VYBERTE SI REGION

U Úštěku zmizela hektarová skládka

Úštěk - Město Úštěk se konečně zbavilo těžkého břemene, dokončilo rekultivaci skládky Dubí Hora, nyní už zbývá dílo zkolaudovat. Náklady na rekultivaci se zadavateli podařilo stáhnout pod šest milionů korun, přičemž prvotní propočty před dvěma lety se odhadovaly až na 22 milionů Kč.

4.10.2015
SDÍLEJ:

PO REKULTIVACI skládky vznikla na jejím temeni plošina, která by se dala využít k vybudování malé komunitní kompostárny. Město by tak ušetřilo náklady na odvoz bioodpadu do Čížkovic. Foto: Deník/Karel Pech

Skládku však provázela řada problémů, z nichž některé se mohly dostat až k soudu. Po posouzení sesuvu krycího materiálu ze zhruba desetiny obvodu tělesa odborníci doporučili raději smír. Bylo však třeba přepracovat projekt a zvolit novou technologii.

Provoz skládky v její krátké historii sledovali tři starostové Jan Kovář, který ji zakládal, Bohumír Jasanský, jenž ji ukončoval, a Pavel Kundrát, který těleso rekultivoval. Skládka vznikla po bývalém kamenolomu a sloužila k ukládání komunálního odpadu z Úštěku a jeho částí. Město v té době nemělo k dispozici hutnicí zařízení, proto uvažovalo o možnosti ji prodat profesionální firmě, která by zajistila i její rekultivaci. Kupce se však nepodařilo najít, místo toho se naskytla příležitost ji pronajmout.

V roce 2006 Úštěk skládku pronajal českolipské firmě AVE KS s ročním nájemným 10 000 Kč. Městu plynuly veškeré poplatky, což za zhruba tři roky provozu činilo asi šest milionů korun. Ze zákona byla část příjmů ukládána na rekultivační fond, z kterého se hradí náklady na rekultivaci a monitoring.

Proti původnímu provozovateli firma AVE výrazně zrychlila ukládání odpadu. „V roce 2009 město zaplněnou skládku převzalo zpět a nabylo tak i nemilou povinnost postarat se o její rekultivaci. Po volbách v následujícím roce a nástupu do funkcí jsme se se starostou Pavlem Kundrátem začali rekultivaci věnovat a nechali vypracovat odborné posouzení dosud použité technologie.

Projektant navrhl určité změny, které zhotovitel, sdružení Chládek a Tintěra a Technibeton, začal realizovat. Bohužel to bylo za nepříznivého počasí roku 2013, kdy se voda po vytrvalém dešti dostala mezi fólie a došlo k sesuvu krycí zeminy ze zhruba desetiny obvodu tělesa. Nechali jsme vypracovat odborný posudek, který ukázal na několik vlivů, jež mohly přispět k sesuvu. Uvažovalo se i o návrhu k soudnímu řízení, ale nakonec došlo ke smíru. Zdrželo nás vypracování nového projektu a procedura schvalovacích řízení, ale nakonec vše dopadlo dobře a práce byly v září hotové," vysvětluje místostarosta města Petr Elísek.

Rekultivace stála necelých 5,9 milionu korun, zhruba dva miliony uvolnil Ústecký kraj z rekultivačního fondu, dalších 200 tisíc poskytne po kolaudaci. Město tak zaplatí z rozpočtu zhruba 3,6 milionu Kč.

„Jsem rád, že se rekultivaci podařilo dotáhnout do konce. Zmizí tak z itineráře správního území Litoměřice poslední velká skládka a můžeme se zaměřit na likvidaci těch malých," uvedl Pavel Gryndler, vedoucí odboru životního prostředí Městského úřadu v Litoměřicích.

Autor: Václav Sedlák

4.10.2015
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Při náletech v syrské provincii Idlib zahynulo nejméně 46 lidí

Damašek - Při několika náletech v syrské provincii Idlib, ovládané z velké části povstalci, zahynulo dnes nejméně 46 lidí. Většina mrtvých jsou civilisté, uvedli opoziční aktivisté ze Syrské organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci v zemi monitoruje z Británie.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies