VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Revoluce v okrese Louny se rozjížděla jen velmi pomalu

Okres Louny - První záchvěv přišel až 19. 11., v neděli večer herci z Prahy v Žatci nevystoupili. Zrušili představení, vyhlásili stávku a chtěli diskutovat s lidmi. Šéf divadla měl ale strach a za této situace do budovy nikoho nepustil.

17.11.2014
SDÍLEJ:

Setkání demonstrujících v Žatci se konala u morového sloupu.Foto: archiv Antonína Svobody

Devatenáctý listopad připadl před pětadvaceti lety na neděli. Lidé v Žatci měli za sebou obvyklý víkend - zahrádky, procházku, televizi, něco dobrého k obědu. Večer se někteří chtěli jít pobavit do divadla na Karneval s operetou v podání herců z pražského Karlína. Představení se ale nekonalo. Herci stávkovali kvůli pátečnímu policejnímu masakru na Národní třídě a místo hraní a zpívání chtěli diskutovat s návštěvníky divadla o politické situaci.

Zhruba tímto momentem začala „sametová revoluce" v okrese Louny - tohle byl její první praktický projev. První známka toho, že se v Praze a v zemi začíná skutečně „něco dít".

Žádná diskuze v Žatci se ovšem nekonala. Tehdejší vedoucí divadla totiž zjistil, co se chystá, dostal strach a odmítl pustit diváky dovnitř. Dlouhá léta socialistického režimu byla v krvi vedoucích pracovníků hluboce zakořeněna a jakékoli nové myšlenky nedokázali v tehdejší složité době zprvu vůbec pochopit. „Měl jsem strach," otevřeně později přiznal městskému kronikáři.

Čtěte také: Přijďte si zavzpomínat. Možnost je v Lounech i Žatci

Vzpomínka na 17. listopad 1989 na Mírovém náměstí v LounechZatímco Praha byla třetí den na nohou a Občanské fórum už pracovalo, na venkov pronikaly změny mnohem pomaleji. Také v Lounech byl nedělní večer trošku rušnější. Zhruba kolem osmé hodiny, údajně po televizních novinách, se na Mírovém náměstí v reakci na zprávy o událostech v Praze, byť stále zkreslené socialistickou cenzurou, sešla hrstka lidí, zhruba deset až patnáct. Zapálili svíčky, u sochy položili květiny a tiše vzdávali hold pomláceným pražským studentům.

„Během pár minut bylo ale na místě auto s příslušníky StB a pokus o manifestaci rychle skončil," popsal další vývoj později lounský kronikář Jiří Beran.

Regionu se probouzel jen velmi pomalu

Okres Louny, známý tehdy příkladnou věrností ideálům strany, početnými komunistickými kádry zdravého jádra a novým kokosovým palácem na Rynečku, se dlouho nemohl probudit. Národní výbory ještě čtrnáct dní po 17. listopadu přijímaly rezoluce na podporu politiky ÚV KSČ, ředitelé podniků zakazovali svým lidem stávkovat, okresní týdeník Hlas změnil ladění svého obsahu až v půli prosince. Obyčejní lidé, léta navyklí strachu, kázni a mlčení, se v prvním týdnu báli vyslovit svůj názor, natož se třeba jen přiblížit k jakékoli demonstraci.

„Bylo to zajímavé. Šel jsem si třeba něco koupit a bylo mi divné, proč jsou všechny obchody kolem náměstí tak nacpané lidmi. Přitom jen tak postávali, nikdo nic nekupoval. Až pak mi to došlo - čekali, co se vlastně bude dít na náměstí, ale nechtěli stát přímo tam. Báli se, aby nebyli označeni za iniciátory demonstrace," vzpomínal Jan Kerner, zakládající člen Občanského fóra v Lounech, pro náš Deník už v roce 1999 při desátém výročí sametové revoluce.

První větší manifestace za účasti už početnější skupiny nespokojených lidí se na Lounsku sešla v Žatci, na tehdejším náměstí VŘSR, ve středu 22. listopadu. „Pražští vysokoškoláci informovali veřejnost o masakru na Národní, během dne chodili také za studenty a dělníky i do škol a podniků, naráželi však stále na potíže," napsal později městský kronikář Jiří Vacke. Podle něj se právě tento den začalo v Žatci vytvářet místní Občanské fórum.

Obrovský kus práce udělali studenti

Razítko lounského Občanského fóra

„Vysokoškoláci přišli i k nám do školy, mezi nimi byli i naši absolventi, ale bylo to velmi složité; nikdo pořád nevěděl, co se vlastně děje, pedagogický sbor byl rozpolcen, mnozí si těžko zvykali na nové myšlenky," vzpomínal Bohuslav Kuneš, v listopadu 1989 učitel tehdejší Střední ekonomické školy Žatec, pozdější Obchodní akademie. „Studenti každopádně udělali obrovský kus práce tím, že zprostředkovali informační spojení Prahy s venkovem a revoluce díky tomu mohla pokračovat," dodal muž, který později několik let vedl město jako starosta.

Louny měly mírné zpoždění, první velké shromáždění asi dvou stovek lidí se na náměstí podle pramenů sešlo až ve čtvrtek 23. listopadu. I tato první demonstrace, konaná už v předvečer pádu Jakešova politbyra, byla v Lounech velmi opatrná. „Většina občanů jen přihlížela zpovzdálí, přítomno bylo mnoho příslušníků VB i StB, kteří ale nezasahovali," napsal kronikář Jiří Beran.

Okresní komunisté a jejich funkcionáři změny vůbec nechápali, starý pořádek i slovník se snažili udržet. V jejich usneseních se to hemží termíny jako aktivizace protisocialistických sil, živly, vyvolávající neklid ve společnosti, štvavé zahraniční vysílačky, konfrontace, destabilizace, chceme klid na práci atd. Probuzení trvalo velmi dlouho. Například plenární zasedání Městského národního výboru v Žatci nemělo ještě 14. prosince 1989, čtyři dny po odstoupení prezidenta Husáka, nic naléhavějšího na práci, než ve svém usnesení hodnotit výsledky socialistické soutěže za rok 1989 a připravit její kritéria pro rok 1990, dokládají dokumenty v muzeu.

Speciál Deníku: Sametová revoluce v okrese Louny

Ke změně v myšlení lounských i žateckých lidí došlo o víkendu před generální stávkou, stanovenou na pondělí 27. 11. 1989. Určitě na to měly vliv obrovské sobotní a nedělní manifestace na pražské Letné i fakt, že televizní zpravodajská redakce se v závěru předchozího týdne už dokázala zbavit cenzorských zásahů do vysílání a její příspěvky hned otočily o 180 stupňů. „V Lounech nastal zlom. V neděli došlo k první nikoli živelné, ale už promyšlené a řízené manifestaci - byla oficiální a moderovaná a ve středisku Luna byla týž den založena pracovní skupina nově vzniklého městského Občanského fóra," popsal události kronikář. Podle něj bylo na ustavující schůzi lounského OF přítomno 27 lidí.

Pondělní generální stávku přišlo na Mírové náměstí podpořit 1500 občanů; hned ten den se do OF přihlásilo svými podpisy dalších 244 lidí. Za další dva dny, 29. 11., už jich bylo 1567. Lounští lidé se najednou velmi rychle zbavili strachu.

Také v Žatci bylo při generální stávce plné náměstí. Jeho název se pak v příštích měsících změnil na náměstí Svobody. Což může být vcelku pěkná a symbolická tečka, dokládající příchod nové doby a vítězství nových myšlenek i v našem regionu.

Autor: Libor Želinský

17.11.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

EET ilustrační foto
5

Zmatení řezníci či pekaři. Nevědí, zda mají povinně dávat účtenky

Ilustrační foto.
6

Policie v Porsche. Muži zákona jezdí zabavenými auty

Práva občanů, přístup na trh. Strany se shodly na českých prioritách pro brexit

Zachování práv českých občanů, ekonomických vazeb a spojenectví v bezpečnostní a vojenské oblasti jsou nejdůležitějšími zásadami Česka pro jednání o vystoupení Velké Británie z EU. Na dnešní schůzce, kterou svolal předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD), se na tom shodli zástupci všech parlamentních stran. Podle premiéra jde o vzácnou shodu české politické scény. Schůzky zástupců stran by měly pokračovat i do budoucna.

DOTYK.CZ

Evropa, daňový ráj to na pohled

Španělsko a další země EU by podle MMF hospodařily s přebytkem. Kdyby část jejich daní nemizela za hranicemi.

Policie obvinila hejtmana Půtu z korupce. Nic jsem neudělal, říká politik

Po téměř třech letech ukončili kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu vyšetřování údajné korupce kolem libereckého hejtmana Martina Půty (STAN). Spis předali státnímu zástupci s návrhem obžalovat Půtu a dalších 12 lidí a také čtyři firmy. Hejtmana viní z přijetí úplatku a zneužití pravomoci úřední osoby, za což mu hrozí pět až deset let vězení, uvedlo dnes Právo.

Školy zakazují žákům mobily, hrozí i dvojka z chování

O tom, zda vůbec mobilní telefony patří dětem do ruky a od kolika let, se zabýval průzkum Deníku v minulém roce. Z něj vyšlo najevo, že rodiče většinou pořizují dítěti mobilní telefon v momentě, kdy začne chodit do školy bez jejich doprovodu. Naskýtá se však otázka, zda mobil patří do školy a jakým způsobem omezit jeho používání při vyučovacích hodinách.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies