VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Varnsdorf chce řešit vyloučené lokality

Varnsdorf – Město Varnsdorf se proto spojí s vládní Agenturou pro sociální začleňování.

15.2.2015 3
SDÍLEJ:

Kovářská ulice ve Varnsdorfu.Foto: Deník/ Karel Pech

Po dlouhých letech váhání a negativních vztahů se rozhodl Varnsdorf spolupracovat s vládní Agenturou pro sociální začleňování. Město se chce zaměřit především na problémové lokality a více využívat volnočasové aktivity.

Bývalé vedení Varnsdorfu dlouhodobě odmítalo hlubší spolupráci s agenturou. Nyní se ale varnsdorfští radní ke spolupráci přihlásili.

„Řekli jsme si, že to zkusíme. Ale chceme v dohledném horizontu vidět nějaké výsledky. Kdybychom to nezkusili, tak se to nikam neposune a my tu být nemusíme," říká starosta Varnsdorfu Stanislav Horáček.

Největší město dlouhodobě trápí problémy se sociálně slabými lidmi, v posledních několika letech se začali sestěhovávat na Kovářskou ulici, kde vzniklo romské ghetto. Z toho jsou nešťastní starousedlíci, kteří si neustále stěžují na neúnosný hluk a špínu. To by město právě díky spolupráci s agenturou chtělo změnit.

„Na Kovářské se chceme zaměřit hlavně na volnočasové aktivity dětí, aby měly náplň svého života. Nechceme, aby dopadly jako předchozí generace," dodává starosta.

Právě s tím by mohla agentura pomoci. Kromě metodické pomoci umí zprostředkovat i potřebné dotace. Varnsdorf sice má sociální pracovníky, ale ne v takovém množství, jaké by bylo potřeba.

„Zapojení do koordinovaného přístupu umožňuje čerpání řady evropských dotací. Řada takových dotačních titulů je podmíněna například existencí strategického plánu," říká mluvčí agentury Václav Zeman.

Městům tak může agentura pomoci sehnat peníze například na sociální bydlení, zaměstnanost nebo vzdělávání. Právě to je jedním z největších problémů většiny vyloučených lokalit. Velká část jejich obyvatel má totiž velmi nízké vzdělání, mnohdy nemá dokončené ani základní. Od toho se odvíjí další problém vyloučených lokalit a tím je nezaměstnanost. Pokud již lidé 
z těchto míst práci seženou, jedná se velmi často o špatně honorovanou práci.

Agentura přitom spolupracovala s obcemi ze Šluknovska již v dobách svého vzniku.

„Tehdy jsme ale pracovali se Šluknovskem jako s jedním regionem a to se ukázalo příliš náročné. Proto jsme později přistoupili k tomu, že jsme začali spolupracovat s jednotlivými obcemi," popisuje začátky fungování Agentury pro sociální začleňování mluvčí Zeman.

Celé Šluknovsko totiž zasáhly v 90. letech minulého století velké problémy. Skončily tu totiž továrny, které mnohdy zaměstnávaly i tisíce lidí. Od té doby prakticky problémy v tomto regionu nezmizely.

Jedním z takových měst, které se do projektu vládní agentury zapojily, je také Rumburk. Ten ale na rozdíl od Varnsdorfu nemá jedno velké ghetto, ale problémy jsou rozmístěné po celém městě.

„V každém případě spolupráce funguje, máme hmatatelné výsledky. Podařilo se nám například získat dotaci na asistenty prevence kriminality," popisuje své zkušenosti s agenturou rumburský starosta Jaroslav Sykáček.

Podle jeho názoru ostatní obce postupně zjišťují, že spolupráce s agenturou je smysluplná a výhodná pro obě strany.

„Spolupráce ale musí být o vzájemném respektu a hledání společné cesty. Rozhodně to není o slepém následování toho, co lidé z agentury řeknou," dodává Sykáček.

Spolu s Rumburkem se do projektu zapojily také Staré Křečany, které nyní s Rumburkem spolupracují na poli asistentů prevence kriminality.

Podle agentury je v Křečanech výrazně vyšší nezaměstnanost. Alarmující je ale počet lidí bez vzdělání nebo pouze se základním vzděláním. Těch tam podle údajů agentury žije téměř jedna třetina.

Problémem je také velká migrace obyvatel.

Autor: Alexandr Vanžura

15.2.2015 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

eet
6

EET: obchodníci s obuví mají strach ze sankcí a kontrol

Adriana Krnáčová.
1

Primátorka navrhne vládě změnu platových tarifů úředníků

Co je nepřijatelné? Večerní emaily nebo zdrobněliny v doméně

Lidé často v elektronické komunikaci podceňují pravidla slušného chování. Ať se jedná o emaily, esemesky nebo internetové diskuse. Jak na úřední mail?

Lidl dramaticky zvyšuje nástupní mzdu a srovnává platy v regionech

Praha - Diskontní řetězec Lidl zvýší od 1. března nástupní mzdu zaměstnanců v obchodech o 25 procent, ta tak dosáhne 23 333 korun při čtyřicetihodinovém úvazku. Průměrná mzda prodavačů a pokladních bude při stejném úvazku 24 897 Kč.

AUTOMIX.CZ

PŘEHLEDNĚ: Proč se škodovky jmenují, jak se jmenují?

Od konce 80. let česká automobilka Škoda svoje modely označuje výhradně slovními názvy. Na začátku této éry byl samozřejmě Favorit.

DOTYK.CZ

Příjmy začínajících vědců jsou pod hranicí chudoby

V České republice je přibližně 25 tisíc doktorandů. Mnozí na začátku studia pomýšlí na vědeckou dráhu. Ve vědě je přitom čím dál víc důležitá mezinárodní spolupráce. Podle slov předsedkyně České asociace doktorandek a doktorandů Kateřiny Cidlinské však českým studentům současný systém nedovoluje být na této mezinárodní úrovni zcela konkurenceschopní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies