jak jsme viděli naše město po opadnutí vody v roce 2002.
Mészáros: Nová publikace bude mít podobnou úpravu, tedy barevný tisk na křídovém papíře, a i svou grafikou bude upomínat na svou předchůdkyni. Součástí publikace by měly být i autentické příběhy lidí, které tehdejší povodeň poznamenala, a kteří v ní přiblíží svůj příběh tak, jak se deset let po povodňových událostech vyvíjel. Podle předběžných signálů čtenářské veřejnosti můžeme předpokládat velký zájem.

Dneska mají skoro všichni hluboko do kapsy. Budou na tuto publikaci vůbec prostředky?
Mészáros: Ano, tehdy byla trochu jiná atmosféra… byly tu silné emoce, touha lidí pomoci. S ohledem na současnou ekonomickou situaci nemůžeme bohužel očekávat, že se vlastní výrobu publikace, tedy tisk a knihařské zpracování, podaří zajistit bezplatně. Jsme však schopni s dodavateli vyjednat tisk za úhradu materiálu a provozní režie. A navíc se ukázalo, že i některé z ústeckých firem nám jsou ochotny pomoci (paradoxně jde většinou o menší firmy, a takové, kterých se povodně přímo nedotkly. Trochu nás zklamali někteří „velcí hráči", pro něž by několikatisícový příspěvek nemusel být problém, ale jejich zájem o spolupráci byl mírně řečeno vlažný. Pochopitelně všechny ostatní práce vložené do projektu práce autora na fotografiích, práce grafika, práce nakladatele, zajištění distribuce zůstávají opět nehonorovány, projekt je opět striktně neziskový. Prostě, všichni přidáme ruku k dílu, jako tehdy v srpnu 2002, kdy si lidé pomáhali, aby povodeň překonali. Finanční příspěvky od partnerů z řad firem chceme beze zbytku použít na pokrytí přímých nákladů na tisk, případné přebytky by byly přičteny k výtěžku z prodeje. Co bude chybět, poskytneme ze svého.

A na závěr důležitá otázka: Kam bude tentokrát směřovat výtěžek z prodeje knihy?
Berounský: Výtěžek z prodeje chceme opět věnovat na zkrášlení města Ústí, ať už půjde o investice jako třeba dětské hřiště, výsadba zeleně, oprava památkového či jinak významného objektu, apod. Součástí projektu je i vyvolání veřejné diskuse o nejefektivnějším a nejúčelnějším vynaložení finančních prostředků získaných z prodeje knihy. Veřejná diskuse bude probíhat v Ústeckém deníku, rozhlase, i na sociálních sítích.

Uvažujete zapojit do tvorby knihy i čtenáře Ústeckého deníku. Jak?
Mészáros: Uvítáme autentické a zajímavé příběhy Ústečanů, zachycující zážitky od povodní do současnosti jak jim či jejich blízkým události roku 2002 změnily život, a zda se to nějak odráží i v současnosti. Uvítáme i jejich zajímavé amatérské fotografie, na které bychom v knize také rádi našli místo. Zkrátka, inspiraci a nápadům se meze nekladou. Chceme, aby se čtenáři stali spoluautory.

Autor: František Roček

6.5.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

„Cítíme velkou křivdu," říkají manželé, kteří měli naftu ve své studni

Zdounky – Společně se svou manželkou cítí velkou křivdu a bezmoc poté, co před více než 14 dny zjistili, že jejich do té doby průzračná a kvalitní pitná voda ve studni je kontaminována starou směsí topných olejů. Znehodnocenou vodu nic netušíce několik dní pili.

AKTUALIZUJEME

Zpátky na 'bedně'! Koukalová byla třetí ve sprintu: Je to pozitivní kopanec

Östersund (Švédsko) /FOTOGALERIE/ - Biatlonistka Gabriela Koukalová dojela třetí ve sprintu v Östersundu a poprvé v nové sezoně Světového poháru vystoupila na stupně vítězů. Královna minulé zimy přesně střílela a prohrála jen s vítězkou Marií Dorinovou-Habertovoui z Francie a druhou Finkou Kaisou Mäkäräinenovou.

Policie obvinila souzeného Íránce Zadeha z ovlivňování svědka

Brno – Policie v sobotu obvinila podnikatele Sharama Abdullaha Zadeha, který je souzený za daňové úniky, že se měl podílet na ovlivňování svědka. Nyní ještě probíhají výslechy. Po poledni to sdělil Zadehův mediální konzultant Jan Jetmar. Zadeh je obžalován z daňových úniků, hlavní líčení se koná u brněnského krajského soudu. V současné době je na svobodě díky vysoké kauci, kterou složil na začátku roku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies