VYBERTE SI REGION

Povodně sužují Ústí po staletí

Ústí nad Labem – Katastrofální povodně z minulého týdne lidé velmi často srovnávají s tou z roku 2002. Smutný rekord historicky největší povodně ovšem v Ústí drží velká voda z konce března 1845.

12.6.2013
SDÍLEJ:

Povodeň v roce 1890, centrum města.Foto: Muzeum města Ústí nad Labem


Tehdy stačily necelé tři deštivé dny, aby hladina řeky Labe vystoupila 30. března 1845 na nejvyšší známý stav 1 235 cm s průtokem asi 5 600 m3 za vteřinu. V Ústí voda dosahovala až ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie a zatopila sklep domu na rohu Bílinské ulice, kde je dnes farní úřad.

Voda sahala až k domům v Klášterní ulici, kde je dnes budova České národní banky. Směrem k Trmicím a Předlicím se vytvořilo velké jezero. V místech, kde je dnes stará vrátnice ústecké Spolchemie stála kaplička, tehdy až po střechu zatopena.

O jejím rozsahu se můžeme dočíst v pamětech jednoho z občanů Ústí Carla Georga Wolfruma, jenž se stal jejím svědkem. Zmizela tehdy i řada labských ostrovů, včetně vzrostlých stromů. U Neštěmic povodeň dokonce odnesla veškerou půdu z přilehlého ostrova a odhalila tak velké pravěké pohřebiště. To však místní zoufalí obyvatelé, hledající něco, co by jim pomohlo uhradit strašné škody, zničili.

„Dvacáté století bylo mimořádně suché, trvalo to zhruba šedesát let," zhodnotil to ústecký historik Václav Houfek. „Povodně zasahovaly do života ve městě a klidně přišly i dvakrát do roka. Teď nás to opět čeká."

Katastrofální povodně přišly krátce po sobě i v letech 1862, 1867, 1876 a 1890, ale také třeba v roce 1920, nebo 1939 v Trmicích.
„I při nich voda zaplavila nábřeží, ale též ulice Malá Hradební, Lipová, Hrnčířská a větší část předměstí Ostrov pod Větruší," píše o tom František Cvrk v Dějinách města Ústí nad Labem.

Přístup do města byl možný pouze od Teplic, či Bukova a to pouze loďkami. Většina velkých povodní vznikla v zimních měsících. Při oblevách popraskal led na řece, mnohdy se nakupily ledové kry a prudce se zvýšila hladina. „Jedinou výjimku tvořila povodeň v roce 1890, která vznikla jako následek lijáků v červenci," dodává Cvrk.

Autor: Janni Vorlíček

12.6.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Čeští vědci přišli na to, proč někteří lidé marodí častěji

Brno – Proč jsou někteří lidé náchylnější k infekcím a alergiím? Na tuto otázku možná našli odpověď vědci z Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. 

Pes vběhl na cizí pozemek, majitel mu ustřelil přirození. Teď jej soudí

Klatovsko – Nelehký úkol stojí před klatovským okresním soudem. Musí rozhodnout, zda je Zdeněk Skalický (53 let) nebezpečný pistolník, který ustřelil samonabíjecí pistolí psu přirození jen proto, že vběhl na jeho pozemek, nebo šlo jen o nešťastnou náhodu, když se chovatel snažil bránit své ovce před útočícím predátorem.

Hra s ohněm skončila. Rakousko to zvládlo

Berlín – Němečtí komentátoři vesměs pozitivně hodnotí výsledek rakouských voleb, kdy v nedělních volbách vyhrál kandidát Zelených Alexander Van der Bellen nad Norbertem Hoferem ze Svobodné strany Rakouska (FPÖ).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies