VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Archeologové hlásí: Z doby kamenné na Ústecku máme rondel

Ústecko - Neolitické osídlení Ústecka dokládá mnoho keramických střepů, nástroje i zbytky osady.

18.9.2013
SDÍLEJ:

Kamenné nástroje na snímku a spolu s nimi i keramiku z neolitu našli archeologové v centru například na Mírovém náměstí pod Zdarem a na parcele 004.Foto: DENÍK/Karel Pech

Při zkoumání dějin pravěku hraje obrovský význam keramika. Podle jejích tvarů, technologie výroby a výzdoby vědci odlišují jednotlivá lidská společenství a kultury. Je to ovšem logické, protože keramické nádoby se od mladší doby kamenné, jinak též neolitu, staly důležitým prvkem v boji o přežití a zachování rodu.

„Keramické zlomky jsou také nejtypičtějším archeologickým materiálem, který je pro určení jednotlivých pravěkých kultur nezbytný," píše o tom dokonce ústecká archeoložka Marta Cvrková v Dějinách města Ústí.

Neolitičtí zemědělci do Čech zřejmě připutovali z Karpatské kotliny. Svou keramiku zdobili rytými liniemi spirál, volutami a pásky. Podle toho tuto první zemědělskou společnost nazvali archeologové kulturou lineární. Z ní se pak během 5.tisíciletí před Kristem vyvinula kultura vypíchaná, zdobící svou keramiku pásy vpichů.

Neolit na Ústecku

Na Ústecku jsou neolitičtí lidé doloženi poměrně širokou paletou artefaktů. Většinou jim ovšem chyběly nálezové okolnosti, velmi důležité pro jejich další zkoumání. To se změnilo v letech po příchodu nového milénia, kdy tu začala vznikat celá řada novostaveb v centru města.

„Pod Zdarem jsme našli rondel, další neolitické objekty a vypíchanou keramiku. Pod parcelou 004 i jednotlivé nálezy keramiky lineární, jež je starší," popsala ústecká archeoložka Eliška Wiesnerová.

Podobně některé nálezy vypíchané a lineární keramiky našli i pod OC Forum. „Je samozřejmě těžké posuzovat rozsah a významnost osídlení," pokračovala Wiesnerová.

„Ale vzhledem k tomu, že se muselo zorganizovat poměrně dost lidí ke stavbě rondelu, lze usuzovat, že tu bylo důležitější středisko," dodala archeoložka.

Rondel je velká stavba kruhového půdorysu s vchody ve směru světových stran. Vědci o jejich účelu mají mnoho hypotéz. Mohly sloužit coby kalendář, k pozorování nebeských těles, kultovním potřebám, dokonce i jako tržiště.

I v Labi

Mezi ty starší, povětšinou torzovité nálezy, patří ty z let 1877 až 1878. Tehdy při výstavbě Spolku pro chemickou a hutní výrobu dělníci odkryli sídlištní objekty kultury lineární i vypíchané. Další našli na Střekově, na Klíši, v centru a v dalších lokalitách.

„Další skupinu nálezů tvoří kamenné nástroje, nacházené při bagrování koryta Labe, nebo na jeho březích podél celého toku až do Německa," píše archeoložka Cvrková.

„Tyto nálezy mohou představovat jednak ztracené předměty nebo obětiny a dokládají, že řeka byla již od neolitu důležitou dopravní tepnou," dodala.

Autor: Janni Vorlíček

18.9.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Lubomír Zaorálek po jednání s německým ministrem zahraničí Sigmarem Gabrielem.
8 14

Nehádejme se o kvóty, řekl německý ministr. Zaorálek mu český postoj vysvětlil

Evakuace zaměstnanců a zákazníků v obchodním centru ve Zlíně Malenovicích
AKTUALIZUJEME
18

Nechte tu jídlo a jděte! Policie evakuuje obchodní centrum ve Zlíně

Berlusconi perlil: Nejlepší věc na Trumpovi? Jeho žena Melania!

/VIDEO/ Bývalý italský premiér Silvio Berlusconi opět vzbudil pozornost svými výroky. Do kamer italské televize La7 totiž prohlásil, že to nejlepší na americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi je jeho žena Melania.

Nehádejme se o kvóty, řekl německý ministr. Zaorálek mu český postoj vysvětlil

Evropská unie by měla řešit, jak snížit příliv uprchlíků, ne vést spory o uprchlické kvóty. Při své návštěvě Prahy to dnes na tiskové konferenci řekl německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel.

Balík vám nově vydají v balíkovně. Bez fronty i občanky

/INFOGRAFIKA, ANKETA/ Česká pošta chce od prázdnin rozšířit služby. Zatímco počet odeslaných dopisů v posledních letech klesá, objem poslaných balíků naopak roste. Pošťáci proto rozšíří své balíkové služby, vstříc klientům ale chce jít pošta i s datovými schránkami.

Oprava pláště Strakovy akademie by měla vyjít na 2,8 milionu

Cena opravy vnějšího pláště a oplocení pražské Strakovy akademie, kterou plánuje Úřad vlády, by se měla vyšplhat na 2,8 milionu korun bez daně z přidané hodnoty. Vyplývá to z dokumentu, který bude v pondělí projednávat vláda. Oprava fasády budovy, kde se konají zasedání vlády, patří mezi důvody, kterými úřad dříve odůvodňoval nesouhlas se svou kapitolou z úvodního návrhu rozpočtu na příští rok.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies