Problémy mladého Mostečana, jehož případ byl již několikrát medializován, začaly po maturitním večírku. Krutě se mu vymstilo, že se tam zastal své spolužačky. Dívka se do něj zamilovala. Od té doby mu nedá pokoj. S matkou za ním v jednu dobu dokonce jezdila až do Prahy, kde studoval. V minulosti ale české trestní právo neznalo trestný čin nebezpečné pronásledování, ženy tak pokaždé vyvázly jen s pokutou za přestupek.

Až v létě 2011 docílil mladý muž toho, že obě dostaly zákaz se k němu přiblížit na méně než sto metrů. Téměř okamžitě ho ale porušily. Čekaly na něj před budovou SHD v Mostě, kde pracoval, a opět se s ním pokoušely hovořit. Devětadvacetiletý Mostečan, který je zřejmě nejkřiklavějším případem stalkingu v Čechách, na ně zavolal policii, a ledy se konečně hnuly.

Dcera: Za vše může máma

Matka s dcerou jsou v Mostě známými postavičkami. Chodí všude společně, často se vzájemně velmi nahlas a vulgárně dohadují. Někdy křičí i na kolemjdoucí. Mostečané je znají pod přezdívkou Šedivky, která vznikla nejspíše kvůli šedivými vlasům starší z žen.

Přestože na ulici působí dvojice pomateně, u soudu 28letá Barbora mluvila jako kniha. „Absolutně se necítím ničím vinna. Předběžné opatření, ve kterém mi bylo zakázáno se k poškozenému přiblížit, jsem četla. Myslela jsem si ale, že mi v případě jeho porušení hrozí maximálně padesátitisícová pokuta. O tom, že bych mohla spáchat trestný čin, jsem nevěděla," dušovala se.

Tvrdila, že k loňskému setkání s Tomášem u jeho pracoviště došlo jen náhodou, protože si zrovna do stejné budovy chodí nabíjet mobilní telefon. Ke kontaktu s mladým mužem ji prý jako pokaždé i tehdy donutila matka. Ta údajně chtěla, aby muži znovu řekla, že ho má ráda a probrala s ním vydání předběžného opatření.

„Já jsem mu jen řekla: Děkuji ti Tomáši. Tímhle (vydáním předběžného opatření pozn. red.) jsi mně moc pomohl. Mně k tomu všemu nutí matka. Já se ti nechci mstít," zopakovala v soudní síni svá tehdejší slova mladá žena a začala očerňovat matku. „Já jsem z ní ve stresu. Ona mě týrá. Nechtěla, abych si našla práci. Já jsem Tomáše několikrát prosila, aby jí řekl, že ho nemám ráda," obhajovala se. Na dotaz soudkyně, proč se tedy od matky neodstěhuje, uvedla, že to nejde, protože nemá žádné peníze. „Žijeme z darů od příbuzných. Nemám práci. Nikde mě tady už nezaměstnají."

Matka: Jsme samy oběti

Starší z žen působila u soudu zmateně. Ze začátku, když se dozvěděla, že budou v soudní síni novináři, dokonce propukla v hysterický pláč. Tvrdila, že si není vědoma toho, že by dělala něco špatného. Naopak si myslí, že je v současné době v nebezpečí ona sama i její dcera.

„Lidi nám na ulici nadávají. Dokonce mě bijou tak, že mám jizvy. O dceru se bojím, oni jí vyhrožují, že si na ni počkají a odvezou ji autem. Proto všude chodím s ní," vysvětlovala. Předběžné opatření soudu, které jí zakazuje se k mladému muži přiblížit, možná ani moc nepochopila nebo spíše nechtěla pochopit.

„Já jsem to brala tak, že je to zase nějaký hec," řekla obžalovaná překvapené soudkyni. Pak tvrdila, že si ho vlastně ani nepřečetla, protože nemá brýle.

Hlavní líčení v případu bylo odročeno na červenec. Soudkyně chce totiž nechat vypracovat na obě ženy psychologický posudek a vyslechnout poškozeného muže.