Téměř zbořený objekt, ze kterého zůstalo prakticky jen průčelí a částečně obvodové zdivo, se má do dvou let proměnit v informační centrum pro návštěvníky města.

„Stát to bude zhruba 18 milionů korun," řekl v pondělí dopoledne při zahájení rekonstrukce starosta Krupky Zdeněk Matouš. Financováno to bude z větší části z evropského projektu Archaeo Montan.

Vybudované centrum se pak stane součástí přeshraniční hornické stezky, která má v Krupce už několik zastávek (hrad, štolu, kapli…).

Vedení Krupky je přesvědčeno, jak řekl Zdeněk Matouš, že městu péče o historické objekty pomůže k zápisu do UNESCO.

Informační centrum o středověkém hornictví má být dokončeno v roce 2018. Rekonstrukce ruiny historického objektu, který je v historii města zapsán také jako poslední místo morového úmrtí na území města, začala v pondělí. Symbolicky přestřižením pásky, jako uvolnění místa pro stavbaře.

Z původní budovy zůstanou čelní stěna a gotické sklepy. Radnice připouští, že by levnější bylo celý objekt zbourat a postavit zcela nový. Touto cestou se ale město nevydá. „Musíme respektovat určitou historickou hodnotu objektu, která tkví v historickém podsklepení, jsou tam i gotické portály, které se musí zachránit. Je to odkaz dalším generacím," řekl novinářům Matouš.

Místo už teď prozkoumávají archeologové. Náklady na složitou rekonstrukci zahrnulo město do projektu. „S památkáři jsme diskutovali rozsah toho výzkumu. Firma, která vyhrála výběrové řízení, má s tímto typem staveb zkušenosti," doplnil Matouš.

Opravy by měly být hotové na přelomu let 2017 a 2018. Nově vzniklé infocentrum je součástí naučné stezky, která bude mapovat historii středověkého hornictví na obou stranách Krušných hor od Kupky po německé Dippoldiswalde. „Bude tam zastavení, interaktivní tabule, bude tam odkaz i na přírodní pamětihodnosti," doplnil Matouš.

Garantem a hlavním partnerem celého projektu ArchaeoMontan je Saský zemský úřad pro archeologii v Drážďanech (LfA).

„Pro projekt je charakteristická mezioborová a nadnárodní spolupráce. Na dokumentaci a interpretaci středověkých reliktů hornictví tak společně pracují archeologové, historici, geodeti, geologové a informatici na obou stranách státní hranice. Dnes například víme více o tom, jak ve 13. století fungovalo důlní dílo. Nyní bychom se rádi dozvěděli více o lidech, které hornictví živilo, o osídlení, krajině a také o životním prostředí, jež byly ve středověku hornickou činností ovlivněny", představila projekt ArchaeoMontan jeho hlavní vedoucí a zároveň vedoucí odboru LfA pro oblast jihozápadního Saska Christiane Hemker, která je specialistkou na archeologický výzkum měst a montánněarcheologický průzkum středověkých hornických reliktů. (pem, čtk)