VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Památník v Rabštejně se dočká obnovy, turisty přivedou stezky

Česká Kamenice – Trpěly tady tisíce vězňů z celého světa. Jak bude památné místo vypadat, určí studie.

22.6.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Karel Rozehnal

Areál bývalého pracovního a koncentračního tábora v Rabštejně u České Kamenice by se měl dočkat obnovy. Českokamenická radnice v současné době ladí plány, jak by mohlo místo, na kterém trpěly tisíce vězňů z celého světa, v budoucnu vypadat.

„Rozhodně zde neplánujeme stavět hotely za miliardu, to by byl v Rabštejně naprostý nesmysl. Chceme uctít památku obětí a zároveň přispět k rozvoji této lokality. Uctít památku a posílit turistický ruch," říká starosta České Kamenice Martin Hruška.

Studie, podle které by se měl řídit rozvoj nejen Rabštejna, ale celé České Kamenice, by měla být podle starosty hotova do konce letošního roku, nejpozději v lednu 2013. Zároveň město zpracovává nový územní plán.

Podle představ starosty by se měl rozvoj rabštejnského údolí rozdělit na tři samostatné části. „V té první bychom chtěli vylepšit současné pietní místo, aby bylo opravdu důstojné. To sice upravujeme již v rámci projektu Cíl 3/Ziel 3, na kterém pracujeme spolu s Bad Schandau. Ale my bychom rádi šli ještě dál. V současnosti je známo 21 národností vězňů z Rabštejna z celého světa. A to doslova, jsou mezi nimi například i Australané. Umím si představit, že památník předěláme třeba do nějaké zdi, ve které budou jména," vysvětluje Hruška.

Díky projektu se daří kromě opravy památníku budovat také stezky, které by měly přivést do Rabštejna turisty a seznámit je s historií tohoto místa. S tím by měla pomoci také nová expozice. Podle představ starosty Martina Hrušky  by se měla expozice zabývat nejen druhou světovou válkou, ale i poválečným vývojem.

Podobná expozice na tomto místě již existuje. V prostorech bývalé podzemní továrny ji provozuje občanské sdružení Rabštejn.

„Také bychom chtěli využít potenciálu řeky Kamenice. V minulosti podél ní stála nejen v rabštejnském údolí řada malých továren. K tomu bychom se rádi vrátili," dodal Martin Hruška.

Pohnuté osudy rabštejnského údolí, od textilky ke koncentráku
Dnes si většina lidí spojuje Rabštejn s koncentračním táborem a podzemní továrnou. Ale nebylo tomu tak vždy. Až do konfiskace v roce 1941 patřil komplex významné rodině Preidlů, kteří zde provozovali vyhlášené textilky.
Po zabavení byly továrny předány brémské firmě Weser Flugzeuge, která do Rabštejna převedla část své výroby včetně například dílů vrtulníku Focke-Achgelis Fa 223 nebo leteckých raket.
Po válce převzala v roce 1952 celý areál armáda, která zde zbudovala sklad pohonných hmot, kterých zde bylo uloženo až 8 milionů litrů.  Po okupaci v roce 1968 se do rabštejnského areálu nastěhovala i Rudá armáda.

Autor: Alexandr Vanžura

22.6.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Britské deníky
1 4

Zákaz prodeje bulváru naštval studenty. Rozdávají vlastní kopie

Ilustrační foto.
2

Cukrárna Šárka v Michálkovicích končí, hlavním důvodem je EET

DOTYK.CZ

Jako po válce. Podívejte se na kdysi výstavní čtvrť v Ostravě

Třeba to opravit a ne opustit! Těžko říci, zda sprejeři říkající si Deroj a Breck mysleli tyto slova vážně či ironicky. Nastříkali je každopádně mezi ruiny, které kdysi bývaly výstavními činžáky pro železničáře.

Česko zažilo neobvykle teplý den, teplota atakovala osmnáct stupňů

Na většině území Česka vystupovaly teploty na 10 až 15 stupňů Celsia, v Karviné, ale rtuť teploměru dosáhla až na 17,7 stupně. Teplotní rekordy pro 27. únor byly dnes překročeny na 20 ze 144 stanic měřících 30 a více let. Vyplývá to z informací na webu Českého hydrometeorologického ústavu. Podobně teplo bylo už v minulém týdnu ve čtvrtek.

Optimistické zprávy? Většina obchodníků je prý na EET připravena

Jak jsou na tom podnikatelé před druhou vlnou elektronické evidence tržeb? Podle Finanční správy většina připravena je. Autentizační údaje si dosud vyzvedlo 110.000 podnikatelů z odhadovaných 250.000, ne všichni z maloobchodu a velkoobchodu ale evidenci budou muset podléhat či ji od 1. března vykazovat, sdělila.

Student z Brna vymyslel jedinečný výpočet. Dostal cenu Wernera von Siemense

Už jako středoškolák chodil občas o prázdninách vypomáhat do Ústavu přístrojové techniky Akademie věd. „Hrozně mě to bavilo. Tak jsem u toho pak už zůstal," vzpomíná pětadvacetiletý Tomáš Pikálek. Jeho diplomové práci letos v únoru udělila porota prestižní cenu Wernera von Siemense pro mladé talentované vědce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies