„Petici ale zašleme i soudcům, kteří rozhodují o tom, že se práce mají zastavit. Aby věděli, o čem rozhodují," řekl Deníku Vladimír Brchel, který v Lovosicích organizuje petiční akci.

Postavil se do čela protestů, které mají upozornit na trápení Lovosičanů. „Žijeme tady a musíme trpět. Proč?" vyslal otázku směrem k lidem a subjektům, které protahují  dostavbu dálnice přes České středohoří.

„Chceme peticí dosáhnout toho, aby veřejnost věděla, co se s dálnicí děje. Lidé stále neví, proč se dostavba dálnice neustále protahuje," uvedl Brchel. Průběh petiční akce vnímá pozitivně.

„Začala minulý pátek a v úterý se pod petici podepsalo zhruba 300 až 400 lidí. Na to, že jsou petiční akce jen na dvou místech ve městě, je to podle mě velmi dobré," konstatoval Brchel, mluvčí občanského sdružení Nové Klapý. „Petice skončí tento pátek."

Podle Brchela příští týden proběhne koordinační schůzka sdružení, která naplánuje další protesty. „Určíme si další kroky. Petici vnímáme jako podporu obyvatel. Těm, co podepsali či ještě podepíší, děkuji. Naší další aktivitou bude blokáda," uvedl.

Sdružení Nové Klapý má zastánce  i na lovosické radnici. Archy lze podepisovat třeba v městském informačním centru. „Ta situace v Lovosicích je skutečně neúnosná," reagovala na petici starostka Lenka Lízlová.

Iniciativu kladně vnímá i Ústecký kraj, který v srpnu také začal organizovat vlastní petici.   Dokonce hejtmanka Jana Vaňhová zaslala dopis Lubomíru Studničkovi, jehož ekologická organizace Společnost ochránců životního prostředí dostavbu dálnice de facto blokuje podáváním žalob ke krajskému soudu.
Vaňhová po Studničkovi chce, aby jeho sdružení ukončilo veškeré kroky, kterými by se podle hejtmanky nyní již neodůvodněně a neobhajitelně mohlo snažit blokovat dostavbu dálnice D8. „I přesto podalo sdružení na nově vydané rozhodnutí krajského úřadu žalobu," uvedla.

Kraj ve svém prohlášení uvedl, že nedokončená dálnice je jednou z příčin nižšího zájmu zahraničních investorů o Ústecký kraj. „Vedle toho již dříve kraj odborným měřením prokázal, že občané žijící na objízdných trasách jsou vystaveni zvýšeným zdravotním rizikům včetně rakoviny. K tomu je potřeba přičíst celospolečenské ztráty, které se podle studie ČVUT ročně pohybují okolo 700 milionů Kč," konstatoval kraj.