Ze statistického hlediska průměrným sebevrahem na severu Čech je muž ve stáří zhruba 34 let spíše z Chomutova, Mostu nebo Ústí nad Labem, než z jiných okresů. V 35 procentech je pravděpodobné, že bude sebevrah pod vlivem alkoholu. Takovou zkušenost má ze setkání se sebevrahy krajský koordinátor krizového vyjednávání kriminalista Martin Charvát. Většinou se vyjednávači podaří, někdy i s pomocí dalších policistů, situaci zvládnout.

Ale řada sebevrahů skončí svůj život, aniž má okolí šanci jim v tom zabránit. Loni zemřelo nejvíce sebevrahů na Děčínsku (32), Chomutovsku (29) a Ústecku (24). Ústecký policejní psycholog Josef Kovářík uvedl, že v poslední letech naštěstí dochází ke stagnaci v počtu sebevražd na severu Čech.

„Vždy jde o soukromé problémy. Sebevražedný akt je až vyvrcholením určité bezvýchodnosti. Člověk se dostává stále hlouběji do depresivních stavů, nevidí východisko, nebo se situace stává nesnesitelnou, hledá z ní rychlý únik," zdůraznil Kovářík.

Pokud jde o Ústecký kraj, dlouhodobý průměr představuje 184 sebevražd ročně. Předloni policie evidovala 133 a loni 142 případů.

V Libereckém kraji od vzniku samostatného policejního Libereckého kraje 1. 1. 2010 také nezaznamenali, že by počty sebevražd rostly. Předloni zaregistrovali 83 a loni 73 sebevražd.

Muži více než ženy

„V obecné rovině lze ze statistických výstupů říci, že nejčastějším způsobem dobrovolného odchodu ze života převažuje oběšení, následuje skok z výšky, otrava léky a skok pod vlak.

Ve více než v osmdesáti procentech páchají sebevraždu muži," uvedla Vlasta Suchánková z libereckého policejního ředitelství.

Také Kovářík z ústeckého policejního ředitelství souhlasí s tím, že zvláště muži podléhající sebevražedným sklonům. „U mužů jde spíše o spontánní rozhodnutí, proto dochází k více sebevražedným činům. Ženy jsou při svém rozhodování racionálnější," dodal Kovářík.

Podobně jako na Liberecku, nejčastěji zemřeli na Ústecku sebevrazi oběšením a skokem či lehnutím si pod vlak, následovalo zastřelení legálně drženou zbraní.

Podle statistiky za rok minulý mezi motivy sebevražd dominují existenční problémy, problémy se zdravím, tedy strach z důsledku vážného onemocnění, velkým problémem jsou psychické nemoci, ale i náhlé deprese. Naopak menší vliv na počet sebevražd měly rodinné, též vztahové či sexuální problémy, byly jenom v omezeném počtu případů.

Otázka sebezáchovy

Pokud se člověk uchýlí k sebevraždě, znamená to poruchu pudu sebezáchovy. Člověk se tím osvobodí od určitých problémů, nebo reaguje zkratově na současnou situaci.

Vzácně dochází k rozšířené sebevraždě, kdy člověk spáchá sebevraždu a zároveň připraví o život další osobu. „V takovém případě pro sebevraha jde o ukončení bezvýchodné situace a zároveň osvobození další osoby od určitého problému. Například babička na Mostecku zanechala dopis na rozloučenou, protože spáchala sebevraždu a zabila i vnuka. Matka malého chlapce byla na drogách, otec byl ve vězení, ona nemocná, a bála se co bude s vnukem až zemře," vzpomínal Kovářík.

Podobnou motivaci měla i vražda v Hrobu na Teplicku z počátku července. Osmapadesátiletý muž je podezřelý z toho, že v noci zavraždil svoji manželku a sám se pak pokusil o sebevraždu.

„Hovoříme o rozšířené sebevraždě, ale to je definice psychologická, z hlediska pohnutek člověka. Z hlediska trestní odpovědnosti jde o vraždu," zdůraznil Kovářík.

Signály zoufalství

Podle policejní psycholožky Lenky Štréblové z ústeckého policejního ředitelství vysílají sebevrazi mnohdy dopředu signály existenčního problému, policejní vyjednávač Martin Charvát zdůrazňuje značnou naději na zabránění tragédie při komunikaci s potenciálním sebevrahem.

V osmdesáti procentech případů sebevrazi předtím v různých souvislostech řekli lidem ve svém okolí, že si něco udělají, že nemohou již vydržet apod.

Další signály jsou u lidí se sebevražednými sklony zcela individuální. U jednoho to může být propadnutí do apatie, u jiného naopak náhlá veselost, někdo si před odchodem ze života pečlivě uspořádá své poměry. Nelze podceňovat ani volání o pomoc.

Proto funguje i linka pomoci, kde jsem například zažil případ, kdy jsem hovořil dlouho s mužem, který stál u trati, a chtěl ukončit svůj život. Řekl mi nakonec: Vy jste mě tak naštval, mě už ujel čtvrtý vlak," vzpomíná Kovářík na příběh s dobrým koncem.

Pokud někoho odradíte od sebevraždy, neznamená to, že je vyhráno. Do tří měsíců se u některých sebevrahů opakuje jejich pokus o sebevraždu. „Musíme si uvědomit základní pravidlo chování sebevraha ten člověk je nešťastný," dodal Kovářík.

Sociální problém

Policejní statistika sebevražd za rok 2012 obsahuje znepokojivé údaje: Nejvíce, 32 případů dokonaných sebevražd, připadá na osoby bez zaměstnání, 10 dalších osob je ve statistické kategorii lidé bez pracovního poměru, což podle Kováříka dohromady představuje 42 osob pod vyšším sociálním tlakem, protože nemají zdroj obživy.

Druhý nejvyšší počet představují starobní důchodci. Obě skupiny jsou sociálně více zatížené nedostatkem finančním prostředků. Důchodce zatěžují i výdaje na léky a také je významně ovlivňují v rozhodování jejich nemoci.