Vášně vzbudil poslední řádek novely zákona: „Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 2012." Jde o velmi podivnou větu, protože ve Sbírce zákonů vyšla novela až 23. listopadu, ale je účinná již od začátku října.

Ústecký advokát Jan Diák tuto větu považuje za nešťastnou: „Poslanci jenom vnášejí do právního systému zmatek. Vždyť od 1. října nemůže novela zákona platit."

S tím souhlasí i děčínský advokát Narcis Tomášek: „Právníci musí zjišťovat, odkdy je skutečně novela v platnosti."

Ústecký senátor Jaroslav Doubrava k tomu dodal: „Odvolací soudy budou mít asi práci navíc. Odsouzení kvůli nejasnostem s datem platnosti novely budou u několika trestných činů žádat o snížení trestu. Novelu lze celkově nazvat velmi kulantně zbytečnou a nesystémovou."

Ústecký krajský státní zástupce Jan Jakovec k problému data platnosti novely Trestního zákoníku uvedl: „V novele uvedené datum platnosti od 1. října není směrodatné. Poslanci původně předpokládali, že novela bude platit k tomuto datu. Ve skutečnosti novela nabude účinnosti až 8. prosince letošního roku. Lhůta vyplývá ze zákona o Sbírce zákonů a Sbírce mezinárodních smluv."

Nesouhlas

Novelizován byl také § 337 Trestního zákoníku o maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání. V prvním odstavci se praví, že kdo maří nebo podstatně ztěžuje výkon rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu veřejné moci, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, místo na tři jako dosud.

„Novelu v tomto bodu vnímají pracovníci justice a policie, s nimiž jsem hovořil, jako negativní signál. Ke snížení trestní sazby došlo, aby ubylo vězňů z věznic. Jenže v praxi to znamená, že lidé, kteří doslova kašlou na zákony, jezdí bez řidičáku, nezajímá je zákaz pobytu, nezajímá je, že mají povinnost zdržet se styku s lidmi, které ohrožují a utiskují, jsou stále méně postižitelní. Mohou být lhostejní k zákonu opakovaně. Vždy jim nebude hrozit podle novely Trestního zákona více než dva roky vězení," uvedl senátor Doubrava.

Souhlasí, ale…

Ústecký krajský státní zástupce Jan Jakovec souhlasí s tím, že novela Trestního zákoníku spatřila světlo světa proto, aby ubylo vězňů ve věznicích, což ale nepovažuje samo o sobě za nic špatného, pokud by tento krok nebyl odůvodněn pouze nedostatkem peněz:

„Jde o účelový krok. Věznice nemají kapacitu pro tolik vězňů, jeden vězeň stojí stát asi tisíc korun denně a stát nemá peníze. Obecně kladně hodnotím různé varianty možností podmíněného propuštění z výkonu trestu a možnost přeměny nepodmíněného trestu odnětí svobody na trest domácího vězení."

Hlavní je zaplatit

Novela Trestního zákoníku též snižuje počet budoucích odsouzených ve věznicích kvůli zanedbání povinné výživy snížením doby trestu o rok až dva roky.

„U alimentů novelu lidé z justice a policisté chápou jako kompromis. Nejde v první řadě o to, zavřít neplatiče výživného, ale přinutit ho, aby platil výživné. Ve vězení není příliš mnoho pracovních příležitostí," dodal Doubrava.

Soud ale může jako jistou kompenzaci odebrat hříšníkovi řidičský průkaz, pokud panuje obava, že povinnost uhradit dlužné výživné bude mařena. S tím je spojena úprava trestního řádu v § 359, kdy na žádost odsouzeného soud může rozhodnout o vrácení řidičského průkazu, pokud uhradil dluh na výživném.

Jakovec odmítá názor, že neplatiči alimentů nepatří za mříže, a že jejich trestání k ničemu nevede. Dále zdůrazňuje, že možnost soudu ukládat neplatičům omezení, aby se zdrželi řízení motorových vozidel, bude soudy využíváno jen zřídka, jestli vůbec. Toto ustanovení podle Jakovce postrádá logiku.

„Řidičský průkaz je především nástroj umožňující člověku vydělávat peníze, tedy i platit výživné. Řada lidí potřebuje řidičský průkaz přímo k výkonu své profese, jiní se jinak než autem do práce nedostanou," zdůraznil Jakovec.