VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pro originální pancéřové dveře k řopíku jsme museli až do Ostravy

Valtířov /ROZHOVOR/ - Udržovat řopík, tedy lehké opevnění vz. 37 dá práci. Své o tom ví majitel jednoho z řopíků, Jan Málek. Vše si dělá sám, bez sponzorů, jen s rodinou.

6.8.2016
SDÍLEJ:

Řopík ve Valtířově.Foto: Jan Málek

Jak jak jste bunkr získali?
Bunkr jsme s manželkou získali od ministerstva obrany, když se zbavovalo nepotřebného majetku. Díky tomu, že je opevnění na našem pozemku, tak to bylo bezplatně. Zatím se tomu věnuji jen rok, teprve od loňského léta, když jsme se synem začali s venkovním maskováním. Čeká mě tedy ještě hodně práce.

Jak reagovalo na renovaci pevnůstky okolí?
Po prvním tahu štětcem jsme začali pozorovat zvýšený zájem o bunkr. Leží na cyklostezce, tak si ho kolemjdoucí začali fotografovat a vyptávat se. Tak vznikl nápad „něco" s ním udělat. Začal jsem objíždět různé bleší trhy, projíždět aukce, inzertní servery, různé spolky. Vůbec mne nenapadlo, jak to bude náročné, nebo jak vůbec něco sehnat. Některé díly jsem musel za pomoci kamarádů nechat dodělat, jako části periskopu, uchycení lafety a další. Jelikož ale bunkr směřuji spíše na reaktivaci v padesátých letech, tak se občas nějaká zbraň a vybavení dají občas sehnat. I tak jsem musel třeba až do Ostravy pro pancéřové dveře. Ostatní věci se dali sehnat na severu Čech.

Kolik ta „legrace" vůbec stojí?
Bunkr stále vyžaduje nějaká ta vylepšení, ale zvláštní údržbu ani ne. Ročně to ale stejně stojí hodně času i peněz, pohybuji se v částkách desítek tisíc. Zatím se nenašel žádný sponzor, kromě rodiny. Prozatím je to spíš v rodiném kruhu a pár přátel, jenž občas vypomohou. Určitě se může kdokoliv připojit a pomoci třeba při otevíracím dnu, kontakt je na webových stránkách.

Jaký je za bunkrem příběh?
Tento bunkr vz. 37 nese označení Typ A-200, s velkou inundakční šachtou proti velké vodě. Spadl pod II. armádní sbor. Postavila ho stavební firma pod vedením kpt. pěch. Emila Kolenera, architekti Václav Šulc a Josef Jiroušek z Mnichova Hradiště. Měl za úkol především vytvořit neprostupnou linii, krýt sousední opevnění i silnici z Ústí na Děčín a část Labe. Bohužel žádný příběh nejspíš nezažil, jelikož bunkry na Ústecku se z větší části nedočkali ani konečného vybavaní a ani bojového využití. Příběhy vypráví jen tchán Milan, který v bunkru prožil v mládí různá dobrodružství s kamarády.

Co vás motivuje „táhnout tu káru dál"?
Motivuje mě hlavně zájem lidí, kteří se přijedou podívat a s úžasem vstřebávají zdejší atmosféru. Je dobré si připomínat, co naši předkové vytvořili a jaké to tehdy bylo.

Kdy máte návštěvní dny?
Navštěvní dny máme od března a vždy dorazí několik desítek lidí. Nebližší bude tuto sobotu dopoledne od půl deváté do dvanácti. V září se jinak zapojuji i do dnů evropského dědictví, to mívám otevřeno déle, než obvykle. V září taktéž začíná první večerní prohlídka a sice při příležitosti akce „Světla nad bunkry", spojené se aktivitou na sociální síti.

Jací lidé k vám vlastně přicházejí?
Mimo jiné jsem tu měl na návštěvě i čtyřicet prvňáčků ze základní školy Velké Březno. Zašla sem i třiaosmdesátiletá paní Hermína, která válku jako malá zažila, nebo například cyklisty z Bulharska, kterým bunkr moc líbil. Často je i jako dobrý tip na výlet využít muzeální železnici, která jezdí do Zubrnic a staví ve Valtířově. Ze zastávky je to k nám 340 metrů.

Co plány do budoucna?
Velké, ale vše záleží na financích. Rád bych se dostal ještě k nějakým dobovým zbraním, uniformám a podobně. S manželkou plánujeme na příští rok otevřít občersvení se zmrzlinou. Mezi další aktivity k bunkru patří třeba střelba ze vzuchovky na terč, která je kupodivu oblíbená nejvíce u maminek.

Autor: Janni Vorlíček

6.8.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Komerční banka

Přechod k jiné bance bude od března snazší

Z kalifornské Vandenbergovy základny odstartovala k letu na oběžnou dráhu raketa Falcon 9 americké společnosti SpaceX.
3 11

SpaceX poletí na Měsíc. Dopraví tam dva pasažéry

Nemocnice se propadají do dluhů. Bez injekcí z krajů by neměly na provoz

/INFOGRAFIKA/ Nemocnice jsou na tom stále hůř, přestože účty pojišťoven bobtnají – jen za poslední dva roky se jejich přebytky navýšily o 11,5 miliardy korun. Kde je problém? Experti tvrdí, že je české zdravotnictví špatně nastaveno.

Obejít EET? Každá sedmá provozovna na Královéhradecku porušila zákon

Neodeslání údajů či nevystavení účtenky. To byly nejčastější prohřešky podnikatelů u elektronické evidence tržeb (EET), na které přišli kontroloři z Finančního úřadu. Ti od prosince do poloviny února udělali 220 kontrol a zjistili 30 pochybení.

Kdo neumí, ten učí? Může to být ale naopak

Ministerstvo školství chce, aby všude před tabulí stáli kvalitní lidé, kteří rozumějí svému oboru a zároveň mají požadované pedagogické vzdělání. Ne vždy se to potkává s realitou. Kvalifikovaných učitelů matematiky, fyziky a chemie je kupříkladu velký nedostatek. Nejde o planý poplach, neboť zatímco před revolucí třeba obor učitelství fyziky na Matematicko-fyzikální fakultě UK absolvovalo na 150 lidí ročně, v posledních letech je to necelá desítka.

Dva měsíce nemoci už vás nezničí. Nemocenská by se měla zvýšit

Dlouhodobě nemocným by v příštím roce mohla stoupnout nemocenská. Zatímco nyní dostávají od 15. dne nemoci dávky ve výši 60 procent vyměřovacího základu bez ohledu na délku choroby, vláda včera navrhla, aby dávky od druhého a poté i od třetího měsíce dlouhodobé nemoci vzrostly. Po měsíci stonání by tak zaměstnanci měli nově dostávat 66 procent vyměřovacího základu, od dvou měsíců dokonce 72 procent.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies