Loni se v rumburské porodnici narodilo 466 dětí, o rok dříve necelé čtyři stovky. Jejich matky z regionu čítajícího přibližně 50 tisíc obyvatel by tak podle fámy měly jezdit rodit do desítky kilometrů vzdálených měst. Z některých částí Šluknovska by se tak dojezd do porodnice protáhl oproti současnému stavu na mnohonásobek.

„Rozhodně nic takového neplánujeme. Museli jsme uklidňovat i naše kolegy na gynekologicko-porodnickém oddělení, ke kterým se tato fáma donesla," ujišťuje obyvatele celého Šluknovského výběžku manažerka kvality rumburské nemocnice Erika Drahotová. Ta získala informaci o údajném konci rumburské porodnice před několika dny ze sousedního Varnsdorfu. Proto se nemocnice rychle rozhodla reagovat.

„Nějaké personální problémy máme, to přiznáváme. Ale která nemocnice je v současné době nemá?" dodává Drahotová s tím, že se na řešení těchto problémů snaží spolupracovat i s krajským úřadem.

Prioritou současného vedení rumburské nemocnice je personální stabilizace lékařů a dalších pracovníků.

Kromě toho řeší nemocnice problém s penězi. Financováním se na včerejším jednání zabývali také zastupitelé. Ve hře byla další mnohamilionová dotace, která by měla částečně zalepit díru v loňském hospodaření.

Mnohem větší problémy 
s Lužickou nemocnicí ale museli ve čtvrtek řešit zastupitelé. Nemocnice se totiž dostala do poměrně velkých problémů. Velká část faktur je po splatnosti více než 180 dnů, loňská ztráta se vyšplhala na více než šestnáct milionů korun. Hospodaření nemocnice přitom výrazně vylepšila dotace od města a prodej části pozemků za více než tři miliony korun.

Zastupitelé proto projednali zaslání dotace rumburské nemocnici.

„Je nutné tam dát dalších deset milionů korun. Jiná možnost vlastně ani nebyla, pokud jsme chtěli zachovat nemocnici funkční a v současném rozsahu. Kvůli této dotaci ale budeme muset přepracovat celý rozpočet, který byl původně přebytkový. To nyní nebude," říká rumburský místostarosta Alois Kittl.

Dohromady tak město letos pošle nemocnici šestnáct milionů korun. Na nemocniční účty totiž již poslalo v rámci navýšení základního kapitálu, které schválilo zastupitelstvo loni, šest milionů korun.

Kromě toho nemocnice požaduje také ručení města za další více než pětimilionový úvěr. Bez ručení města by totiž banka tyto peníze neposkytla.

Se ztrátou počítá vedení nemocnice i v letošním roce. Za první tři měsíce přesáhla pět
a půl milionu korun, za celý rok by měla být okolo osmnácti milionů.

„Na letošních ekonomických výsledcích se promítne výrazný propad ve výkonech
v posledních několika letech. Od toho se odvíjí i výše záloh na zdravotnické výkony za letošní rok," vysvětluje předseda představenstva Lužické nemocnice Karel Schäfer. Velkou část dluhu tak dělají tak zvané vratky zdravotním pojišťovnám. Nemocnice totiž dostala zálohu na více zdravotnických výkonů, než kolik nakonec vyúčtovala.

Podle Schäferova názoru je nutné zvrátit propad zdravotnických výkonů.

„Jen to je možná cesta ke zlepšení ekonomické situace. Náklady totiž snížíme jen velmi těžko. Topit se musí stále stejně, stejně tak musíme platit stejný počet zaměstnanců. Takže jediná možnost je zvýšení příjmů," dodává předseda představenstva s tím, že se počítá i s přesoutěžením dodavatelů. To by mohla být jediná výraznější úspora.

Nemocnici trápí také velká podinvestovanost. A to přestože město, jako téměř stoprocentní vlastník, posílá do nemocnice milionové částky. Každoročně dotace přesahuje 10 milionů, loni 15 milionů.

Velký je problém s technickým stavem jednotlivých nemocničních budov, které jsou mnohdy velmi zanedbané. Vedení se chce také věnovat projektu centralizace a celkové modernizace. Ten by ale měl vyjít na 300 až 350 milionů korun. Takovou obří částku si město dovolit nemůže, výrazně totiž převyšuje roční rozpočet celého města. Proto chce vedení nemocnice zjistit možnosti financování z evropských či národních fondů.