VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V červnu se otevře 'hraniční' náměstí mezi Vejprty a Bärensteinem

Vejprty - Asi nejdál v Ústeckém kraji v praktickém využití možností schengenského prostoru došlo město Vejprty. Společně s městečkem Bärenstein, od kterého je dělí jen říčka Polava, buduje náměstí za 85 milionů korun.

28.12.2012
SDÍLEJ:

Budoucí podoba společné klidové zóny.Foto: MěÚ Vejprty

Slavnostně otevřít se má příští rok v červnu. Obě města žila až do druhé světové války společně a pak mnoho let rozdělená neprostupnou hranicí, znovu je před pěti lety spojil vstup Česka mezi země s volným pohybem bez hraničních kontrol.

Vybudování náměstí z obou stran hranice podpořila Evropská unie z projektu zaměřeného na přeshraniční spolupráci. V roce 2010 dostala města dotaci 3,38 milionu eur (podle současného kurzu 85 milionů korun), města se podílela zhruba 15 procenty. „Stavebně má být dokončeno ke konci března. Slavnostně ho otevřeme 15. a 16. června," řekla starostka Vejprt Jitka Gavdunová .

Obě města spojí přes hraniční říčku lávka pro pěší, na náměstí bude také pavilon pro pořádání společenských akcí, výstavní prvky nebo dětské hřiště. Celý prostor také bude důsledně dvojjazyčný. Vstup země do schengenského prostoru Vejprty jednoznačně přivítaly, s přípravou společného náměstí začaly už rok po něm. „Byli jsme na konci republiky, vlaky se u nás otáčely a jely zpět. A tehdy jsme se dostali do Evropy jako první a město se jakoby rozšířilo do území, které pro nás dosud bylo tabu," dodala starostka.

Dalším podobným projektem propojujícím Česko s Německem je vloni otevřený opravený most u Českého Jiřetína na Mostecku. Jeho stavba trvala rok a čtvrt a stála 90 milionů korun. Místní to po něm mají do německého Deutschgeorgenthalu blíž než do nejbližší české vesnice. Most sice stál už dříve, přechod se ale obnovil až po vstupu Česka do schengenského prostoru v roce 2007. To už byl v hodně špatném stavu, pilíře podemlelo několik povodní. V roce 2010 zmizel zcela. Kromě nového mostu bylo postaveno i 3,6 kilometru nových silnic a 300 metrů opěrných zdí na obou stranách hranice.

Budovy bývalých hraničních přechodů získal po zrušení kontrol do vlastnictví Ústecký kraj, většinu z nich pronajímá krajské Správě a údržbě silnic. Část z nich je ale nevyužitá a chátrá, část se dále pronajímá. Nemovitosti měly v době převodu od státu hodnotu 237 milionů korun. „Rada Ústeckého kraje v roce 2008 schválila předání hraničních přechodů na základě výpůjčky a smlouvy o bezúplatném převodu mezi Ústeckým krajem, Správou a údržba silnic Ústeckého kraje jako uživatelem a Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových," uvedla mluvčí kraj Magdaléna Hanáčková.

Zároveň rada schválila Správě a údržbě silnic možnost pronajímat budovy na Cínovci, ve Hřensku, Mníšku v Krušných horách, Rumburku, Starém Jiříkově a Vejprtech za 250.000 korun ročně. Teď ale už budovy v Rumburku, Starém Jiříkově a na Cínovci pronajaté nejsou. „Většina budov je pronajatých, ale nic se s nimi neděje," řekla provozní náměstkyně Správy a údržby silnic Ústeckého kraje Lenka Holovská. Kraj budovy podle dohody nemůže dále prodat ani zbourat. Musejí být připraveny k tomu, aby z nich mohly v případě nějakých komplikací opět vzniknout hraniční přechody.

Kontroly na hranicích s Německem byly zrušeny před pěti lety vstupem Česka do schengenského prostoru. Od té doby celníci kontrolují pouze na vnějších hranicích území 26 států, pohyb ve všech zapojených zemích je bez kontrol. Členy prostoru je většina států unie kromě Británie, Irska, Rumunska a Bulharska, nad rámec EU se zapojily Norsko, Island, Švýcarsko a Lichtenštějnsko. Výhod otevřených hranic využívají nejen obyvatelé příhraničních obcí, ale například na výhodné nákupy do Německa jezdí čím dál více obyvatel celého kraje.

Autor: ČTK

28.12.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lubomír Zaorálek
1 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
19 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies