Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V Mostě zazněla slova o přátelství mezi národy

Most -  Ve středu v Mostě zakončila své putování za historií skupina dvaceti Francouzů, vedená spisovatelem Lautentem Guilletem, která jela dva týdny po trase Nejdelší historické stopované světa napříč Evropou. Plni dojmů se vracejí domů.

28.8.2014
SDÍLEJ:

Lautent Guillet u pamětní desky v Mostě.Foto: DENÍK/Edvard D. Beneš

„Jsem šťastný! Ne. Jsem šťastnější, než šťastný,“ říká autor projektu Nejdelší historické stopované světa Laurent Guillet s tím, že jej hlavně těší, že i v roce 2014 funguje přátelství mezi národy a že to nejsou jen prázdná slova. „Všude, kam jsme přijeli, jsme byli srdečně přivítáni, domů se vracíme s nezapomenutelnými zážitky a vzpomínkami,“ dodává.

Nejdelší historická stopovaná světa je projekt určený zájemcům, jak už název napovídá, o historii. Mapuje osud Guilletova prastrýce Josepha Santerre, který za II. světové války narukoval do francouzské armády a padl do zajetí. Poté prošel několik zajateckými tábory, až se ocitl, společně se svým kamarádem Emilem Pellegrino, v lágru č. 28 u Záluží, kde oba v únoru 1945 zahynuli.

Guillet několik let skládal střípky osudu J. Santerreho, aby poté jeho příběh převedl do literární podoby. Následně vymyslel osm zastávek v osmi evropských městech s pamětními deskami, připomínajícími osud a obět Santerreho, podobný tisícům dalších osudů válečných zajatců. Trasa je dlouhá přes 2 tisíce kilometrů.

Všichni účastníci letošní akce vyrazili 14. srpna z městečka Trévelo, kde je první pamětní deska, a pokračovali přes Sarrebourg, Bad Liebenwerdu, Hartmannsdorf, Pechtelgrün, Plauen a Litvínov až do Mostu. Po cestě navštívili také památník bývalého koncentračního tábora Buchenwald, kde se setkali se zástupci jednotlivých měst trasy a zúčastnili pietního ceremoniálu, připomínajícím 69 let od konce II. světové války a 100 let od začátku I. světové války. Na českém území ještě navštívili Teplice, kde dědeček jednoho z účastníků stopované byl jako válečný zajatec nasazen na práci.

Konečnou zastávkou pak byl Most. Zde k osmé pamětní desce společně s náměstkyní primátora Hanou Jeníčkovou položili květiny.

Navštívili některé zajímavá místa na Mostecku, včetně Expozice II. světové války v budově bývalého krematoria na městském hřbitově, do které věnovali několik velice zajímavých a originálních exponátů.

„Věřím, že si spoustu krásných věcí, které jsme po cestě zažili, brzy znovu zopakujeme a projekt bude nadále pokračovat tak, jak byl vymyšlen. Stopovaná je důkazem toho, že je možné díky nápadu vytvořit přátelské mosty mezi národy. Naše akce spojila více než tři stovky lidí v Evropě a za to jsem moc rád,“ uzavřel Laurent Guilet, duchovní otec Nejdelší historické stopované světa.

Autor: Edvard D. Beneš

28.8.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Plánovaná podoba dálnice D3 v okolí Českých Budějovic.
1 17

Po nové dálnici k voličům. Znalci: K smíchu, ale neškodné

Hlavní nádraží. Ilustrační foto.
6

Správce kamer na „hlaváku“ se mýlí, udeřil radní na SŽDC

DOTYK.CZ

Levi Strauss: modrá je dobrá, hlásil jeho vynález

Löb Strauss naplňoval stereotypy o židech. Byl podnikavý, v byznysu mazaný a nadevše dbal o svou značku. Německo-židovský imigrant, který v roce 1853 v San Francisku rozjel výrobu džín, skonal před 115 lety. Proč se džínám říká „džíny“? Proč je denim „denim“, a jak se Strauss k nesmrtelné džínovině dostal? Jednu z odpovědí podá i omyl jisté textilky v moravském Bruntále.  

AKTUALIZOVÁNO

Palestinský ozbrojenec zabil tři izraelské policisty. Následně byl zastřelen

Sedmatřicetiletý ozbrojenec přijel k zadní části vstupu do židovské osady Har Adar na Západním břehu Jordánu z vedlejší vesnice spolu s dalšími dělníky z Palestiny, kde poté začal střílet na izraelské policisty a dozorce. I útočník byl následně zasažen a později zemřel.

USA popřely, že by vyhlásily KLDR válku. Jde o absurdní tvrzení, reagovaly

Spojené státy odmítly prohlášení KLDR, že severokorejské zemi vyhlásily válku. KLDR v této souvislosti také uvedla, že má nyní možnost sestřelit americké bombardéry i mimo severokorejský vzdušný prostor.

Rybníků v zemi přibývá. Krčína ale překonáme stěží

/INFOGRAFIKA/ Vodní plochy v Česku se za poslední dvě desítky let rozrostly o 6,5 tisíce hektarů. Stát podporuje stavbu dalších nádrží, chce tak bojovat se suchem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení