VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Studenti maturovali z pohřebnictví

Litoměřice - Úbytek žáků na středních školách zejména s odborným zaměřením ještě několik let potrvá.

19.9.2014
SDÍLEJ:

Maturita - ilustrační fotoFoto: DENÍK/David Chládek

Ty se budou muset s tímto nedostatkem vyrovnat a možná se i přeorientovat, aby splnily jak nařízení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, tak požadavky dalších rezortů a nepřipravovaly absolventy s vysvědčením pro obor, ve kterém nenaleznou uplatnění, nebo dokonce o něj v průběhu studia ztratí zájem.

Nemělo by se stávat, že na Litoměřicku vyučují jeden nebo i několik stejných oborů využitelných ve službách tři i více středních škol. Přitom jsou profese, u kterých se během let zapomnělo na vzdělávání. Příkladem může být pohřebnictví. Jsou obce, které nemají správce hřbitova nebo dokonce hrobníka, a města, kde pohřební ústavy mají vedoucí či zaměstnávají pracovníky, kteří postrádají odpovídající vzdělání. Obdobné to může být i na samotných obecních úřadech, kde úředníci postrádají znalosti z legislativy týkající se pohřebnictví. Právě pohřebnictví je jednou z vlaštovek ve vzdělávání na Litoměřicku.

„V těchto dnech u nás skládají maturitní zkoušku první absolventi oboru Podnikání se zaměřením na pohřebnictví. Čtveřice žáků z rodinných firem, kteří u dálkového studia vydrželi, má za sebou státní maturitu a včera vykonávala před komisí odbornou část. Studium probíhalo v úzké spolupráci s litoměřickou společností Auriga, která má dobrý zvuk i v rámci EU a pro žáky zajistila odborné přednášky, praxi a exkurze do prestižních ústavů a zařízení," uvedl Ladislav Šrejbr, ředitel Střední školy a mateřské školy Litoměřice.

Zajistit samostatný obor je složité, to by se musela dohodnout tři ministerstva. Proto se studium stalo součástí oboru Podnikání. Vedle speciálních předmětů rétoriky, náboženství, provozu hřbitovů a krematorií, balzamování či transportu nebožtíků se absolventi věnovali např. i tématu zdravovědy.


V kraji je málo chemiků, stěžují si firmy

Ústecký kraj - Nemůžeme sehnat schopné techniky, operátory ve výrobě ani chemiky s vysokoškolským diplomem. Na to si v Ústeckém kraji stěžuje řada firem v chemickém průmyslu. Pomoci by jim měla regionální sektorová dohoda, která se zaměří na další vzdělávání zaměstnanců a mezi školáky se zase pokusí vzbudit zájem o chemii.

„Chceme vytvořit vzdělávací síť, díky níž by zaměstnanci mohli získat osvědčení o své profesní kvalifikaci. Přezkušování by probíhalo ve spolupráci s podniky, jejichž zaměstnanci bez chemického vzdělání by si tak mohli doplnit chemické minimum," vysvětlila Martina Francírková, ředitelka Krajské hospodářské komory Ústeckého kraje, která se na projektu podílí.

Není kde studovat

Do závodního provozu jsou potřeba hlavně chemici, strojaři a elektrotechnici. Právě ti v regionu chybí, protože příslušné obory nabízí jen hrstka středních škol.

„Z necelých čtyřiceti obsluh zařízení je nás asi jen deset chemiků. Na pracovním trhu jich je málo a je problém vybrat ty správné. Zácvik nováčků je totiž náročný a trvá přes půl roku. Dokud neudělají závěrečnou zkoušku, nemůžeme je nechat pracovat bez dohledu," řekl Vlastimil Kalivoda, který už sedm let pracuje jako operátor v Lovochemii.

Na nezájmu o profesi se podepisují i nízké nástupní platy operátorů. Než dostanou přidáno, často ztrácejí motivaci. „Na těchto pozicích dochází k přirozené fluktuaci. Stává se, že přijmeme mladého člověka, který si potom sežene místo jinde nebo se odstěhuje. Už se ani nehlásí tolik vysokoškoláků, protože pro ně v kraji není škola," upozornila mluvčí ústecké Spolchemie Marie Logrová.

Společnost se k sektorové dohodě chce připojit stejně jako Unipetrol. „Chceme vybudovat vlastní vzdělávací středisko, ale pomohlo by nám, kdybychom přijímali už hotové zaměstnance bez potřeby dalšího doškolování," podotkla Jitka Vaněčková z Unipetrolu.

Chemie? Nezájem

Podle regionální rešerše mapující situaci v chemickém průmyslu za nedostatkem chemiků stojí rušení středních škol a chemických oborů, snižování počtu studentů, nezájem o obor, zrušení výuky chemie v laboratořích i odliv vysokoškolských absolventů, kteří v kraji nemohou najít uplatnění.

To však neplatí pro Romana Piknu, který je sice z Moravy, ale ihned po státnicích začal pracovat v Lovochemii. „Vystudoval jsem Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, s hledáním práce v oboru jsem neměl problém. Ve fabrice se mnou dělá spolužák, taky Moravák, který se do Lovosic odstěhoval za prací stejně jako já," prozradil produktový manažer Lovochemie Roman Pikna.

Sektorovou dohodu, kterou chce podepsat řada chemických závodů v kraji, inicioval Svaz průmyslu a dopravy ČR. Na konkrétní podobě se teprve pracuje. „Postupně budeme chodit za jednotlivými aktéry a dotahovat detaily. K podpisu by mělo dojít příští rok na jaře," uvedla Francírková.

Dohoda chce propagovat chemický průmysl jako moderní a čisté odvětví, zvýšit zaměstnanost v oboru a vzdělávat učitele chemie. Podobné projekty zaměřené na problémy v různých odvětvích vznikají i v ostatních krajích.

Autor: Václav Sedlák, Iveta Piknová

19.9.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies