VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Druhá světová válka nejhůře dopadla na civilisty

Ústecko - Válečné úsilí Třetí říše se hroutilo. Ani ne tak pro nedostatek morálky, jako spíš kvůli nedostatku materiálnímu. Proti ruským tankům bojovaly „prskolety", „zflikované" ze čtyř panzerfaustů, připevněných na křídla cvičných letadel. Ty ovšem na rudou záplavu nestačily.

26.12.2012
SDÍLEJ:

Blick vom Rathausturm. Pohled od radniční věže. Slavná fotografie vybombardovaných Drážďan ukazuje válku v její nahotě. Nejhůře ji prožívají neozbrojení civilisté.Foto: Deutsche Fotothek/Richard Peter/Wikipedia

Nejtvrdší boje se odehrávaly na východní frontě s Rudou armádou. K porážce wehrmachtu pak přispěly i takové události, jako ta z noci na 7. dubna 1945. Tehdy se ve 2.45 hodin do lesa dva a půl kilometru severozápadně od Nakléřova zřítil transportní letoun Ju 52/3m. Příslušel k transportní eskadře I./TG 3 dislokované v Buchenwaldu u Senftenbergu.

Letoun totiž odstartoval 6. dubna ve 23.50 hodin se zásobami pro Vratislav, obleženou vojsky 1. ukrajinského frontu maršála Koněva. Ústecký historik Martin Veselý o tom v knize Vojenské dějiny Ústecka napsal, že Junkers nad Nakléřov přiletěl z jižního směru přes Krušné hory. „Dle pilota letounu lehce raněného poručíka Barda, došlo k havárii poté, když za tmy a mlhy došlo k výpadku všech navigačních přístrojů a nebylo již možné zabránit střetu se zemí," píše Veselý.

Přestože letoun po srážce se zemí doznal 90 procentního zničení, posádka, palubní mechanik rotmistr Baier, radista četař Tollfrank a pozorovatel vrchní svobodník Trowe, vyvázla nezraněna. Hned po havárii odešla do Ústí. Její cesta vedla přes Telnici, kde v 6.00 hodin nahlásila pád. Všechnypřístroje, palubní knihu, mapy a dokumenty osádka zajistila a přinesla. „Nadlesní Pietsch později vyčíslil škody z dopadu letounu, který způsobil ve čtyřicetiletém porostu polomy asi u čtyřiceti smrků," pokračoval historik.

I civilisté už pomalu vnímali blížící se konec a nevyhnutelný pád nacismu. Jenže právě pro ně, bezmocné tváří v tvář válečným operacím, byly ty časy nejhorší. V Ústí se to týkalo leteckých poplachů, jichž od února přibývalo.

„Těch bylo dost. Pamatuji si, jak nás v noci s bratrem, který je o tři roky mladší než já, maminka vždycky balila do kožešin a utíkali jsme do sklepa," zaznamenal historik Veselý líčení pamětnice.

„Pro poplachy ve dne měla maminka permanentně připravený kočárek pro bratra, ve kterém byly ty nejnutnější věci a jakmile byl poplach vyhlášen, tak jsme utíkali nahoru na Větruši, tou strašně strmou cestou do krytů," vybavovala si seniorka, jež bydlela v zaniklé uličce u kostela Nanebevzetí Panny Marie. Za pár dnů zažijí útoky pilotů kotlářů a bombardování centra Ústí, které vymaže z mapy čtvrť Ostrov.

Autor: Janni Vorlíček

26.12.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Britské deníky
1 4

Zákaz prodeje bulváru naštval studenty. Rozdávají vlastní kopie

Ilustrační foto.
3

Cukrárna Šárka v Michálkovicích končí, hlavním důvodem je EET

DOTYK.CZ

Jako po válce. Podívejte se na kdysi výstavní čtvrť v Ostravě

Třeba to opravit a ne opustit! Těžko říci, zda sprejeři říkající si Deroj a Breck mysleli tyto slova vážně či ironicky. Nastříkali je každopádně mezi ruiny, které kdysi bývaly výstavními činžáky pro železničáře.

Česko zažilo neobvykle teplý den, teplota atakovala osmnáct stupňů

Na většině území Česka vystupovaly teploty na 10 až 15 stupňů Celsia, v Karviné, ale rtuť teploměru dosáhla až na 17,7 stupně. Teplotní rekordy pro 27. únor byly dnes překročeny na 20 ze 144 stanic měřících 30 a více let. Vyplývá to z informací na webu Českého hydrometeorologického ústavu. Podobně teplo bylo už v minulém týdnu ve čtvrtek.

Optimistické zprávy? Většina obchodníků je prý na EET připravena

Jak jsou na tom podnikatelé před druhou vlnou elektronické evidence tržeb? Podle Finanční správy většina připravena je. Autentizační údaje si dosud vyzvedlo 110.000 podnikatelů z odhadovaných 250.000, ne všichni z maloobchodu a velkoobchodu ale evidenci budou muset podléhat či ji od 1. března vykazovat, sdělila.

Student z Brna vymyslel jedinečný výpočet. Dostal cenu Wernera von Siemense

Už jako středoškolák chodil občas o prázdninách vypomáhat do Ústavu přístrojové techniky Akademie věd. „Hrozně mě to bavilo. Tak jsem u toho pak už zůstal," vzpomíná pětadvacetiletý Tomáš Pikálek. Jeho diplomové práci letos v únoru udělila porota prestižní cenu Wernera von Siemense pro mladé talentované vědce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies