VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zařízení pro uprchlíky má vzniknout také v Drahonicích

Drahonice – Do bývalé věznice na Podbořansku mají být umisťováni nelegální migranti. Vedení obce Lubenec se záměr nelíbí.

7.8.2015 2
SDÍLEJ:

Bývalá věznice v Drahonicích.Foto: Deník/Petr Kinšt

Zařízení pro uprchlíky má kromě Balkové na severním Plzeňsku, osadě jen asi deset kilometrů od Lubence, vzniknout i v bývalé věznici Drahonice rovněž u Lubence na Podbořansku. Podle ministerstva vnitra by ho správa uprchlických zařízení mohla začít využívat ještě do konce tohoto roku, v areálu by mohlo být ubytováno kolem tří set cizinců.

Hledají se další místa

Přes ČR nyní míří do Německa a dalších západoevropských zemí stovky uprchlíků z Blízkého a Středního východu. Denně česká policie zadrží přibližně 40 nelegálních migrantů hlavně ze Sýrie, Afghánistánu, Iráku a Pákistánu. Kapacita středisek pro běžence se proto rychle naplňuje a stát hledá další místa, kde by je vytvořil.

Uprchlíci mají být v Balkové na hranici severního Plzeňska a Podbořanska a ministerstvo vnitra tento týden oznámilo, že je plánuje umisťovat i do areálu bývalé věznice v Drahonicích u Lubence.

Vedení obce se ovšem záměr nelíbí. Starosta Lubence Jiří Chaloupecký řekl, že vznik utečeneckého tábora je v rozporu s územním plánem obce a jejími zájmy.

Věznice v Drahonicích byla uzavřena v roce 2013, prázdný areál se Vězeňská služba ČR pokoušela bez úspěchu prodat. Letos na jaře ho z nabídky stáhla, zvažovalo se, že se tam znovu obnoví věznice. Nyní se plány opět mění, stát tam chce zřídit zařízení pro uprchlíky.

Věznici ano, tábor s utečenci ne

„S provozem věznice bychom souhlasili, měli jsme s vězni dobré zkušenosti, ale utečenecký tábor si tu nepřejeme," řekl starosta Jiří Chaloupecký. Uvést třináct objektů do provozu by podle starosty stálo zhruba 70 milionů korun. V roce 2012 bylo ve věznici v průměru 288 odsouzených. „Věřím, že nás okolní obce podpoří v odporu proti zařízení," uvedl starosta obce.

Zadržené cizince posíláme pryč

Z Lubence je to zhruba deset kilometrů do Balkové. Také tamní středisko, které dnes slouží pro výcvik policejních psovodů, je na seznamu zvažovaných záchytných zařízení. Do provozu by mohlo být uvedeno v příštím roce. Ani s ním lubenecký starosta nesouhlasí.

V ČR policie zadržela za první pololetí 3018 uprchlíků, což je o polovinu více než loni, řekl ředitel cizinecké policie Milan Majer. Do února byli podle něj běženci převážně z Kosova, odkud odcházeli z ekonomických důvodů. „Pomalu je střídají Sýrie, Pákistán, Afghánistán a Irák," uvedl. V těchto zemích zuří válečné konflikty, bezpečnostní situace je tam hodně problematická.

Uprchlíci většinou míří přes české území z Rakouska a Slovenska do Německa. Tito tranzitní nelegální migranti většinou po zadržení na českém území končí ve střežených záchytných tzv. detenčních zařízeních, odkud jsou posíláni zpět do země původu, nebo do země, odkud k nám přicestovali či kde požádali o azyl.

ČR je tranzitní zemí

Cíl většiny migrantů jsou bohaté státy Evropské unie, hlavně Německo, Francie, Švédsko a Velká Británie. Velká část z nich míří z Turecka do Řecka a odtamtud přes Srbsko do Maďarska dál na západ. Některé pak jejich pouť zavede do České republiky.

Když policie na českém území tyto uprchlíky zadrží, posílá je do středisek pro běžence v Bělé pod Bezdězem a Zastávce u Brna, která ale už přestávají stačit. Kapacita areálu v Bělé byla proto nyní navýšena na 700 míst, spolu se 196 místy v Zastávce u Brna a nově otevřenými Vyšními Lhotami na Frýdecko-Místecku bude aktuálně v tuzemských záchytných táborech 1116 míst. Nově k nim mají přibýt Balková a Drahonice.

O Drahonicích a Balkové se ještě rozhodne

„Ministerstvo vnitra pro potenciální rezervní potřeby připraví objekt v Drahonicích zapůjčený ministerstvem spravedlnosti. To samé platí i u objektu Balková s možnou kapacitou 220 míst. O případném otevření těchto objektů se rozhodne podle aktuální potřeby," sdělila Lucie Nováková, ředitelka odboru tisku Ministerstva vnitra ČR.

Žadatelé o azyl mají lepší podmínky

Jinou kategorií s jiným režimem jsou zařízení určená pro migranty, kteří v Česku požádají o azyl. Tam uprchlíky nestřeží policisté a mohou ze zařízení volně odcházet. O azyl v Česku letos požádalo devět stovek uprchlíků. Téměř polovinu z nich tvoří Ukrajinci, následují Kubánci a Rusové. Pobytová střediska pro žadatele o azyl jsou v Kostelci nad Orlicí či Havířově.

Autor: Petr Kinšt

Místo události:
7.8.2015 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kožešinová farma ve Velkém Ratmírově.
22

O zákazu kožešinových farem bude Senát rozhodovat od 19. července

Šeberák.
26

Teplý víkend je tu. Přírodní koupaliště v Česku mají většinou čistou vodu

Nedostatek tekutin může způsobit malátnost i selhání oběhu

Nedostatek tekutin může v současném horkém počasí způsobit malátnost, bolest hlavy a sníženou výkonnost. Při ztrátě vody na úrovni pěti procent lidské váhy hrozí oběhové selhání. V tiskové zprávě to dnes uvedla Hygienická stanice Hlavního města Prahy. Podle předpovědi meteorologů dnes teploty vystoupí k 35 stupňům Celsia.

Rektor Zima: Ministr Pilný se bude snažit zohlednit VŠ, záleží to na Štechovi

Ministr financí Ivan Pilný (ANO) ve čtvrtek ujistil zástupce České konference rektorů (ČKR), že investice do vzdělání a vysokého školství pokládá za prioritu. ČTK to řekl předseda ČKR a rektor Univerzity Karlovy v Praze Tomáš Zima po jednání na ministerstvu financí. Pilný podle něj slíbil, že se bude snažit zohlednit požadavky škol při sestavování rozpočtu. Záležet prý bude na tom, jaké priority mu předloží ministr školství Stanislav Štech (za ČSSD).

Bradáčová: V Rathově kauze soud nemusí znovu provádět důkazy

V korupční kauze bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha nebude středočeský krajský soud muset opakovat žádné důkazy, a to ani odposlechy. Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová to dnes uvedla v pořadu Českého rozhlasu 20 minut Radiožurnálu. O přípustnosti odposlechů jako důkazů rozhodl počátkem června Nejvyšší soud.

Trump se brání: Tajné nahrávky rozhovorů s Comeym jsem nepořídil

Není den, aby nebylo slyšet o novém americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi. Tentokrát se vyjádřil k ostře sledované kauze, kdy se měl pokusit ovlivnit vyšetřování možného zásahu Ruska do volební kampaně. A to především odvoláním šéfa FBI Jamese Comeyho, jehož rozhovory měl tajně nahrávat.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies