VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lidé se nejvíce bojí radioaktivity, ale i poklesu cen nemovitostí

Blatno, Lubenec - „Bezpečnost je naší nepřekročitelnou prioritou. Klidně bych si sám u úložiště pořídil chalupu,“ říká Jiří Slovák ze státního úřadu

29.3.2012
SDÍLEJ:

250 lidí protestovalo proti plánům SÚRAO. Foto: DENÍK/Hynek Dlouhý

Obavy lidí z hlubinného úložiště vyhořelého jaderného odpadu se točí hlavně kolem dvou témat. Strachu z radioaktivity a ztráty hodnoty nemovitostí. Odborníci se snaží obavy vyvrátit.

Lidé v Lubenci, Blatně a okolí, tedy v lokalitě Čertovka, jedné z osmi vytipovaných jako vhodné pro budoucí výstavu hlubinného úložiště vyhořelého jaderného odpadu, se bojí o svou krásnou přírodu. Bojí se nebezpečí při přepravě radioaktivního materiálu a také případné nehody.

„Nic hyzdit krajinu nebude. Povrchový areál navržen mimo existující zástavbu, mimo lesní porosty. Areál bude velký asi jako dva nebo tři zemědělské statky. Kontejnery pak budou bezpečně uskladněny pod zemí,“ říká Jiří Slovák, člověk pověřený výběrem vhodné lokality.

Nebezpečí při přepravě je prý také minimalizováno. „Přepravovat se bude po železnici, s vyloučením další dopravy. Schránky kontejnerů jsou konstruovány tak, aby bez úhony přežily pád z deseti metrů. A ty schránky jsou na kontejneru dvě,“ pokračuje pro Deník Jiří Slovák.

Žádné „svítící“ zvířata, kontaminované mléko a podobně, říkají odborníci.

Desítky tisíc let

„To je nesmysl. Bezpečnost je založena na kombinaci tří základních bariér. Vlastní kontejner musí vydržet v podzemí několik tisíců let, to se zkouší a testuje. Dále pak je bentonitová výplň mezi kontejnerem a horninou, poslední bariérou, na další tisíce let, je samotná hornina. Tato bariéra vydrží desítky tisíc let. V řádu sta tisíců let pak dojde k uvolnění, v té době na to bude příroda reagovat stejně jako v případě ložiska uranu. Objeví se zvýšená radioaktivita, která ale nebude znamenat žádnou havárii, ale normální přírodní jev. Odpad už nebude vůbec nebezpečný, bude se chovat, jakoby do přírody patřil,“ vysvětluje geolog, odporník Správy úložišť radioaktivního odpadu.

Veřejnost se obává také výrazného poklesu cen nemovitostí, pokud k průzkumům a následné výstavbě úložiště dojde.„Nic takového se zatím nikde nestalo. Naopak například u Temelína ceny vzrostly, toho bych se neobával. Dokázal bych si představit být chalupářem a úložiště by mi skutečně nevadilo. Věděl bych, že díky tomu v obci mohou být upravené trávníky, zametené chodníky nejen do oblíbené hospůdky,“ dodal Jiří Slovák.

Proč potřebujeme hlubinné úložiště ?

Všichni svítíme, používám lednice, koukáme na televize. Lidé i továrny žádají stále více elektrické energie, odpadu z jaderných elektráren bude víc.

Potřebujeme hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva? Jednoznačně ano, říkají odborníci.

Elektrické energie je ochoten vzdát se málokdo. Drtivá většina lidí jí spotřebovává stále více. Dokonce i ekologičtí aktivisté, kteří dlouhodobě úložiště jaderného odpadu odmítali, připouštějí, že problém se musí nějak řešit a bezpečnější řešení, než je uložení do země, zatím vědci neznají. „Odpad je jednoduše potřeba dát,“ říká „hledač úložiště“ Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO).

Počty jsou jasné. Jaderné elektrárna Dukovany a Temelín jsou zatím navrženy na 40 let provozu. Do budoucna se ale počítá s prodloužením jejich životnosti a s výstavbou nových bloků. Celkem tedy zhruba devět tisíc tun vyhořelého jaderného paliva. „Jedná se o přibližně 5 800 kontejnerů, které je potřeba někam dát,“ vypočítal Jiří Slovák, který má v SÚRAO na starosti vyhledání vhodné lokality pro budoucí úložiště.

V České republice je několik dočasných úložišť. Tam ale odpad může být jen omezenou dobu. Odpad musí podle mezinárodního práva zůstat v zemi, kde se z něj vyrobila elektřina. „Lokalitu pro uložení budeme muset najít,“ pokračuje Slovák.

Opravdu je ale uložení do země nejbezpečnější? „Bezpečnost je naší nepřekonatelnou prioritou. Úložiště je projektováno, aby zbytkovou energii udrželo statisíce let. Samozřejmě i bezpečnostní kontejnery se jednou rozpadnou, chránit ale bude dál bentonitová výplň a poté i horninový masiv. Až jednou budou všechny tyto bariéry prolomeny, nebude odpad už vůbec nebezpečný. Bude se chovat jako přírodní ložisko uranové rudy, které nijak neohrožuje životní prostředí,“ dodal Slovák.

Stát nabízí miliony

Lubenec a Blatno zatím souhlasí s průzkumy, ale s podmínkami. Možná změní názor.

Blatno, LubenecOsm milionů korun pro dvě obce ročně. Nové chodníky, moderní veřejné osvětlení nebo opravené náměstíčko a další investice by si mohly v budoucnu dovolit Blatno a Lubenec, pokud kývnou na nabídku Správy úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO). Stát nabízí oběma obcím na Podbořansku miliony. Co za to? Průzkumy, které mají napovědět, která z osmi lokalit bude tou nejlepší pro hlubinné úložiště pro vyhořelý jaderný odpad.

Dostaneš peníze, pokud budeš souhlasit s průzkumnými pracemi, láká nově správa úložišť ke spolupráci obce po celé republice, u nichž jsou vytipované lokality pro stavbu úložiště. Několik let jsou přitom průzkumy pozastavené kvůli protestům veřejnosti. Dřívější taktika, přemlouvání a vysvětlování, neměla úspěch. „Obce, které se aktivně zapojí do výběru lokality a na jejichž katastrech proběhnou geologické průzkumné práce, budou moci čerpat milionové finanční příspěvky z jaderného účtu,“ řekl Deníku Jan Prachař, ředitel SÚRAO.

Vláda schválila finanční příspěvek 600 tisíc korun za lokalitu na rok plus 0,3 koruny za každý metr čtvereční průzkumného území. Pro Lubenec by to znamenalo každoroční injekci do pokladny ve výši 3,7 milionu korun, Blatno by dostávalo 4 miliony korun.

Čtyři miliony ročně pro každou by se určitě hodily. Vždyť Blatno má běžně investiční rozpočet zhruba půl milionu, Lubenec dva až tři miliony. Blatno a Lubenec zatím s průzkumy souhlasí, ale s podmínkami. Odsouhlasila to jejich zastupitelstva. A tvrdé podmínky zatím nebyly splněny, průzkumy tak zatím určitě nezačnou.

„Souhlas s průzkumy nesmí být předpokládaný souhlas s úložištěm. Nadále trváme i na podmínce, že průzkumy musí proběhnout i ve všech ostatních lokalitách, aby průzkumné práce neproběhly jen u nás a pak tu automaticky vzniklo i úložiště,“ přiblížil podmínky starosta Blatna Václav Beneš.

Peníze tedy asi zatím na účet Blatna a Lubence nepotečou, pokud nezmění názor, protože ostatní lokality se do průzkumů vůbec nehrnou. Miliony by se ale určitě do rozpočtu hodily, ale obce nechtějí ustupovat za každou cenu.

Miliony by přitom obce nemusely utratit v jednom roce, ale mohly by si je šetřit a později využít i pro větší stavby či rekonstrukce.

Další vytipované obce ale zatím průzkumné práce odmítají. Blatno a Lubenec souhlasí, byť s podmínkami, jako jediní. „Další souhlasy s průzkumy se nám prozatím nedaří získat,“ zní ze SÚRAO.

O dalším vývoji mají rozhodnout lidé

Druhá podmínka, že souhlas s průzkumy neznamená automaticky stavbu úložiště, stát zaručuje. „Zahájení geologického průzkumu není v žádném případě bráno jako souhlas s umístěním hlubinného úložiště. Musíme jen prozkoumat geologické podloží, abychom zjistili vhodnost či nevhodnost území Platí také, že nepůjdeme proti rozhodnutí obcí, pokud průzkumy nechtějí, nebudou. Chceme spolupracovat s obcemi, ne bojovat,“ slibuje ředitel správy úložišť Jan Prachař.

O bouřlivém setkání odpůrců úložiště se zástupci SÚRAO si přečtěte ZDE.

Autor: Hynek Dlouhý

29.3.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
4

V New Orleansu najel muž s autem do lidí, tři desítky zraněných

Soška Oskara
DOTYK.CZ

Deset filmů, které měly získat Oscara

Kláštercem se line nebeská vůně. Otevřeli čokolatérii

Klášterec nad Ohří – V čokolatérii si vyrábí vlastní pralinky, pečou originální čokoládové zákusky a v létě chtějí prorazit se zmrzlinou.

Rychlobruslařka Erbanová je druhá na pětistovce

Rychlobruslařka Karolína Erbanová vstoupila do mistrovství světa ve sprintu v Calgary druhým místem v závodě na 500 metrů. V čele je favorizovaná Japonka Nao Kodairová, která jako jediná zajela čas pod hranici 37 sekund. Čtyřiadvacetiletá česká reprezentantka si časem 37,06 vytvořila nový osobní rekord.

Mezinárodní konference přinese nové pohledy na Hrabala

 „Pojídač dějin Bohumil Hrabal,"„…a z malýho vápna nezadržitelně vsítil míč pod futro" (S Hrabalem za fotbalem) a další originální přednášky přinese mezinárodní konference k 20. výročí Hrabalova úmrtí, která se uskuteční díky iniciativě Města Nymburk od 30. března do 1. dubna.

V Emauzích byla zahájena výstava o osudů Němců bojujících s nacismem

Praha - V Emauzském klášteře v pražském Podskalí byla v sobotu zahájena výstava mapující osudy sudetských Němců, kteří se z křesťanského přesvědčení postavili nacismu a zaplatili za to životem. Úvodní slovo pronesli kardinál Dominik Duka a ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Expozice nese název Svědkové lidskosti - Odpůrci nacismu z řad sudetoněmeckých křesťanů v letech 1938 - 1945 a je součástí víkendové konference Ackermannovy obce, která se snaží o rozvoj česko-německých vztahů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies