VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Trmice slaví dvoje narozeniny. Popřeje i Hana Zagorová

Trmice - Dvojité výročí. Kulaté narozeniny v průběhu celého letošního roku slaví obyvatelé Trmic. Před dvaceti lety se trhli od Ústí nad Labem a rozhodli se jít vlastní cestou.

14.8.2014
SDÍLEJ:
Fotogalerie
3 fotografie

V minulosti byly Trmice moderním městem s tramvajemi a kostelem.Foto: Muzeum Ústí nad Labem

Zástup gratulantů na hlavní akci Trmických slavnostech bude hvězdný. Přijede Hana Zagorová, Aleš Brychta nebo František Nedvěd. „Rozhodli jsme se letos pozvat známé umělce," vysvětlila starostka Jana Oubrechtová

Trmice neslaví ale jen dvacetiny. Je jim letos také úctyhodných 350 let. Samostatným městem byly od roku 1664. Za okupace je ale nacisté připojili k Ústí. „Bylo logické, že Trmičáci začali usilovat o samostatnost," řekl bývalý trmický starosta Oto Neubauer.

Oslavy se prolínají celým rokem. Již v březnu je odstartoval tradiční ples města. Následovalo otevření sportovního hřiště a pak znovuotevření zámeckého parku. „Vysadili jsme v něm řadu nových dřevin. Chtěli jsme lidem ukázat, jak se změnil," vysvětluje starostka Jana Oubrechtová.

Trmice: Od osady lovců mamutů vyrostly až na regulovaný magistrátDoložené osídlení území Trmic pochází z doby před 25 tisíci lety, kdy zde byla osada lovců mamutů. V roce 1664 císař Leopold I. uděluje Trmicím statut města a znak. V roce 1775 se Trmice stávají regulovaným magistrátem, což je staví na roveň nedalekému Ústí nad Labem. Rozmach Trmic je spojený s rodem Nosticů a těžbou hnědého uhlí. V roce 1939 nacisté spojují Trmice s Ústím nad Labem. V roce 1991 se stávají ústeckým městským obvodem, o tři roky později samostatným městem.

Dvacetileté výročí zde dokumentovaly i speciální panely s fotografiemi. Výstava nazvaná Trmice v proměnách času ukazuje místa ve městě kolem roku 1994 a jejich současnou podobu. Kdo se chce na expozici podívat, má stále šanci. Je umístěna uvnitř trmického zámku.

Sport a kultura

Předposlední srpnový víkend dostanou šanci sportovci na závodu Trmická desítka. „Je to jen chvíli před velmi populárním Ústeckým půlmaratonem. Doufáme proto, že se sem řada sportovců přijde přesvědčit, zda jsou na tento závod připravení," přeje si Jana Oubrechtová.

Oslavy v Trmicích
- 23. srpna Běh za Přemyslem Oráčem. Hlavní závod bude mít délku 10 kilometrů, připravené jsou i kratší trasy a štafeta.

- 19. září na trmickém zámku se navečer setkají lidé, kteří se zasloužili o samostatnost Trmic a jejich rozvoj.

- 20. září Trmické slavnosti a celodenní pouť. Vystoupí na nich Hana Zagorová, František Nedvěd a Aleš Brichta. Připraveny budou i zábavné atrakce, soutěže a občerstvení. Slavnosti jsou odvozené od makových trhů, připomínajících tradiční trmickou makovou mušli.

Vrcholem budou ale zářijové Trmické slavnosti. Po osamostatnění Trmic navázaly na historické trhy, kterými byly Trmice proslulé. Za vlády Marie Terezie městu byly povoleny dva výroční trhy. Nejslavnějším se stal trh po Velikonocích, který se nazýval Trhem makových mušlí, německy Mohnmuschelmarkt. Makovou mušli zavedl ve městě pekařský tovaryš Václav Schindler v roce 1832 a pečivo si získalo veliký věhlas. Tradiční trhy v novodobé podobě se ale dnes konají na začátku podzimu.

Odtrhnout se od Ústí si přáli místní lidé, říká bývalý starosta Trmic Oto Neubauer:

Nechtěli jsme dopadnout jako Předlice

Před dvaceti lety se od Ústí nad Labem odtrhli lidé z Trmic. Obnovili tak město, které zaniklo v roce 1939. Tehdejší starosta Oto Neubauer soudí, že samostatné Trmice jsou dnes úspěšným městem.

Koho to napadlo a proč se Trmice odtrhly?
Tehdy jsme řešili otázku, zda nějakým způsobem zůstat pod Ústím, nebo se osamostatnit. Vzhledem k tomu, že Trmice již v roce 1664 byly povýšeny na město, snahy osamostatnit se byly logické. Stali jsme se proto po roce 1989 pátým městských obvodem. Začátky byly složité. Neměli jsme nic zkušenosti, místnosti, nábytek.

Jak ale těžké bylo osamostatnit se úplně?
Městské referendum tehdy vyvolali občané Trmic, kteří nebyli členy zastupitelstva obvodu. Upřímně, nebyl jsem tím nadšený. Nebyli jsme připravení takové břímě převzít. Stále jsme se učili a neměli jsme vybavení. Ale lidé si přáli samostatnost, a tak jsme se do toho pustili.

Co následovalo?
Jako obvod jsme vyřizovali jen část agendy, ale jako samostatné město jsme museli dělat úplně všechno. Naštěstí tehdy byli radní a zastupitelé velmi nadšení. Takže se to podařilo. Možnost, že se to povede, byla tak jedna ku jedné. Možná ještě horší. Měli jsme štěstí, že nám pomáhali i starostové okolních měst a obcí. A nejen oni. Velmi nám pomohl třeba i nynější prezident Miloš Zeman, tehdy jako předseda sociální demokracie, a další.

Vzpomínáte si na něco negativního?
Opravdu ne. I třeba s primátorem Ústí nad Labem jsem velmi dobře vycházel. A to jsem byl sociální demokrat a on členem ODS.

Jaké to bylo mít najednou vlastní rozpočet, ale vědět, že více peněz nepřijde?
Měli jsme najednou větší přehled o penězích, které máme. Pro Trmice bylo výhodou, že na svém katastru máme i významné podniky jako je teplárna, Metal a další. Měli jsme příjmy z jejich daní.

Jaké největší problémy jste museli řešit?
Bezpečnost, zanedbanost bytového fondu, silnice nebo dopravu. A samozřejmě nepřizpůsobivé. Ustavili jsme městskou policii, která nám velmi pomohla.

Slyšel jsem názor, že kdyby se Trmice neodtrhly, mohly dopadnout jako dnešní Předlice.
To byl jeden důvodů, proč jsme se chtěli osamostatnit. Někdy v padesátých až šedesátých letech vznikl projekt, který předpokládal likvidaci dolních Trmic. Měla tu být průmyslová zóna. Takže ano, Trmice měly dopadnout jako Předlice. V sedmdesátých letech se naštěstí plány změnily. Parta lidí z Trmic již před rokem 1989 proto chtěla, aby Trmice byly městským obvodem. To, co se nakonec stalo, naplnilo i jejich přání . Já jsem se v Trmicích narodil a jsem rád, že se to povedlo. Samozřejmě nějaké věci jsme mohli udělat možná ještě lépe, ale takový je život. A ještě na závěr vážné upozornění: Z roku 1664 existuje dekret, který říká, že ten, kdo zpochybňuje existenci města Trmice zaplatí pokutu 50 zlatých !

Autor: Vít Lukáš

14.8.2014
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

AKTUALIZOVÁNO

Ve Středozemí možná utonulo dalších až 150 afrických migrantů

Bezmála 150 afrických běženců patrně v úterý utonulo ve Středozemním moři. S odvoláním na přeživšího z potopené lodi to dnes uvedla Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Jako o jediném přeživším zatím úřady informují o 16letém chlapci z Gambie. "Řekl, že všichni ostatní zemřeli. Ale existuje určitá naděje, že italská pobřežní stráž některé vyzvedla," prohlásil podle agentury Reuters mluvčí italské pobočky IOM Flavio Di Giacomo.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies