VYBERTE SI REGION

Revoluce v okrese Louny se rozjížděla jen velmi pomalu

Okres Louny - První záchvěv přišel až 19. 11., v neděli večer herci z Prahy v Žatci nevystoupili. Zrušili představení, vyhlásili stávku a chtěli diskutovat s lidmi. Šéf divadla měl ale strach a za této situace do budovy nikoho nepustil.

17.11.2014
SDÍLEJ:

Setkání demonstrujících v Žatci se konala u morového sloupu.Foto: archiv Antonína Svobody

Devatenáctý listopad připadl před pětadvaceti lety na neděli. Lidé v Žatci měli za sebou obvyklý víkend - zahrádky, procházku, televizi, něco dobrého k obědu. Večer se někteří chtěli jít pobavit do divadla na Karneval s operetou v podání herců z pražského Karlína. Představení se ale nekonalo. Herci stávkovali kvůli pátečnímu policejnímu masakru na Národní třídě a místo hraní a zpívání chtěli diskutovat s návštěvníky divadla o politické situaci.

Zhruba tímto momentem začala „sametová revoluce" v okrese Louny - tohle byl její první praktický projev. První známka toho, že se v Praze a v zemi začíná skutečně „něco dít".

Žádná diskuze v Žatci se ovšem nekonala. Tehdejší vedoucí divadla totiž zjistil, co se chystá, dostal strach a odmítl pustit diváky dovnitř. Dlouhá léta socialistického režimu byla v krvi vedoucích pracovníků hluboce zakořeněna a jakékoli nové myšlenky nedokázali v tehdejší složité době zprvu vůbec pochopit. „Měl jsem strach," otevřeně později přiznal městskému kronikáři.

Čtěte také: Přijďte si zavzpomínat. Možnost je v Lounech i Žatci

Vzpomínka na 17. listopad 1989 na Mírovém náměstí v LounechZatímco Praha byla třetí den na nohou a Občanské fórum už pracovalo, na venkov pronikaly změny mnohem pomaleji. Také v Lounech byl nedělní večer trošku rušnější. Zhruba kolem osmé hodiny, údajně po televizních novinách, se na Mírovém náměstí v reakci na zprávy o událostech v Praze, byť stále zkreslené socialistickou cenzurou, sešla hrstka lidí, zhruba deset až patnáct. Zapálili svíčky, u sochy položili květiny a tiše vzdávali hold pomláceným pražským studentům.

„Během pár minut bylo ale na místě auto s příslušníky StB a pokus o manifestaci rychle skončil," popsal další vývoj později lounský kronikář Jiří Beran.

Regionu se probouzel jen velmi pomalu

Okres Louny, známý tehdy příkladnou věrností ideálům strany, početnými komunistickými kádry zdravého jádra a novým kokosovým palácem na Rynečku, se dlouho nemohl probudit. Národní výbory ještě čtrnáct dní po 17. listopadu přijímaly rezoluce na podporu politiky ÚV KSČ, ředitelé podniků zakazovali svým lidem stávkovat, okresní týdeník Hlas změnil ladění svého obsahu až v půli prosince. Obyčejní lidé, léta navyklí strachu, kázni a mlčení, se v prvním týdnu báli vyslovit svůj názor, natož se třeba jen přiblížit k jakékoli demonstraci.

„Bylo to zajímavé. Šel jsem si třeba něco koupit a bylo mi divné, proč jsou všechny obchody kolem náměstí tak nacpané lidmi. Přitom jen tak postávali, nikdo nic nekupoval. Až pak mi to došlo - čekali, co se vlastně bude dít na náměstí, ale nechtěli stát přímo tam. Báli se, aby nebyli označeni za iniciátory demonstrace," vzpomínal Jan Kerner, zakládající člen Občanského fóra v Lounech, pro náš Deník už v roce 1999 při desátém výročí sametové revoluce.

První větší manifestace za účasti už početnější skupiny nespokojených lidí se na Lounsku sešla v Žatci, na tehdejším náměstí VŘSR, ve středu 22. listopadu. „Pražští vysokoškoláci informovali veřejnost o masakru na Národní, během dne chodili také za studenty a dělníky i do škol a podniků, naráželi však stále na potíže," napsal později městský kronikář Jiří Vacke. Podle něj se právě tento den začalo v Žatci vytvářet místní Občanské fórum.

Obrovský kus práce udělali studenti

Razítko lounského Občanského fóra

„Vysokoškoláci přišli i k nám do školy, mezi nimi byli i naši absolventi, ale bylo to velmi složité; nikdo pořád nevěděl, co se vlastně děje, pedagogický sbor byl rozpolcen, mnozí si těžko zvykali na nové myšlenky," vzpomínal Bohuslav Kuneš, v listopadu 1989 učitel tehdejší Střední ekonomické školy Žatec, pozdější Obchodní akademie. „Studenti každopádně udělali obrovský kus práce tím, že zprostředkovali informační spojení Prahy s venkovem a revoluce díky tomu mohla pokračovat," dodal muž, který později několik let vedl město jako starosta.

Louny měly mírné zpoždění, první velké shromáždění asi dvou stovek lidí se na náměstí podle pramenů sešlo až ve čtvrtek 23. listopadu. I tato první demonstrace, konaná už v předvečer pádu Jakešova politbyra, byla v Lounech velmi opatrná. „Většina občanů jen přihlížela zpovzdálí, přítomno bylo mnoho příslušníků VB i StB, kteří ale nezasahovali," napsal kronikář Jiří Beran.

Okresní komunisté a jejich funkcionáři změny vůbec nechápali, starý pořádek i slovník se snažili udržet. V jejich usneseních se to hemží termíny jako aktivizace protisocialistických sil, živly, vyvolávající neklid ve společnosti, štvavé zahraniční vysílačky, konfrontace, destabilizace, chceme klid na práci atd. Probuzení trvalo velmi dlouho. Například plenární zasedání Městského národního výboru v Žatci nemělo ještě 14. prosince 1989, čtyři dny po odstoupení prezidenta Husáka, nic naléhavějšího na práci, než ve svém usnesení hodnotit výsledky socialistické soutěže za rok 1989 a připravit její kritéria pro rok 1990, dokládají dokumenty v muzeu.

Speciál Deníku: Sametová revoluce v okrese Louny

Ke změně v myšlení lounských i žateckých lidí došlo o víkendu před generální stávkou, stanovenou na pondělí 27. 11. 1989. Určitě na to měly vliv obrovské sobotní a nedělní manifestace na pražské Letné i fakt, že televizní zpravodajská redakce se v závěru předchozího týdne už dokázala zbavit cenzorských zásahů do vysílání a její příspěvky hned otočily o 180 stupňů. „V Lounech nastal zlom. V neděli došlo k první nikoli živelné, ale už promyšlené a řízené manifestaci - byla oficiální a moderovaná a ve středisku Luna byla týž den založena pracovní skupina nově vzniklého městského Občanského fóra," popsal události kronikář. Podle něj bylo na ustavující schůzi lounského OF přítomno 27 lidí.

Pondělní generální stávku přišlo na Mírové náměstí podpořit 1500 občanů; hned ten den se do OF přihlásilo svými podpisy dalších 244 lidí. Za další dva dny, 29. 11., už jich bylo 1567. Lounští lidé se najednou velmi rychle zbavili strachu.

Také v Žatci bylo při generální stávce plné náměstí. Jeho název se pak v příštích měsících změnil na náměstí Svobody. Což může být vcelku pěkná a symbolická tečka, dokládající příchod nové doby a vítězství nových myšlenek i v našem regionu.

Autor: Libor Želinský

17.11.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Na soudní jednání ohledně sporu o nošení šátku dorazili i odpůrci islámu.
17 19

Vykázání veřejnosti i zpěv hymny: v Praze pokračuje soud proti hidžábu

Ukrajinská politička Nadija Savčenková vystoupila 12. ledna v Praze na tiskové konferenci.
11

Savčenková navrhla "vyměnit" Krym za Donbas

Prezident Zeman se pozastavil nad rozsudkem v kauze Ratha

Praha - Prezident Miloš Zeman se pozastavil nad rozsudkem v korupční kauze bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha. Když se u někoho najdou miliony korun v krabici od vína, diskuse o vině považuje za nepatřičné. Řekl to ve středu novým soudcům, které jmenoval na Pražském hradě.

Smrt Roma v žatecké pizzerii: Rodina podala stížnost na vyšetřování

Žatec, Louny - Pozůstalí jsou přesvědčeni, že policie nešetří případ dost důkladně. Prý kvůli drogám.

Miliardy za bahno. Opravdu lidem pomáhá?

Ani pití, ani lék. Do jaké škatulky patří lázeňské prameny, doposud nikdo v Česku nerozlouskl. Neví se ani, jestli a jak fungují. Pojišťovny přitom posílají na léčbu minerální vodou a rašelinou miliardy. Což se jim nelíbí. „Nejradši bychom výdaje na lázeňství škrtli," přiznal šéf Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. To by se ale mohlo brzy změnit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies