VYBERTE SI REGION

Vrty jim ukážou, zda má smysl na Cínovci těžit

Teplicko - Vrátí se těžba rud na Cínovec? To napoví až výsledky vzorků z vrtů. Společnost Geomet s.r.o. nechala provést v oblasti Cínovec-jih zatím dva vrty, momentálně provádí třetí. „Pouze vrtný průzkum může ověřit dřívější výpočty zásob rud do té míry, abychom mohli provést studii proveditelnosti využití ložiska," řekl za Geomet Otto Janout a dodal: „Vrty nejsou nic levného. Jeden přijde zhruba na milion korun."

21.8.2014
SDÍLEJ:
Fotogalerie
16 fotografií
Vrty jim ukážou, zda má smysl na Cínovci těžit

Vrty jim ukážou, zda má smysl na Cínovci těžitFoto: Deník/ Z. Traxler

Podle výpočtů geologů obsahuje ložisko Cínovec jih asi 28 milionů tun zásob s průměrnou kovnatostí 0,4% cínu. „To jsou nadějné ukazatele pro budoucí ekonomické využití ložiska. Ale až proběhnou analýzy vzorků hornin, tak budeme moudřejší. Odhaduji, že studie bude hotova na jaře příštího roku," pronesl Janout. Na vrtnou soustavu můžete narazit momentálně v jižní části Cínovce. Specialisté z Jindřichova ve Slezsku jsou v hloubce asi 250 metrů a ještě 50 jim zbývá. Do země „zasouvají" duté tyče o průměru asi pět centimetrů, na konci je diamantový vrták, který chladí vodou. Čím hlouběji jsou, tím je větší riziko, že se při vrtání narazí na něco, co jim zkomplikuje práci či ji dokonce úplně zastaví. „Nejvíce jsme vrtali asi do 600 metrů. Na Cínovci se vrty pohybují kolem 300 metrů. Obsluha soustavy pracuje za každého počasí. Jeden vrt nám trvá zhruba měsíc. Po skončení akce se místo uklidí a vrátí do původního stavu. Prakticky se nepozná, že se tam vrtalo," uvedl Milan Němec z Geo-drillingu, která vrty na Cínovci provádí.

V oblasti Krušných hor byla těžba rud ukončena z ekonomických důvodů (obdobně jako v celé ČR) počátkem 90. let. Ale nové technologie a efektivnější způsoby dobývání cínové rudy vracejí zase těžbu na scénu. A to i přesto, že dřívější průzkumy kovnatosti na ložisku Cínovec jih byly odhadnuty jako nízké. Licence, kterou Geomet má, pokrývá průzkumná území s celkovou rozlohou zhruba 600 hektarů a představuje prostor, který bude potřebný pro provedení ověřovacích geologických prací.

Cíl má Geomet jasný. Ověřit a nově zhodnotit zásoby celého ložiska. „Plusem ložiska je i přidružené zrudnění lithia a dalších prvků zásadních pro rozvoj nových technologií a výroby zelené energie. Zejména těžba lithia by zaručila dlouhodobě bezpečný zdroj surovin důležitých pro výrobu baterií např.: do hybridních a elektrických vozidel," nechal se slyšet Otto Janout.

FOTOGALERIE OBSAHUJE VIDEO-VRTNÁ SOUSTAVA
V AKCI NA CÍNOVCI

Pokud půjde vše podle plánu a ložiska se ukážou jako dostatečně „silná", tak by se podle Janouta mohla začít těžit za pět-šest let. To co může těžbu výrazně ovlivnit je cena cínu a lithia na světových trzích a také postoj české vlády. „Neustále se spekuluje, že vláda zvýší poplatky za těžbu nerostných surovin. To by bylo nešťastné rozhodnutí pro české hospodářství. Samozřejmě by to ovlivnilo negativně i naše plány. Z rud by zvýšení poplatků udělalo bezcenný kámen," sdělil Janout z Geometu.

Těžba by zřejmě probíhala štolami z úpatí hor, nikoliv šachtou z Cínovce, jak tomu bylo v minulosti.

Na Cínovec těžba patří historicky. Pokud by se tam vrátila, tak by to výrazně pomohlo snížit nezaměstnanost. Práci by díky otevření dolu našlo na 300 lidí. Pomohla by si i městská kasa Dubí, pod který Cínovec spadá. „Se záměrem nemáme problém, důlní těžba do Cínovce historicky patří. Dubí a okolním obcím by navíc přinesla peníze a pracovní příležitosti, kterých je v regionu s vysokou nezaměstnaností nedostatek," nechal se slyšet starosta města Dubí Petr Pípal.

Těžba by sice dočasně mohla zatížit životní prostředí, ale její dopady by v tomto případě byly minimální, jelikož se jedná o malou tonáž a podzemní způsob těžby.(kos)

Autor: Redakce

21.8.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies