VYBERTE SI REGION

Na Mostecku řádily rabovací gardy. Okrádaly i dělníky z litvínovské chemičky

Mostecko - Přišel mír, a s ním i bezpráví. Zabíjení, krádeže, ponižování. Krátce po skončení druhé světové války dorazily na sever Čech dobrovolníci a členové partyzánských skupin. Na Mostecku docházelo k množství excesů. Terčem útoků byli civilisté, Němci i Češi. Bylo to zvláštní období strachu ve svobodě.

23.5.2015
SDÍLEJ:

Rudá armáda osvobozuje v květnu 1945 Mostecko. Skutečný klid ale nenastal.Foto: archiv Oblastního muzea Most

Začátkem května před 70 lety skončila II. světová válka, která stála miliony lidských životů a další miliony životů poznamenala na mnoho dalších let. Lidé si oddechli, že vše skončilo, ovšem to ještě netušili, že všemu zase tak úplně konec ještě není.

Brzy po skončení války to měli poznat i obyvatelé Mostecka, a to nejen místní Němci, o nichž bylo rozhodnuto, že vzhledem k tomu, co předcházelo začátku II. světové války, budou na základě poválečných dekretů prezidenta Beneše odsunuti. Poznali to také místní Češi, ať už starousedlíci, nebo ti, kteří se po válce vraceli do své domoviny.

Jen několik dní po osvobození totiž do pohraničí vyrážely z vnitrozemí skupiny partyzánů nebo odbojářů, k nimž se přidávali dobrovolníci, aby na násilně odtrženém předválečném území sjednali pořádek. S obrněnými vlaky tak přijížděly oddíly Pěst, Toledo, Železo nebo Albatros, který se těsně před odjezdem změnil na RG 1 Revoluční garda 1. Mezi obyvateli, kde tyto skupiny působily a hlásaly, že jsou revoluční gardy se spíše vžil termín rabovací gardy, hlavně proto, jak se jejich členové v pohraničí chovali a podle toho, co dělali. Velice smutnou kapitolou činnosti těchto uskupení pak je hned celá řada excesů, v mnoha případech smrtelných, spáchaných mnohdy na nevinných občanech německé národnosti, ale i na zdejších Češích.

Zastřeleni v autě

Nejzávažnějším z nich byla událost z 18. května 1945, kdy členové Pěsti vedeni údajným kapitánem čsl. partyzánů Bohumilem Lambergem, na křižovatce lomské silnice, mezi Novou osadou a Horním Litvínovem zavraždili dvojici Čechů z Mostu, a sice Gustava Blažka a Františka Dlouhého.

Ten den dorazila do Horního Litvínova autobusem dvanáctičlenná skupina organizace Pěst, která se okamžitě chopila služby ve městě. Muži z Pěsti byli oblečeni do německých vojenských stejnokrojů. Čtveřice se jako hlídka postavila ke křižovatce na lomské silnici. Kolem 23. hodiny přijíždělo auto, které se skupinka snažila zastavit. Řidič sice přijel blíž, ale vzhledem k tomu, jak již bylo napsáno, členové Pěsti nosili německý stejnokroj, nezastavil. Muže v německých stejnokrojích nejspíš považoval za německé vojáky, a tak se snažil ujet.

Pozdějším vyšetřováním vyšlo najevo, že velitel Lamberg dal svým mužům před tím, než šli do akce, jasné pokyny. Měli sice zakřičet Stůj!, ale s ničím se nepárat a hned pálit. Hlídka proto na auto okamžitě zahájila střelbu. Auto sjelo ze silnice a zastavilo. Když otevřela dveře, byli oba pasažéři mrtví. Následně se členové organizace Pěst snažili zbavit mrtvol, které v podstatě pouze zahrabali vedle cesty do jámy asi jeden metr hluboké. Rozstřílené auto pak odtlačili z místa neštěstí.

Příbuzní se dozvěděli o smrti svých blízkých až asi za tři dny a snažili se zjistit, co se stalo. Ti také tvrdili, že se celý incident nejspíš odehrál jinak.

Velitel skupiny Lamberg a další členové Pěsti se snažili vinu svést na dvojici v autě, avšak pozdějším šetřením se zjistilo, že například manipulovali s mrtvolami obou mužů, snažili se z nich udělat Němce, když jim navlékli německé vojenské kabáty. Tvrdili také, že se z auta údajně vystřelilo nejméně dvakrát z pistole. Ta se ale nenašla.

Ve vyšetřovacím spisu se udává, že tomu tak mohlo být, ovšem snad jen s tím, že si oba muži z Mostu spletli díky ústroji odbojáře z Pěsti s německými vojáky a výstřelem na ně chtěli upozornit, popřípadě si zajistit průjezd. O události nebylo novými bezpečnostními orgány, kterými byli právě členové Pěsti, sepsáno žádné hlášení.

Krádeže a drancování

Příbuzní obětí na velitele Lamberga podali v červenci 1945 trestní oznámení. Jak celá záležitost dopadla a zda byli členové Pěsti v pozdějších letech hnáni k zodpovědnosti za tento čin, se nám nepodařilo vypátrat. Popsané neštěstí nebylo jedinou vážnou událostí, o níž se Pěst postarala.

Skupina toho měla na Mostecku na svědomí více než dost. V litvínovské čtvrti Osada její členové doslova vykrádali byty s tím, že to jsou věci po Němcích. Když byli upozorněni na to, že berou majetek Čechů zaměstnaných v chemických závodech, vyhrožovali zbraní. V jednom případě dokonce došlo k přestřelce s litvínovskými četníky. Pořádali výpady do okolí a organizace jako taková působila i na jiných místech Mostecka. Část jí byla například v Souši, odkud její členové vyráželi drancovat do Hořan, Vršan, ale vydávali se i do Krušných hor, třeba do Flájí. Na konto skupiny, která působila v Mostě, lze pak také připsat i zabití bývalého majitele a ředitele mosteckého lihovaru Wolfruma, v době, kdy tento měl u sebe větší obnos peněz a který měl po členech stráže údajně střílet.

„Bratr Burianec se odebral s dobrovolnickou četou výpadovou z Loun do lihovaru a po zjištění okolností volila jako jedinou možnost řešení použití střelné zbraně. Při tomto úkonu byl Wolfrum v sebeobraně zastřelen," píše se doslova v hlášení.

Často docházelo k různým, někdy i nemalým třenicím a hádkám mezi samotnými členy Pěsti. Ve většině případů se jednalo o majetkový prospěch toho či oného. Jedním z příkladů byl mohl být případ ze Souše, kde byl zatčen a nařknut z podezřelých machinací při zajišťování německého majetku Jan Slamečka, kterému se nelíbilo drancování v okolních vesnicích a nechtěl členům skupiny vydávat vyšší příděly potravin než ostatním.

Nebylo proto divu, že některé národní výbory posílaly žádosti o odvolání skupiny dobrovolníků. Dne 23. května například požádal Národní výbor v Kopistech, aby byla okamžitě odvolána partyzánská organizace Pěst pro její nezvladatelnost.

Samotný velitel litvínovské skupiny Lamberg pak byl 22. července 1945 zatčen a držen na posádkovém velitelství v Mostě. Čelil však jen obvinění z podvodů a krádeží.

Autor: D.Edvard Beneš

23.5.2015
SDÍLEJ:

Rakušané volí v opakovaných volbách nového prezidenta

Vídeň - V Rakousku začalo opakované druhé kolo prezidentských voleb. Voliči si vybírají mezi nezávislým kandidátem podporovaným stranou Zelených Alexanderem Van der Bellenem a členem pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Norbertem Hoferem. Květnové hlasování, v němž zvítězil Van der Bellen, kvůli formálním chybám při sčítání hlasů zrušil ústavní soud.

Duka slouží mši k otevření německy mluvící farnosti v Praze

Praha - V souvislosti s otevřením farnosti německého jazyka v Praze na Novém Městě bude dnes pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka sloužit od 11:00 mši v kostele sv. Jana Nepomuckého Na Skalce. Německou farnost zřídil Duka k 1. říjnu, důvodem byl růst německy hovořící komunity a snaha o obrození staleté přítomnosti německého kulturního živlu v hlavním městě, uvedlo na webu pražské arcibiskupství.

Soud nařídil francouzskému meštu Publier odstranit sochu Panny Marie

Paříž - Město Publier na východě Francie dostalo od soudu nařízeno, aby odstranilo z parku sochu Panny Marie. Důvodem je celostátní zákaz vystavování náboženských symbolů na veřejných prostranstvích. Informoval o tom zpravodajský server BBC News s odvoláním na starostu města.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies