VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Za odvolání kvůli Mariánskému mostu zaplatí Ústí 3,44 milionu korun

Ústí nad Labem - Město Ústí nad Labem nechce zaplatit firmě Hutní montáže 660 milionů korun za stavbu Mariánského mostu a za úroky z prodlení. Město se odvolalo proti rozsudku okresního soudu z letošního března, musí ale zaplatit soudní poplatek 3,44 milionu korun. Informovala o tom mluvčí Ústí nad Labem Romana Macová.

27.6.2013
SDÍLEJ:

Mariánský most v Ústí nad Labem.Foto: archiv Deníku

"Město Ústí nad Labem podalo odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem v kauze Mariánského mostu. S podáním odvolání je spjata povinnost uhradit soudní poplatek, který byl vyměřen ve výši 3,44 milionu korun. Radní proto přijali rozpočtové opatření kanceláře tajemníka a finančního odboru na úhradu tohoto soudního poplatku," uvedla mluvčí.

Okresní soud v Ústí nad Labem letos v březnu rozhodl, že město má zaplatit Hutním montážím 183,9 milionu korun, k tomu se navíc mají počítat úroky z prodlení ve výši 18,25 procenta ročně od 4. prosince 1998. Podle březnového vyjádření mluvčí Hutních montáží Evy Kijonkové částka během let stoupla zhruba na 660 milionů korun.

Tato suma by představovala zhruba polovinu městského ročního rozpočtu. V příjmové části toho letošního Ústí počítá s 1,33 miliardy korun. Město se Mariánský most od roku 2008 snaží prodat, společnost Ředitelství silnic a dálnic za něj měla zaplatit 95 milionů korun. Smlouva však zatím není podepsaná, most je tak stále v majetku města.

Hutní montáže město žalovaly kvůli 184 milionům za vícepráce spojené se stavbou Mariánského mostu, který byl otevřen v roce 1998 po pěti letech výstavby. Městskou pokladnu vyšel na více než tři čtvrtě miliardy, což je téměř dvakrát tolik, než jaké byly původní plány. Konečná suma v té době představovala bezmála roční rozpočet města. Most se tak stal nejdražší dopravní stavbou, kterou od roku 1948 v republice financovalo město.

V roce 1999 byl most vybrán mezi deset nejkrásnějších staveb světové architektury 90. let, kde byl využit železobeton. Zařadil se mezi takové skvosty jako Guggenheimovo muzeum v Bilbau či londýnský Dóm tisíciletí.

Autor: ČTK

Místo události:
27.6.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lubomír Zaorálek
2 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
19 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies