VYBERTE SI REGION

PODÍVEJTE SE: Výtah na Pastýřskou stěnu 
je v troskách. Nejezdí desítky let

Děčín – Plíseň na zábradlí, rezavé kabely, rozpadlá klec od výtahu, všude tma. Výtah na Pastýřskou stěnu v Děčíně, který měl být kdysi chloubou a lákadlem na turisty, již desítky let chátrá.

23.7.2016
SDÍLEJ:

Zničený výtah ve skále v Děčíně na Pastýřskou stěnu. Foto: Deník/Karel Pech

Výtah, který vozil turisty na vyhlídku na Pastýřské stěně a do zoologické zahrady, byl v provozu jen několik let. Přesto se za tak krátkou dobu stal jednou z děčínských legend. A pomníkem minulé doby, kdy i v Děčíně vznikaly mnohdy megalomanské stavby, jako byl například podchod pod ulici na dnešním Masarykově náměstí.

„Kolem stavby výtahu byla tenkrát velká diskuze, zda ho vůbec dělat, či ne. Dostali jsme dobrou partu, která ho dokázala postavit," vzpomíná tehdejší místostarosta Děčína Stanislav Pazderka. Na stavbu tehdy podle svých slov dohlížel, dnes patří mezi pamětníky.

Výtah vyvezl první cestující na Pastýřskou stěnu na začátku roku 1983 a hned od počátku byl svěřen do správy děčínského dopravního podniku. Ten jej provozoval dalších jedenáct let.

Tehdejší vedení děčínského městského národního výboru si slibovalo, že výtahem budou denně jezdit stovky lidí, nakonec to bylo sotva pár desítek. Výtah tak prodělával.

Zničený výtah ve skále v Děčíně na Pastýřskou stěnu. Jedním z důvodů, proč výtah příliš návštěvníky nelákal, byl fakt, že velkou část převýšení museli stejně zvládnout pěšky. Jen k nástupní stanici vede 130 schodů, další dvě patra bylo nutné vystoupat po opuštění výtahu. Pro srovnání 
– třicet metrů vysoká rozhledna na Sněžníku nedaleko Děčína má 173 schody.

V dolní části výtahu totiž bylo nutné nejprve vystoupat nad železniční tunel vedoucí Pastýřskou stěnou a následně dlouhou chodbou dojít v ostrém stoupání k nástupu do výtahu. Pro starší lidi představoval takový výšlap pořádnou dřinu.

Z více než sto metrů převýšení tak turisté výtahem urazili jen něco málo přes šedesát metrů. Ty výtah překonal za přibližně 40 vteřin.

Výtah měl vlastní obsluhu, lidé se s ním sami svézt nemohli. A protože jej provozoval dopravní podnik, platilo se v něm stejnými jízdenkami jako v autobusech. Dokonce zde byl 
i stejný děrovač.

„Tehdejší Transporta Chrudim byla jediným výrobcem výtahů v Československu. Na Pastýřské stěně byl ale použit výtah, který se ani trochu nehodí do vlhkého a studeného prostředí," říká děčínský historik Petr Joza.

Říká se, že byl na Pastýřské stěně použit výtah, které se běžně dávaly do věžáků. To se také podepsalo na životnosti výtahu i na jeho poruchách.

Jedním z důvodů, proč nebylo možné použít odpovídající výtah s dostatečnou délkou šachty, mohl být nedostatek devizových prostředků, který tehdejší Československo trápil.

VÝTAH CHÁTRÁ

Po více než dvou desítkách let, kdy je výtah mimo provoz, jeho vybavení zchátralo. Z výtahové klece zbyla jen hromada třísek a změť drátů, orezlá je také nosná konstrukce výtahu.

„K tomu by zřejmě došlo tak jako tak. Na stavbu výtahu totiž nebyla použita kvalitní, legovaná ocel," vysvětluje Petr Joza.

Před vstupem do chodby dodnes zůstala ručně malovaná cedule s cenami jízdného. To bylo naposledy osm korun.
Na ceduli jsou doposud také patrné pokyny pro cestující, kteří si mají koupit jízdenku v pokladně, případně u obsluhy výtahu. A mají si ji také uschovat pro pozdější případnou kontrolu. Pokud by se někdo svezl bez platné jízdenky, mohl očekávat pokutu ve výši 100 Kčs.

Zničený výtah ve skále v Děčíně na Pastýřskou stěnu. Mnohem patrnější je ale devastace přímo z Labského nábřeží, z kterého se do výtahu nastupovalo. Zůstala zde totiž konstrukce z oceli a skla, po které se stoupalo ke schodišti vytesaném do skály. Dnes je toto místo mnohem více vyhledávané turisty než v minulosti. Začíná zde totiž via ferrata, kterou každoročně navštíví desítky tisíc horolezců.

„Není nám lhostejné, jak okolí nástupní stanice vypadá. Obzvláště, když se jedná o turisticky atraktivní lokalitu," říká děčínská primátorka Marie Blažková.

Jednou z možných zvažovaných variant, jak s nevzhledným vstupem naložit, byla jeho demolice. Ale i ta by vyšla na příliš mnoho peněz.

„Bohužel se jedná o poměrně finančně náročnou záležitost," dodává primátorka.

Myšlenka dopravit snadno a rychle lidi na vysokou skálu uprostřed města ale nezapadla. Po krachu výtahu se objevil nápad, že by na Pastýřskou stěnu mohla vést lanovka. A to buď ze zámku, nebo z nábřeží pod děčínským zámkem.

Zatím naposledy myšlenku na vybudování lanovky představil loni v létě Pavel Sukdol, který nechal na svoje náklady připravit několik možných variant vedení lanovky, spustil webové stránky představující projekt lanovky a také uspořádal na toto téma besedu.

Magistrát se k nápadu ale staví spíše vlažně, především kvůli finanční nákladnosti,
a má i řadu odpůrců z řad veřejnosti. Vybudování lanovky by totiž se vším všudy mohlo vyjít i na sto milionů korun, přičemž návratnost je nejistá. Například v Ústí nad Labem dotují lanovku z nákupního centra Fórum na Větruši z městského rozpočtu dvěma a půl miliony každý rok.

Podle Sukdola by si ale lanovka na sebe vydělala. Oproti Ústí by totiž bylo možné lépe nastavit cenu jízdného.

VÍCE JSME O LANOVCE PSALI ZDE…

Autor: Alexandr Vanžura, Luděk Stínil

Místo události:
23.7.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Veslařský svět v černém. V Mařaticích pohřbili nadějného veslaře Michala Plocka

Uherské Hradiště – S juniorským mistrem Evropy i mistrem světa dvaadvacetiletým Michalem Plockem se přišly v pondělí 5. prosince rozloučil na jeho poslední cestě zhruba dvě stovky známých, přátel a rodinných příslušníků do obřadní síně hřbitovu v Uherském Hradišti, Mařaticích. Talentovaný veslař a nástupce Ondřeje Synka byl 28. listopadu nalezen mrtvý v loděnici pražské Dukly, za níž vesloval.

Vědci zkoumají léčbu nočních můr a běsů i pomocí vůní

Klecany (u Prahy) - Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) v Klecanech u Prahy zkoumají léčbu nočních můr a běsů i pomocí vůní. Pracoviště je unikátní spektrem nabídky metod řešení poruch spánku, a to nejen v rámci ČR. Řada problémů se léčí nejen podáváním léků, ale zásadní jsou i psychoterapeutické postupy, říká vedoucí oddělení spánkové medicíny Jitka Bušková.

Technik z letounu s fotbalisty: Pád jsme nečekali, nikdo nekřičel

La Paz - Bolivijská vláda začala vyšetřovat podezření na nepravosti při udělení licence místní letecké společnosti LaMia, jejíž letoun minulý týden havaroval v Kolumbii s brazilskými fotbalisty. Příčinou neštěstí, při němž zemřelo 71 lidí, byl zřejmě nedostatek paliva. Informaci, že letadlo mělo udělat mezipřistání na dotankování, potvrdil dnes brazilské televizi Globo i přeživší technik Erwin Tumiri.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies