VYBERTE SI REGION

„Měl jsem zatknout budoucího starostu," vzpomíná policista

Chomutovsko - Miroslav Lískovec v říjnu 1989 neuposlechl rozkaz zadržet Karla Mrázka. Z hrozících problémů ho „vysekala" revoluce…

17.11.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník

 U policie pracoval od roku 1973, většinu let na Chomutovsku. Dnes žije třiašedesátiletý Miroslav Lískovec v Březně a do redakce Chomutovského deníku se přišel podělit o zajímavý příběh z předrevolučních dob…

Začíná zhruba v polovině října roku 1989. „Jako policisté jsme tehdy dostali rozpis mimořádných služeb. Ve skutečnosti to byly akce STB, které se zaměřovaly na chartisty, což jsme tehdy nevěděli," vypráví vitální muž. „Na přelomu října a listopadu po mě tehdejší policejní vedení chtělo, abych zadržel jakéhosi pachatele muže. Ale nikdo mi neřekl proč. Příkaz zněl, že na něj mám podat návrh na uvalení vazby s tím, že dostanu podklady, kde bude napsáno, co provedl."

Přesný datum už si Lískovec nepamatuje, ale události těch několika dní ano. Kolem deváté ráno mu policisté na stanici přivedli onoho muže, který se představil jako Karel Mrázek. „Co jste provedl?," ptal se ho. Tehdy dvaatřicetiletý Mrázek mu po pravdě vysvětlil, že je chartista a že má celostátní sraz v Praze. Zadržení podle něj mělo sloužit k tomu, aby tam nemohl jet.

Tady se Lískovec podle svého vyprávění zarazil. „To nebyla věc, kterou jsem dělal. Mojí prací bylo chytání zlodějů nebo třeba řešení znásilnění, ale protistátní činnost šla mimo mě," líčí začátek svých pochybností. Navíc byl prý přesvědčený, že to je ze strany státu protizákonný akt, protože Mrázka nebylo zkrátka za co zadržet.

Na chvíli ho za mříže posadil, ale jen proto, aby si vše promyslel. Na jedné straně svědomí, na druhé příkaz nadřízených. „Nakonec jsem se rozhodl, že to skutečně není mojí náplní, že takové věci dělá STB a ne já," vypráví s tím, že následně zvedl telefon a oznámil to vedení i státní bezpečnosti.

Odezva na sebe nenechala dlouho čekat. „STB na mě byla naštvaná, že jsem pana Mrázka nezadržel, začali mě obviňovat a celková atmosféra byla dost špatná," líčí události poté dnešní důchodce, který prý nikdy nebyl ve straně. „Byl jsem si vědom toho, že to pro mě může dopadnout zle. Vždyť se jednalo vlastně o neuposlechnutí rozkazu."

Odpoledne téhož dne si Mrázka převzala STB. Lískovec se však o osud „svého" zadrženého zajímal i dál. Později prý Mrázkovi uniformovaní chomutovští policisté přivezli večeři od manželky. Což bylo mimochodem proti předpisům.

Aktivista pak dal do zbytků jídla takzvané „motáky", tedy utajené vzkazy, na kterých popisoval, jak se k němu chová STB a místní policisté. „Ještě ten večer se ty motáky četly na Svobodné Evropě," usmívá se dnes při trochu dobrodružné vzpomínce Lískovec.

A tak se lidé dozvěděli, že mezi místními policisty byla řada dobrých a slušných chlapů. Jeden například posunky upozorňoval Mrázka na to, že STB do místnosti nainstalovala odposlechy. Estébáci naopak Mrázkovi při výslechu zlomili malíček.

Pokračoval však i Lískovcův příběh. „Asi za čtrnáct dní na mě přijela policejní inspekce s tím, co jsem si to dovolil. Že nejsem partajník, že jsem protistátní živel a ať počítám s tím, že si ponesu následky,"vypráví dál vysloužilý policista. Vyhrožovali vyhazovem z práce jemu i jeho manželce, upozorňovali, že děti nebudou moci studovat…

„Čekal jsem, co se bude dít dál, ale bylo mi jasné, že to nedopadne dobře. Během dvou týdnů ale přišla revoluce a bylo po všem. Kdyby se to nestalo, život můj i rodiny by byl v troskách," myslí si třiašedesátiletý muž.

Autor: Josef Dušek

17.11.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Při náletech v syrské provincii Idlib zahynulo nejméně 46 lidí

Damašek - Při několika náletech v syrské provincii Idlib, ovládané z velké části povstalci, zahynulo dnes nejméně 46 lidí. Většina mrtvých jsou civilisté, uvedli opoziční aktivisté ze Syrské organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci v zemi monitoruje z Británie.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies