VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Po keltských válečnících v Ústí zůstaly hroby

Ústí nad Labem - Archeologové neprokázali velké násilné střety v nejstarších dobách osídlení na Ústecku. Ani když přicházeli Keltové, nebo později Germáni, případně Slované. Válečnictví ovšem bývalo všudypřítomné a tvořilo, konkrétně zrovna v keltské kultuře, významnou roli.

11.9.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Richard Čermák

Jinak to ani zřejmě nemohlo být, protože od konce první poloviny 1. tisíciletí před Kristem začala velká expanze tohoto etnika do střední Evropy a význam válečnictví tím logicky vzrůstal.

V této době to ale podle historiků ještě nejsou ti Keltové, jak si je představujeme dnes. Jejich kultura nebyla totiž stylově jednotná, jako třeba v dobách Césarových, nebo kolem roku 390 před Kristem, kdy Brennus, vůdce sennonských Galů zničil římské legie na řece Allii, spálil Řím a oblehl Kapitol. „K jejímu dotváření dochází až na nově obsazeném území pod vlivem domácí halštatské tradice," upřesňuje ústecká archeoložka Marta Cvrková v Dějinách města Ústí.

Změny ve vývoji společnosti a její rozvrstvení ve smyslu sociálním i majetkovém ovšem nastaly už před keltskou expanzí. Původní rodová společnost se rozpadla. Vymizelo společné vlastnictví majetku a politickou moc ve společnosti na sebe stále více strhávali náčelníci a jejich válečné družiny. Keltové, kteří od 2. poloviny 4. století před naším letopočtem pronikali na Ústecko, měli přesně takovou organizaci.

Jak vypadalo keltské válečnictví? Římané i Řekové měli Kelty, či Galy, za bojovný národ a jejich způsob boje označovali za divoký. V boji se postavili čelem k nepřátelskému vojsku, načež začali strašlivě křičet a tlouct zbraněmi do štítů. Pak se za šíleného řevu prudce rozeběhli proti sešikovanému nepříteli. Nepřátelští vojáci pak leckdy ztratili odvahu a utekli. Prchající armáda pak snadno útoku podlehla. Pokud se nepřátelské vojsko nezaleklo, Keltové zastavili útok a vrátili se do původního postavení. Tak pokračovali, dokud nepřítel nezaútočil, nebo neztratil nervy a neustoupil.

Keltové ale paradoxně neusilovali o dobývání cizích zemí. Většinou se omezovali jen na loupeživé nájezdy. S výjimkou období, kdy hledali nové domovy. Buď kvůli přelidnění těch původních, nebo kvůli hladu z nedostatku jídla. Z těchto důvodů zřejmě přišli na Ústecko.

Zanechali tu po sobě ploché kostrové hroby. Muži, jako bojovníci, si sebou na „onen svět" odnášeli zbraně. Archeologové je objevili na Střekově i podél Bíliny. Teprve později, po zdomácnění, se zcela odklonili od válečnictví a věnovali se zemědělství. Smísili se s lidmi ze sousedního Saska a vytvořili kulturu Podmokelské skupiny.

Autor: Janni Vorlíček

11.9.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

V Rusku probíhají demonstrace proti korupci.
AKTUALIZUJEME
3 6

V Moskvě tisíce lidí protestují proti korupci. Šéf opozice byl zatčen

Ministryně školství Kateřina Valachová poskytla Deníku rozhovor.
1 9

Ministryně Valachová: Škola musí zveřejnit přijatého žáka s nejhorším výsledkem

AUTOMIX.CZ

Zapomenuté české automobilky: Wikov nabízel luxus, zaujal i první "kapkou"

Tatru a Škodu zná v naší zemi každý. Jsou tu ale i další, méně známé automobilky, mezi které spadá například Wikov. Strojírenský podnik původně vyrábějící zemědělské stroje vdechnul život vozům, kterým se dnes přezdívá „československý Rolls-Royce".

Ministryně Valachová: Škola musí zveřejnit přijatého žáka s nejhorším výsledkem

Střední školy budou muset v rámci jednotných přijímacích zkoušek anonymně zveřejnit skóre přijatého žáka s nejhoršími výsledky testů. V pořadu Partie televize Prima to dnes řekla ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Podle ní to bude ukazatel kvality dané školy pro rodiče a zájemce o studium. Jednotné přijímací zkoušky se letos plošně konají poprvé, a to na maturitní obory středních škol.

Kvůli EET nemají kamberští prodejnu potravin

Závažný problém řeší aktuálně již měsíc obec Kamberk. Obyvatelé této vsi nemají, kde v obci nakoupit základní potraviny. Provozovatelka krámku na konci února skončila. Nechtěla kupovat drahou pokladnu pro EET.

Zvoník Ladislav Leksa: Změna času je proti přírodě

/ROZHOVOR/ V noci na neděli se mění čas ze zimního na letní. Kdo by si myslel, že všechny kostelní hodiny potřebují při změně času ručně seřídit, ten by se mýlil. Hodiny v klášterním kostele sv. Josefa v Obořišti má na starosti místní řemeslník a také zvoník Ladislav Leksa. Už zhruba sedm let na nich přesný čas řídí družice.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies